Tento týden již musí padnout rozhodnutí ohledně brexitu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Minulý týden sice přinesl povzbudivé zprávy týkající se vakcíny proti covid-19, krátkodobé ekonomické vyhlídky ale příliš povzbudivé nejsou, jak ukazují téměř jednohlasně zveřejňované indikátory sentimentu. Většina evropských zemí je aktuálně v nějaké míře ochromena kvůli opatřením, jež mají bránit šíření viru, ekonomika USA čelí regulérní třetí vlně. Ekonomický kalendář bude tento týden relativně chudý, zveřejněna budou slabá data amerických maloobchodních tržeb. O mnoho zajímavější budě dění v geopolitice. Čtvrteční Evropská rada by měla rozseknout brexit. Kromě toho bude diskutován Evropský rozvojový fond.

Američtí spotřebitelé začínají vnímat vážnost situace

Euforie, kterou přinesly minulý týden zprávy ohledně významného pokroku v přípravě vakcíny, nemůže mít podle nás dlouhodobějšího trvání, což by mohl ukázat tento týden. Spojené státy se již potýkají s třetí pandemickou vlnou a zaváděním dalších restriktivních opatření. To se projevuje jak na vpředhledících indikátorech, tak i na snižující se ochotě domácností zvyšovat spotřebitelské výdaje, což potvrdí říjnová data maloobchodních tržeb. Nutno ale podotknout, že z pohledu úrovně se americké maloobchodní tržby nachází významně nad předpandemicou úrovní. V Evropě pravděpodobně dojde ke snížení listopadové spotřebitelské důvěry (vzhledem ke stále narůstající míře omezení kvůli stále se zvyšující podzimní vlně covid-19) a k potvrzení říjnových inflačních čísel na velmi nízkých hodnotách, a to včetně jádrové inflace. Obáváme se, že extrémně nízkoinflační prostředí vydrží v eurozóně až do jara.

Návrat obezřetnosti investorů při svém rozhodování se může negativně podepsat na kurzu eura vůči dolaru a samozřejmě i na kurzu středoevropských měn včetně české koruny. Ta tak po ataku na nejsilnější úrovně za poslední dva měsíce u 26,40 CZK/EUR může korigovat zisky z posledních dvou týdnů, které byly podle našeho názoru neadekvátní. Z domova se tento týden dočkáme pouze cenových statistik z primárních okruhů za říjen, a to již dnes. Poprvé za posledního půl roku předpokládáme, že meziroční dynamika cen průmyslových výrobců nebude v červeném. To ale nic nezmění na faktu, že jejich působení na spotřebitelskou inflaci je již delší dobu desinflační.

Zprávy o vakcíně zapůsobily minulý týden hlavně na trhy

Ekonomická data zveřejněná v průběhu minulého týdne naplnila naše očekávání – přinesla sérii velmi povzbudivých dat z reálné ekonomiky popisující však silný závěr již uplynulého třetího čtvrtletí, a naopak slabé sentiment indikátory varující před významným hospodářským zpomalením v průběhu závěrečného čtvrtletí letošního roku.

Na finančních trzích jsme se ale již druhý týden nesli na vlně optimismu, což se na devizovém trhu projevovalo zejména v síle eura vůči dolaru. Ta pramenila jednak z toho, že J. Biden zvítězil v amerických prezidentských volbách. Od Bidena si zejména Evropská unie slibuje snadnější a pravděpodobně i rychlejší uzavření vzájemné dohody o zahraničním obchodě. Druhým významným faktorem podporujícím tržní euforii byly farmaceutické zprávy. Společnosti Pfizer a BioNTech totiž oznámily 90% úspěšnost jejich vakcíny v rámci klinických studií a zdá se tak, že jsou velmi blízko nalezení léku proti nemoci covid-19.

Z růstu investorského apetitu profitovala i česká koruna. Ta se v průběhu minulého týdne dostala na nejsilnější úrovně zhruba od začátku září, kdy v jednu chvíli dosáhla až na 26,40 CZK/EUR. Koruna tak navázala na úspěšný předchozí týden, kde sehrálo roli zasedání ČNB. Její nová prognóza totiž počítá až s trojím zvýšením úrokových sazeb v příštím roce. Trh tak toto interpretoval jako jestřábí signál o dalším vývoji tuzemské měnové politiky. Již na tiskové konferenci po rozhodnutí ČNB však bylo zřejmé, že samotná bankovní rada vidí stabilitu úrokových sazeb po delší dobu a v závěru minulého týdne zveřejněný záznam z jejího posledního zasedání to potvrdil (detailněji náš komentář zde https://bit.ly/2UksAyO).