RCEP – největší dohoda o volném obchodu

Při příležitosti listopadového summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Hanoji byla uzavřena doposud největší dohoda o volném obchodu zvaná RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership). Dohoda zahrnuje celkem 15 zemí, mezi které patří Čína, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie nebo Nový Zéland a dalších 10 členských států ASEAN. Nová obchodní dohoda zahrnuje celkem 2,2 miliard obyvatel a členské země pokrývají celkem 28 % globálního zahraničního obchodu.

Ilustrační foto: Shutterstock

Dohoda RCEP stanovuje podmínky obchodu se zbožím a službami, zabývá se přeshraničními investicemi a vytváří nová pravidla pro v současnosti klíčové oblasti jako e-commerce či duševní vlastnictví. Dohoda by měla posílit nejen ekonomické oživení, ale také následný inkluzivní rozvoj, tvorbu nových pracovních míst či posílení dodavatelských řetězců. Na rozdíl od CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership) a EU nestanovuje dohoda RCEP standardy v oblasti práce a životního prostředí.

Očekává se, že dohoda do 20 let odstraní řadu dovozních cel na průmyslové a zemědělské produkty. Je pravděpodobné, že nejvýznamnější dopad na mezinárodní obchod bude mít nové „pravidlo původu“, které bude determinovat, odkud přesně produkt pochází. S tím mohou mít problém například společnosti, jejichž produkty obsahují součásti vyrobené v nečlenské zemi. RCEP by mohlo teoreticky ovlivnit jednání o dohodě o volném trhu mezi Evropskou unií a ASEAN. Jak dodává Deborah Elms z Asian Trade Center, fungování ostatních smluv o volném obchodu paralelně s RCEP může být velice komplikované. Dopad RCEP na Českou republiku bude obdobný jako na členské země EU. V rámci asijského kontinentu lze očekávat větší míra regionalizace a stále nutnější se tak jeví trvalá přítomnost evropských firem v regionu.

Dohoda je převratná zejména pro Čínu, která se tak stává jedním z největších hráčů v oblasti globalizace a multilaterální spolupráce a získává tak ještě silnější vliv na tvorbu pravidel regulujících zahraniční obchod. Jedním z dalších důsledků dohody bude zároveň oslabení vlivu USA v tomto regionu, a to především v návaznosti na odstoupení USA v čele s Donaldem Trumpem od Transpacifického partnerství v roce 2017. Nižší obchodní bariéry plynoucí z dohody by mohly motivovat globální společnosti k vyhýbání se americkým vysokým tarifům na čínské zboží a zajistit, že tyto společnosti nebudou přesouvat svoji výrobu z Asie do USA.

Podpis finální dohody předcházelo celkem 8 let náročného vyjednávání. Původně měla být členem dohody také Indie, která však v loňském roce od vyjednávání odstoupila, a to kvůli obavám, že nebude v souvislosti s volným obchodem schopna ochránit vlastní domácí průmysl a zemědělský sektor. Dveře však zůstávají pro Indii stále otevřené.

Marek Pyszko, hlavní ekonom Ministerstva zahraničních věcí ČR