Export (export.cz)
Export  |  13.11.2020 12:51:26

Šance pro české firmy v USA – přechod z uhlí na plyn

Za posledních deset let bylo ve Spojených státech odstaveno více než 500 uhelných elektráren o celkovém výkonu zhruba 100 gigawattů. Ve více než 120 případech došlo ke konverzi na jiný druh paliva – především na zemní plyn.

Plynová elektrárna v přístavu Bridgeport ve státě Connecticut. Ilustrační foto: Shutterstock

Přesto je ve Spojených státech stále v provozu 241 uhelných elektráren, z nichž většina bude nejpozději do roku 2035 definitivně odstavena či u nich proběhne konverze na jiný druh paliva. Právě v případě konverze spatřujeme obchodní příležitosti pro firmy z České republiky. Využít podobných příležitostí se nedávno podařilo plzeňské Škodě Doosan Power či brněnské Siemens Industry se zakázkami v Michiganu.

SILNÉ STRÁNKY PLYNU

Postupné zavírání či konverze uhelných elektráren na plynové ve Spojených státech je dána stejně jako jinde ve světě především stále přísnějšími emisními limity, nízkými cenami zemního plynu a zdokonalující se technologií moderních paroplynových elektráren.

Ani administrativa prezidenta Donald Trumpa na tomto trendu nic zásadního nezměnila. I přes proklamace silné podpory uhelných elektráren docházelo v posledních čtyřech letech k jejich postupnému uzavírání. V současné chvíli je předčasné prorokovat, jak konkrétně bude vypadat energetická politika nově nastupující administrativy od ledna 2021, je však zřejmé, že zde bude silná snaha nejen o obnovení emisní legislativy z období prezidenství Baracka Obamy ale také o její další zpřísnění, pokud to politické rozložení sil v americkém Kongresu umožní.

Přestože konverze uhelných elektráren na plynové nepřináší bezemisní stopu, emise skleníkových plynů z plynových elektráren jsou výrazně nižší než z uhelných a představují jakousi přechodovou fázi ve snaze o instalaci zcela bezemisních zdrojů energie.

Právě nižší emise ze spalování plynu v kombinaci s technologií hydraulického štěpení (frakování), která výrazně snížila ceny plynu, motivují vlastníky k postupné konverzi uhelných elektráren na plyn. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i za administrativy prezidenta Joea Bidena právě s ohledem na tyto výhody.

PLYNOVÁ DEKÁDA 2010–2020

Plyn se tak stal nejvýhodnějším palivem pro výrobu elektřiny ve Spojených státech. Jen od roku 2007 stoupla výroba elektřiny z plynu o více než 76 % (meziročně v průměru o 8 %). K tomuto nárůstu mimo jiné výrazně přispívá právě konverze uhelných elektráren na plynové. Při této konverzi se využívají dvě základní technologie:

–           technologie odstavení starého zdroje a jeho náhrada novou paroplynovou elektrárnou s cyklem NGCC (Natural Gas-fired Combined-Cycle), nebo

–           technologie spočívající v konverzi spalovacího kotle ze spalování uhlí na jiná paliva, především tedy na plyn.

U celkem 121 uhelných elektráren již došlo ke konverzi buďto na jiný druh paliva (104 případů konverze na plyn), nebo byla uhelná elektrárna nahrazena paroplynovou elektrárnou s cyklem NGCC, ve které se navíc instaluje parní turbína (17 případů). V elektrárně s cyklem NGCC je plyn spalován ve spalovací komoře plynové turbíny, která pohání generátor elektrického proudu, čerpadla a kompresory zapojené do procesu. Spaliny vystupující z plynové turbíny jsou vedeny do HRSG (Heat Recovery Steam Generator), kde je využit tepelný obsah spalin k výrobě vysokotlaké páry. Tato pára je vedena do parní turbíny, která pohání další generátor elektrické energie. Právě výroba těchto parních turbín je specialitou několika firem se sídlem v České republice, pro které může být taková poptávka ze strany amerických zákazníků zajímavá.

Pokračující trend snižování výroby elektřiny z uhelných elektráren ve Spojených státech dokumentují následující údaje. V roce 2018 poklesla výroba elektřiny z uhelných elektráren dokonce na nejnižší hodnotu od roku 1976, když dosáhla 966 TWh. Ještě v roce 2007 se přitom ve Spojených státech z uhlí vyrábělo zhruba více než 2000 TWh. V inkriminovaném období zhruba deseti let došlo k poklesu o 49,2 GW z 316,8 GW produkovaných uhelnými elektrárnami, z nichž 14,3 GW bylo nahrazeno první a 15,3 GW druhou technologií popsanou výše. Více informací najdete na webu Generálního konzulátu ČR v Chicagu.

PLÁNY BUDOUCÍ KONVERZE

Z údajů agentury EIA vyplývá, že nejčastěji bude konverze probíhat v případě uhelných elektráren na východním pobřeží Spojených států a ve státech amerického Středozápadu, kde jsou stále v provozu elektrárny budované v padesátých letech, jejichž kapacita je většinou nižší než 300 MW, a navíc disponují první generací kotlů, tedy nejméně účinných kotlů s nákladným provozem. Většina z nich má také omezené vybavení či vůbec nedisponuje systémy kontroly kvality vypouštěného vzduchu. Dodatečná instalace takových systémů je pak nepřiměřeně nákladná.

Uhelné elektrárny z pozdějších let ve státech západně od řeky Mississippi neaspirují na konverzi vzhledem k tomu, že mají vyšší výkon, vyšší účinnost spalování a spalují především uhlí typu „Powder River Basin“, které vykazuje nižší emisní hodnoty při spalování než uhlí typu „Bituminous“, které spalují uhelné elektrárny na východním pobřeží Spojených států.

Popisovaná konverze není proto vhodná pro všechny uhelné elektrárny ve Spojených státech, ale při jejich vysokém počtu je stále zajímavou alternativou pro řadu z nich.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

Agentura EIA disponuje informacemi o minimálně osmi dalších projektech konverze na technologii NGCC. Další konverze lze očekávat v blízké budoucnosti. Příležitosti pro firmy z České republiky se specializací výroby parních turbín spatřujeme právě při přestavbě uhelných elektráren na paroplynové, tedy na elektrárny s technologií NGCC, ve kterých se používá plyn jako palivo. Samotnou konverzi uhelné elektrárny na plynovou pak doprovází enormní investice do technologií uskladnění plynu či do distribuční sítě, která nebyla v případě uhelných elektráren zapotřebí. Tyto náklady pak představují zásadní náklady na uvedenou konverzi.

Dvěma firmám, plzeňské Škodě Doosan Power a brněnské Siemens Industry, se podařilo získat zakázky na dodávku parních turbín ve státě Michigan. Na webu generálního konzulátu ČR v Chicagu najdete také mapu Spojených států s indikací uhelných elektráren s plánovaným odstavením uhelných elektráren do roku 2025.

Tomáš Trnka, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Chicagu


Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688