Důvěra spotřebitelů i podnikatelů klesá vlivem druhé vlny koronaviru (Ranní zpráva z finančního trhu)

Německý konečný odhad vývoje tamního HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní nárůst ekonomiky našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera o 8,2 %. Struktura německého HDP pravděpodobně ukáže na oživení ve všech výdajových složkách, nejvíce však u spotřeby domácností a zahraničního obchodu. V důsledku obnoveného šíření koronaviru a s tím souvisejícího opětovného zavádění restriktivních opatření dochází v jednotlivých ekonomikách k poklesu důvěry. To by dnes měly potvrdit listopadové indikátory z ČR, Německa i ze Spojených států.

Poklesem důvěry trpí všechny zasažené ekonomiky

Konečný odhad vývoje německého HDP za třetí čtvrtletí již nic nového zřejmě nepřinese. Očekáváme, že německý statistický úřad pouze potvrdí předchozí odhady, které hovořily o výrazném mezičtvrtletní nárůstu ekonomiky o 8,2 %, a tedy i o zmírnění jejího meziročního poklesu na 4,3 % z předchozích -11,3 %. Zveřejněna bude také struktura HDP, kterou jsme doposud neznali. Na silném oživení německé ekonomiky se ve třetím čtvrtletí pravděpodobně podílely všechny výdajové komponenty, které by tak měly vykázat mezičtvrtletní růst. Podle naší prognózy vzrostla nejvíce spotřeba domácností a dařilo se i zahraničnímu obchodu. Expanzivní fiskální politika se zřejmě i nadále odrážela v solidním růstu vládní spotřeby. Stále vysoká nejistota se pak pravděpodobně projevila ve skromnějším nárůstu fixních investic. Ač třetí čtvrtletí bylo ve znamení svižného oživení německé ekonomiky, závěr roku by měl být opět spojen s ekonomickými ztrátami v důsledku zavedení protiepidemických opatření, které omezují chod ekonomiky. Oproti jarním měsícům však jejich rozsah zůstává prozatím nižší.

Obnovené šíření koronaviru, a s tím spojené opětovné uzavírání ekonomik, se již projevuje v nižší důvěře spotřebitelů a podnikatelů. To ukázaly i výsledky konjunkturálního šetření ČSÚ za říjen, kdy se v tuzemské ekonomice výrazně snížila spotřebitelská důvěra a dosáhla nejnižší úrovně za posledního půl roku. Mírnějšímu poklesu se však nevyhnula ani důvěra podnikatelů. Jedinou výjimkou byl průmysl, kde ještě důvěra v říjnu nepatrně vzrostla. Vliv na to však mělo to, že v době, kdy byl konjunkturální průzkum prováděn, tak řada sousedních zemí ještě plně nepociťovala dopady druhé vlny pandemie. Poptávka ze zahraničí tak zůstala na zvýšené úrovni třetího čtvrtletí. Teď už ovšem víme, že druhá vlna koronaviru zasáhla i zbytek Evropy. Listopad tak do tuzemska zřejmě přinesl další pokles ekonomické důvěry, který již s největší pravděpodobností neminul ani průmysl. Mimo zhoršení pandemické situace v zahraničí měla na tuzemský sentiment samozřejmě vliv také zpřísněná opatření ze strany české vlády.

Listopadový IFO index by měl rovněž indikovat další pokles podnikatelského sentimentu v Německu. Zatímco v říjnu došlo k jen nepatrnému snížení, pro listopad už čekáme výraznější pokles, a to z 92,7 b. na 87,8 b. Zhorší se podle nás především výhled podnikatelů pro následujícího půl roku, mírně horší by však mělo být i hodnocení současné hospodářské situace. Listopadový pokles důvěry, jak u podnikatelů, tak také spotřebitelů, pravděpodobně zaznamenají i Spojené státy.

PMI se snížily jak ve službách, tak mírně také v průmyslu

Předběžné odhady listopadového indexu nákupních manažerů (PMI) pro Německo a eurozónu ukázaly na pokles důvěry jak ve výrobním sektoru, tak v odvětví služeb. Německé PMI se snížilo z říjnových 55,0 b. na 52,0 b., trh však čekal ještě výraznější pokles na 50,5 b. Pozitivně v Německu překvapil především zpracovatelský průmysl, který zaznamenal jen nepatrné snížení PMI z 58,2 b. na 57,9 b. a i nadále se tak nacházel v pásmu expanze. Zaváděná opatření v rámci druhé vlny koronaviru se zatím výrobnímu sektoru vyhýbají, a to celosvětově, a oproti první vlně ani nedochází k plošnému uzavírání hranic. Mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce tak mohou i nadále fungovat bez větších problémů. Opakem je sektor služeb, jehož převážná část byla ve většině zasažených zemí znovu uzavřena. Německé PMI ve službách tak v listopadu již počtvrté v řadě kleslo, tentokrát výrazněji z 49,5 b. na 46,2 b., což bylo v souladu s tržním odhadem.

PMI za celou eurozónu se snížilo z 50,0 b. na 45,1 b., tedy zhruba v souladu s tím, co trh čekal. Stejně jako v případě Německa došlo i zde k poklesu v obou sledovaných odvětvích. Také v celoevropském měřítku však platí, že zatímco zpracovatelský průmysl setrvává nad 50 body, ve službách se už PMI blíží hranici 40 bodů.

Polské maloobchodní tržby začaly po čtvrt roce opět meziročně klesat. V říjnu se jejich objem snížil meziročně o 2,1 %, zatímco trh očekával mírnější pokles o 1,4 %. Významné omezení prodeje pouze na nezbytné zboží a služby bylo přitom v Polsku zavedeno až začátkem listopadu, kdy lze proto očekávat hlubší pokles.

Koruna včera mírně posílila ke 26,30 CZK/EUR. Vliv mohlo mít nepatrné rozvolnění protiepidemických opatření v tuzemsku platné od včerejšího dne, které souvisí s vládou schváleným nižším rizikem v rámci systému PES. Euro k dolaru včera téměř po celý den posilovalo, s otevřením amerického trhu však došlo k výrazné korekci, která se projevila i na kurzu koruny.

Zpráva o nižší účinnosti vakcíny proti covid-19 společnosti AstraZeneca, která podle předběžných studií dosahuje v průměru 70 %, na finanční trhy zásadní vliv neměla. Výsledky totiž rovněž ukázaly, že při jistých způsobech dávkování očkovací látky může účinnost vzrůst až na 90 %, tedy srovnatelně s vakcínami společností Pfizer a Moderna. Vznik vakcíny společnosti AstraZeneca je důležitý zejména pro rozvojové země, a to z důvodu její nižší ceny a snadnější přepravy. Britská společnost navíc disponuje výrobními kapacitami alokovanými ve více zemích světa. Nižší riziková averze byla patrná i na rostoucích akciových trzích.