Goldman Sachs: Jaké šance má nástupce dolaru?

Posílení mezinárodní pozice eura je nyní oficiální politika Evropské komise a Evropské centrální banky. Ovšem stále existuje velmi reálný problém, kterým je nedostatek opravdu kvalitních vládních obligací. Ve světě jsou drženy americké vládní dluhopisy v hodnotě bilionů dolarů, ale Evropa nic takového nabídnout nemůže, a to ani díky zřízení Evropského fondu obnovy. V rozhovoru pro banku Goldman Sachs to uvedl známý odborník na měnové kurzy Barry Eichengreen (první část rozhovoru s ním jsme přinesli zde).

Eichengreen řekl, že pád dolaru a jeho náhradu jinou měnou „může predikovat tak dlouho, až se jednou trefí“. Na druhou stranu i dolar nahradil kdysi dominantní libru, a to ve dvou velkých vlnách. První proběhla po první světové válce a pak po druhé světové válce kvůli tomu, jak velké finanční problémy měla tehdy Velká Británie. A libra předtím zase nahradila nizozemský gulden.

Čína se podle ekonoma snaží prosadit svou měnu v transakcích s mezinárodními partnery. Jde ale hlavně o to, kdy se zahraniční centrální banky „budou cítit bezpečné v používání renminbi pro své operace“. Ochota používat renminbi na straně centrálních bank i soukromých subjektů se přitom do značné míry odvíjí a bude odvíjet od politických faktorů a predikovatelnosti chování Číny na tomto poli.

Specialistou na čínskou měnu je další známý americký ekonom Eswar Prasad. Ten v rozhovoru pro Goldman Sachs uvedl, že váha renminbi v rezervách centrálních bank i v mezinárodních transakcích rostla po roce 2010, ale poté se tento trend zastavil. „Určitě nepomohlo, když čínská vláda na depreciační tlaky let 2015 a 2016 zareagovala opětovnými restrikcemi na tok kapitálu,“ řekl ekonom.

Dnes jsme v situaci, kdy čínské vládě nejde o samotnou internacionalizaci renminbi. Spíše ji vnímá jako „projekt, který je rámcem pro další projekty, které by měly Číně prospívat“. Nejde tak o „žádnou velkou prioritu“. Zahraniční investoři mají nyní podle ekonoma „relativně neomezený“ přístup na čínské finanční trhy a vláda indikovala, že nehodlá jít zpět k omezení toku kapitálu.

Centrální banka chce držet kurz renminbi stabilní, což také nahrává jeho atraktivitě, a hlavní otázkou ohledně těchto kroků a politiky je, jak moc jim investoři uvěří. A to jak zahraniční, tak domácí. Prasad se také domnívá, že zahraniční investoři si v případě Číny stále nejsou jistí, zda tamní vláda někdy nepřikročí k tomu, že by upřednostňovala domácí investory na úkor těch ze zahraničí. A také tu jsou obecnější otázky ohledně vlády práva a jeho prosazování.

Eichengreen v rozhovoru uvedl, že centrální banky se budou obávat ztráty kontroly nad platebními systémy, kterou by mohly přinést digitální měny. Vzniknou proto „nějaké formy digitálních měn“, které by umožnily centrálním bankám tuto kontrolu udržet. Prasad k tomu ohledně Číny dodal, že nejde jen o domácí platební systémy, ale i platby do zahraničí. Hovořil o takzvaném Cross-Border Interbank Payment System (CIPS), který je nejen schopen vypořádat platby, ale také předávat informace o platbách, podobně jako SWIFT. Podle ekonoma tak má CIPS potenciál nahradit SWIFT a ulehčit používání renminbi na mezinárodním poli.

Zdroj: Goldman Sachs