Minimální mzda od ledna 2021 vzroste - ovlivní to i vás? Asi ano: týká se rodičů s dětmi, ale třeba i důchodců

Vláda schválila navýšení minimální mzdy s platností od 1. ledna 2021. Výše minimální mzdy, která bude od začátku nového roku činit 15 200 Kč, ovlivní celou řadu navázaných odvodů nebo naopak příspěvků nebo daňových odpočtů. Její zvýšení tedy ovlivňuje nejen odměnu zaměstnanců pracujících přímo za minimální mzdu, ale má také dopady na daňové a další finanční povinnosti.

Minimální mzda roste téměř každoročně, například v roce 1991 byla ve výši 2 000 Kč a zvyšovala se nejčastěji zhruba o 10 %. Výraznou výjimkou bylo kosmetické zvýšení pro rok 2007, a poté následovala šestiletá pauza, kdy se s výší minimální mzdy nehýbalo. K nejrazantnějšímu navýšení došlo s platností od ledna 1999, o téměř 23 %. 

Výše minimální mzdy se tak promítne (především) do daní a odvodů nejen lidí, kteří přímo za minimální mzdu pracují, ale i rodičů s dětmi, důchodců, nebo také lidí hlášených na úřadu práce. Minimální mzda ovlivňuje sociální i zdravotní odvody nejen placené zaměstnancem, ale i zaměstnavatelem, tedy vlastně náklady na zaměstnance s minimální mzdou. Ovlivní tak výši jejich čisté mzdy.

Odvíjí se od ní výše především:

• zálohy na zdravotní pojištění
• výše zaručené mzdy
• školkovné
• limit pro zdanění důchodů
• výše přivýdělku pro zaregistrované na úřadu práce
• daňové odečty na děti

Ale pozor, daňové přiznání, které budeme odevzdávat příští rok, se týká příjmů za rok 2020 a do jeho  se tedy promítne ještě minimální mzda platná v roce 2020 - tedy 14 600 Kč. 

Výše minimální mzdy se týká nejen platu zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, ale i na dohodu o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, pracovního poměru na dobu určitou i neurčitou a nezáleží na tom, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší pracovní poměr. U každého zaměstnání i při jejich souběhu máte právo na mzdu v minimální výši, případně zkrácenou přiměřeně k délce pracovního úvazku.  

Minimální mzda je vyměřovacím základem pro výpočet zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů. K těm patří nejen studenti starší 26 let nebo nezaměstnaní, kteří nejsou evidováni na úřadu práce a tedy odvádějí sami za sebe, ale také lidé, kteří pobírají menší než minimální mzdu (pracují na částečný úvazek), nebo kteří žijí z příjmů z kapitálu nebo z nájmů.

Zvýšení minimální mzdy se promítne i do zaručené mzdy, tedy do ze zákona nejnižšího možného výdělku pro zaměstnance jednotlivých povolání, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a také pro zaměstnance ve veřejných službách, veřejné správě a ve státní službě. Zaměstnaní jsou rozčleněna do osmi stupňů, kde nejnižší odpovídá minimální mzdě a týká se takových profesí, jako uklízečka nebo pomocná kuchařka nejvyšší osmý stupeň potom dosahuje alespoň dvojnásobku minimální mzdy.  

Další oblastí, do které se minimální mzda promítá, je výše školkovného, tedy částky, kterou si lze odečíst od daňového základu na dítě umístěné ve školce, jeho výše odpovídá minimální mzdě. 

Daňový bonus, kdy jeden z rodičů může uplatnit daňové zvýhodnění na děti, je také ovlivněn výší minimální mzdy, protože pro jeho uplatnění je třeba mít roční rozhodné příjmy ve výši šestinásobku minimální mzdy. Limit pro dosažení daňového bonusu se tedy spolu se zvýšením minimální mzdy rovněž zvyšuje a dosáhnout na něj je tedy náročnější. Také ale platí, že pokud má poplatník na daňový bonus nárok a daňové zvýhodnění je vyšší, než vypočtená daň z příjmu, pak mu vzniká nárok na bonus ve výši rozdílu.

Také málokdo tuší, že pokud pobírá vysoký důchod nebo penzi, bude mu od určité dosažené částky (určené také výší minimální mzdy, přesně řečeno 36násobku minimální mzdy) daněn. Zvýšením minimální mzdy se tedy zvyšuje i hranice, do které je ze zákona důchod od zdanění osvobozen. Toto zdanění, které se ale týká jen malé části vysokopříjmových důchodců, podléhá pouze částka nad tento limit. A také platí, že pokud důchodce podává daňové přiznání, pak může uplatnit slevu nad poplatníka ve standardní výši. 

Další důležitou věcí svázanou s výší minimální mzdy je možná výše výdělku, kterým si mohou přivydělat osoby vedené na úřadu práce. Osoby registrované na úřadu práce, které nepobírají podporu v nezaměstnanosti si mohou přivydělat do určité výše v tzv. nekolidujícím zaměstnání - může to být formou dohody o pracovní činnosti nebo pracovní smlouvy a měsíčně smí jít nejvýše o polovinu výše minimální mzdy.

Výše minimální mzdy je také významná pro posuzování příjmů rodiny u nároku na některé dávky a příspěvky, a může tak ovlivnit, zda dávku žadatel obdrží, nebo zda mu bude odebrána. 

V souhrnu se dá říci, že minimální mzda a její nastavení je zásadní parametr daňového systému, který zasahuje do života lidem pracujícím, registrovaným na úřadu práce nebo i v důchodu, rodičům s dětmi i lidem v nouzi. Významným způsobem se dotýká i druhé strany, tedy zaměstnavatelů, a samozřejmě i třetí strany tripartity, tedy státu (na straně příjmové i výdajové).