Včera jsem v Restartu avizoval, že dnes zveřejníme náš odhad vlivu daňové změny. Balíček daňových změn byl schválen v
pátek a implikuje pokles daňových příjmů ve výši zhruba 130 mld, z toho 40 mld se týká municipalit. Jde o opravdu velký impulz do
ekonomiky, a to jak na
straně výrazného zadlužení, tak i
spotřeby domácností.
Dá se čekat, že nějaká změna
daní bude nakonec schválená (byť vyloučit se nedá nic, a to ani úplné zamítnutí). V tomto ohledu nicméně čekáme, že páteční balíček v jeho aktuální podobě neprojde
Senátem a celkový vliv bude nakonec nižší. Proto v tuto chvíli pracujeme s impulzem zhruba 100 mld a navíc počítáme s tím, že negativní vliv na
rozpočty municipalit bude „jen“ zhruba 16 mld (buď přes finanční
kompenzace od
vlády nebo přes změnu
daňového balíčku).
Tempo
růstu HDP posouváme o šest desetin
procentního bodu nahoru, když hlavní vliv bude mít významně vyšší
spotřeba domácností. Na druhou stranu je ale tento vliv vzhledem k výši celkového impulzu relativně malý. To je dáno třemi faktory. Zaprvé, domácnosti část prostředků uspoří. Zadruhé, zhruba 42 %
spotřeby domácností jde dle našich odhadů na dovozy, z čehož zhruba polovina jde na přímé dovozy (nákupy zahraničních výrobků) a polovina na dovozy mezispotřeby (nákupy českých výrobků, které ale obsahují výrobní součástky z dovozu). A třetím vlivem je pokles investiční aktivity municipalit.
Významný
růst spotřeby domácností bude nicméně značně proinflační, zvlášť během období rychlého ekonomické zotavení, které čekáme po skončení pandemie. Proto posouváme
prognózu inflace nahoru, a to především pro příští
rok, kdy ještě zůstanou
sazby nízké (v dalších letech bude
inflaci brzdit
ČNB, viz dále).
Vyšší domácí poptávka bude mít kladný vliv na
trh práce, když se bude po
krizi o něco rychleji snižovat
míra nezaměstnanosti. Podobně se bude rychleji zvyšovat
růst nominálních mezd (naše nová
prognóza trhu práce je v letech 22 a 23 nicméně ovlivněna i dalšími vlivy, proto celé zvýšení nejde jen na vrub
daní).
Kurz bude mírně slabší, a to především kvůli nižšímu
příspěvku čistých
vývozů (vyšší dovozy pro
spotřebu domácností). Na druhou stranu ale neuvažujeme v rámci
prognózy možný negativní vliv významného zhoršení veřejných financí na vývoj kurzu (ten se nedá vyloučit, například pokud by ratingové agentury zhoršily hodnocení
ČR).
Ohledně
ČNB čekáme rychlejší
zvyšování sazeb jako reakci na silnější proinflační tlaky. To ale až v letech
2022 a
2023. Pro
rok 2021 ponecháváme
prognózu stejnou, když začátek
roku bude stále ovlivněn pandemií
koronaviru a
ČNB bude chtít dát před prvním
zvýšením sazeb, které čekáme v listopadu,
ekonomice prostor k nadechnutí. Na druhou stranu daňová změna významně posouvá
inflační rizika směrem nahoru a s tím
roste pravděpodobnost, že by mohla
ČNB zasáhnout do
sazeb již například v srpnu
2021. To vnímáme jako alternativu, nicméně její pravděpodobnost se významně zvyšuje!
Jiří Polanský
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz