Finanční trhy stále hledí přes růžové brýle (Komentář)

Důvěra v ekonomiku eurozóny se v listopadu podle očekávání snížila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu klesl z říjnových 91,1 b. na 87,6 b. a skončil tak mírně nad tržním odhadem, který počítal s výraznějším poklesem na 86,0 b. Snížení důvěry v evropskou ekonomiku samozřejmě souvisí s nástupem druhé vlny koronaviru. Ta se v průběhu listopadu projevila ve většině evropských států a velká část z nich tak byla nucena znovu zavést restriktivní opatření, která se dotkla zejména odvětví služeb. Není tak překvapením, že k největšímu poklesu sentimentu došlo právě v tomto sektoru. Indikátor důvěry ve službách klesl z předchozích -12,1 b. na -17,3 b., tedy dokonce více než se čekalo. Oproti jarním měsícům, kdy se sentiment podnikatelů v oblasti služeb dostal až pod -40 b., se však stále nacházíme na výrazně vyšších úrovních. Důvěra v evropském výrobním sektoru se v listopadu snížila jen nepatrně a stále tak zůstává na dosah hodnot z konce loňského roku. Zpracovatelského průmyslu se totiž opětovně zaváděná opatření přímo nedotýkají a tamní sentiment tak nepřestává v pozitivním slova smyslu překvapovat. Obdobný obrázek jako dnešní indikátory Evropské komise nabídly i pondělní indexy PMI. Zveřejněn dnes byl také finální odhad evropské spotřebitelské důvěry, který však jen potvrdil její další pokles z říjnových -15,5 b. na listopadových -17,6 b.

Zatímco začátek týdne přinesl na finanční trhy další vlnu optimismu související s vakcínou proti covid-19, jeho druhá část se již nesla ve spíše poklidném módu, a to především v důsledku oslav amerického Dne díkůvzdání. Jako pozitivní si trhy vyložily pondělní zprávu firmy AstraZeneca o výsledcích testů její vakcíny. Ta sice hovořila o průměrné úspěšnosti pouze ve výši 70 %, při určitých způsobech dávkování však úspěšnost očkovací látky může vzrůst až na 90 %, tedy na srovnatelnou výši jaké dosahují konkurenční vakcíny společností Pfizer a Moderna. Pozitivně na trhy působilo také to, že v USA započal proces předávání moci novému prezidentovi. Joe Biden již vybírá členy své vlády a kandidátkou na post ministra financí zřejmě bude bývalá šéfka Fedu Janet Yellenová, jejíž jméno trhy uvítaly. Slibují si totiž od ní větší míru kooperace mezi americkou měnovou a fiskální politikou. Pokračující pokles rizikové averze se tak projevil v dalším posílení eura vůči dolaru, které v tomto týdnu získalo zhruba 0,5 %. Silnější euro se promítlo také ve vývoji české koruny, která posílila k 26,10 za euro. Pomohl tomu i nárůst korunových sazeb, když investoři již v nejbližším období neočekávají další snížení úrokových sazeb ze strany ČNB a naopak stále více sázejí na jejich zvýšení v příštím roce. Rostly nadále i akciové trhy. Americký index S&P 500 se vrátil zpět nad rekordních 3600 b. a v průběhu týdne získal zhruba 2 %. Obdobně rostl také evropský akciový index Euro Stoxx 50.