Češi zvládají práci během pandemie bez obtíží, stres a deprese dopadají nejvíce na Lotyše

V první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel. Z domova začalo nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patříme podle analýzy projektu Evropa v datech k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky. Špatná nálada sužuje méně než nás už jen obyvatele čtyř dalších evropských států.

Během první vlny pandemie se většině Čechů podařilo udržet práci a podle průzkumu nadace Eurofound jsme byli v tomto ohledu úspěšnější než většina ostatních Evropanů. Zatímco ve Španělsku přišlo podle odpovědí respondentů kvůli koronaviru o práci až 16 % populace, u nás se po novém zaměstnání musely podle online dotazování shánět pouze 4 % lidí. Stejného výsledku jako my dosáhli i pracující na Maltě, Slovensku a v Nizozemsku. Lépe než Češi jsou na tom jen Švédové.

Perspektivní firmy si chtějí udržet pracovníky

„Nízký pokles zaměstnanosti v ČR souvisí jednak s nasazením programu Antivirus, ale také s demografickým vývojem,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. „Před krizí zaměstnavatelé často uváděli, že hlavní brzdou další expanze výroby je nedostatek pracovní síly. I nyní je počet volných pracovních pozic vyšší než počet nezaměstnaných. A protože pracovní síla bude i v dalších letech klesat, perspektivní firmy si chtějí své zaměstnance udržet,“ vysvětluje Navrátil. „Samozřejmě ne všechny obory a firmy mají dobrou perspektivu – například ty, které jsou závislé na zahraničních turistech. Tam bude docházet k výraznějšímu poklesu zaměstnanosti,“ dodává ekonom.

Zatímco o práci přišlo průměrně 8 % Evropanů, více než třetina obyvatel Evropy se v průzkumu svěřila s poklesem počtu pracovních hodin. Celkem 23 % respondentů hodnotilo pokles jako výrazný, zbytek potom jako částečný. U čtvrtiny Evropanů se naopak během pandemie objem odpracovaného času navýšil. „Největší úbytek pracovních hodin zažili Evropané v oborech obchodu, pohostinství a ve stavebnictví, kde odpracovaný čas klesl na méně než polovinu. Naopak nejmenší – ani ne čtvrtinový – pokles čekal zaměstnance veřejného sektoru, zdravotnictví a zemědělce,“ uvádí Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.

Všude dobře, doma nejlíp?

Ačkoliv ještě v roce 2018 pracovalo z domova běžně jen zhruba 200 tisíc Čechů, pandemie trend zavádění home office značně urychlila. Nově u nás začalo z domova pracovat asi 38 % lidí. Největší změnu zaznamenalo Finsko, kde se počet pracujících z domu rozrostl o 61 %. Nárůst home office byl více než padesátiprocentní i v zemích Beneluxu. I když se využívání práce z domova zásadním způsobem rozšířilo, v Česku v první polovině roku stále převládalo docházení k zaměstnavateli. Home office byl nejčastější formou práce v Belgii, Dánsku, Irsku, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Francii. Naopak nejméně využívaný byl v Bulharsku, Rumunsku a dalších zemích bývalého východního bloku. Až 76 % Čechů pracujících z domu je ovšem na home office adekvátně zařízeno. V tomto ohledu jsou před námi jen Rakušané a Finové, jejichž domácí vybavenost je ještě o tři procentní body vyšší.

Češi práci zvládají, Lotyši jí mají nad hlavu

Rakušané a Finové si zároveň nejvíce pochvalují, kolik se jim toho daří během speciálních opatření odpracovat. I Češi jsou v množství odvedené práce velmi úspěšní, jelikož se v evropském srovnání řadí hned za vedoucí dvojici. Práce během pandemie přerostla přes hlavu především Lotyšům, kteří jsou ve více než 30 % případů nespokojení s tím, kolik jsou toho v práci schopni udělat. „Češi patří mezi nejspokojenější národy nejen z hlediska množství odvedené práce, ale i v otázce její kvality. Průměrně je s kvalitou svého výkonu spokojeno 65 % Evropanů, v Česku však tento poměr přesahuje 72 %. Ještě spokojenější jsou Maďaři a Dánové, a tabulku opět vedou Rakušané,“ doplňuje Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.

Pětina lidí už nezvládá domácí práce

Až 22 % respondentů práce v dubnu natolik unavovala, že poté nebyli schopni vykonávat domácí práce. V červenci těchto lidí ještě přibylo, a jejich podíl se tak vyšplhal až na 29 %. Problémy s vyvažováním osobního a pracovního života mají nejčastěji ženy s dětmi do jedenácti let. Více než třetina z nich nemá na své potomky dostatek času, řeší práci i během svého volna a po pracovním dni nemá energii na domácí práce. Právě tato skupina se nejčastěji přiznává, že se kvůli práci nedokáže soustředit na rodinu, a péče o ní jí naopak bere čas na práci. Nejmenší problémy s udržováním rovnováhy mezi osobním a pracovním životem mají podle průzkumu Eurofondu bezdětní muži.

Veškeré problémy se odrážejí i na duševním stavu jednotlivců. Až 76 % respondentů se mezi dubnem a květnem cítilo být v depresi. Nejvíce to pociťovali Řekové, kteří se k občasné depresivní náladě přiznali až v 85 % případů. Česko má naopak pátý nejvyšší podíl lidí, kteří se v první polovině roku kvůli pandemii nikdy necítili „pod psa“ (38 %).