Tuzemská inflace by se již měla dostat pod 3 % (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnes bude zveřejněna tuzemská inflace za říjen. Ta by podle nás měla zpomalit na 2,8 % ze zářijových 3,2 %. Významně k tomu přispěje zlevnění elektřiny a zemního plynu. Na nižší růst spotřebitelských cen bude i nadále působit meziroční pokles cen pohonných hmot a zvolňující růst cen potravin. Jádrová inflace však podle nás setrvá výrazně nad 3 %. Vypjatá koronavirová situace na evropském kontinentu povede k poklesu německého ZEW indexu. Koruna se zřejmě i dnes poveze na vlně pozitivního sentimentu.

Růst spotřebitelských cen postupně zvolňuje

Tuzemská inflace v říjnu zřejmě zpomalila pod 3 %, když významný vliv mělo ohlášené snížení cen elektřiny a plynu pro domácnosti. Podle našeho odhadu meziroční růst spotřebitelských cen zvolnil ze zářijových 3,2 % na 2,8 % v říjnu. Trh očekává pozvolnější odeznívání inflačních tlaků a pro říjen počítá s mírně vyšší inflací ve výši 3,0 %. Tříprocentní inflaci obsahuje také prognóza České národní banky. Jak již bylo zmíněno, na nižší růst spotřebitelských cen bude působit meziměsíční pokles cen energií. Jejich meziroční dynamiku pak ovlivní také vyšší srovnávací základna minulého roku, neboť loni na podzim naopak ceny energií rychle rostly. Na nižší inflaci bude i nadále působit také meziroční pokles cen pohonných hmot a postupně zvolňující růst cen potravin.

Naopak jádrová inflace zůstává stále výrazná a v říjnu podle nás činila 3,7 %. K rychlému růstu jádrové složky inflace významně přispívá předchozí oslabení české koruny, které zdražuje dovážené zboží. Výrazně se prozatím nesnížila ani poptávka ze strany domácností, když velkou část výpadku na straně příjmů kompenzují podpůrné vládní programy. Rovněž míra nezaměstnanosti zůstává s ohledem na aktuální situaci nízká. Stejně jako během první vlny, budeme však i nyní řešit datovou nejistotu spojenou s opětovným uzavřením velké časti české ekonomiky, které ČSÚ ztěžuje práci při sběru dat o vývoji spotřebitelských cen. Více o našich měsíčních odhadech píšeme zde https://bit.ly/2Gv4UEC.

Situace kolem koronaviru se značně zhoršila také ve zbytku Evropy a restriktivní vládní opatření zabraňující šíření nákazy na sebe nenechala dlouho čekat. Výjimkou není ani Německo, které pro celý listopad zavedlo částečný lockdown. Ten se týká především provozoven služeb, kde může docházet k většímu kontaktu obyvatel, a tedy i k většímu přenosu infekce. Na to bude zřejmě reagovat listopadový ZEW index, jehož složka hodnotící očekávání analytiků pro následujícího půl roku by podle nás měla výrazně klesnout z 56,1 b. na 18,0 b. Trh je v tomto ohledu o dost optimističtější, když čeká pokles pouze na 41,9 b. Ke zhoršení s největší pravděpodobností však dojde i v případě hodnocení současné situace.

Důvěra v evropskou ekonomiku klesá

Třetí čtvrtletí bylo celosvětově ve znamení rychlého oživení ekonomik včetně té německé. To rovněž potvrdil první odhad tamního HDP, které vzrostlo mezičtvrtletně o 8,2 %. K odražení německé ekonomiky ode dna významně pomohly dobré výsledky zahraničního obchodu, které pokračovaly i v září. Podle včera zveřejněných dat zářijová bilance německého zahraničního obchodu skončila přebytkem 20,8 mld. EUR, zatímco trh počítal s 16 mld. EUR. Překvapily především nižší importy, které meziměsíčně stagnovaly. Vliv na to zřejmě měly slabší dovozy zboží investiční povahy. Exporty se naopak dále zvyšovaly, meziměsíčně o 2,3 %. Z teritoriálního hlediska rostly zejména vývozy Německa do Číny, které byly v září meziročně o 10,6 % vyšší. Na druhou stranu vývozy do USA byly stále o necelých 6 % nižší. Ani vývozy do Číny však nedokázaly zabránit tomu, že vývoz Německa mimo EU byl stále ve srovnání s loňským rokem o 4,4 % nižší. Celkový vývoz pak za loňskem zaostával o 3,8 %.

Důvěra v evropskou ekonomiku v listopadu podle indexu Sentix poklesla na nejnižší úroveň za posledního půl roku. Ten se snížil ze říjnových -8,3 b. na -10,0 b., trh přitom počítal s ještě výraznějším poklesem na -15,0 b. Optikou razantně narůstajícího počtu nových případů koronaviru ve velké části evropského kontinentu není pokles ekonomického sentimentu překvapením. Po rychlém oživení evropské ekonomiky ve třetím čtvrtletí totiž zřejmě opět dojde ve čtvrtém čtvrtletí k významné korekci předchozího nárůstu ekonomické aktivity. Oproti první vlně koronaviru je výhodou to, že zatím nebyl významně zasažen zpracovatelský průmysl. Tomu by mohla pomoci také poptávka z Asie, která v boji s koronavirem vykazuje lepší výsledky.

Česká koruna včera dále posílila až ke 26,40 CZK/EUR, kde se naposledy obchodovala v první polovině září. Pomohl jí k tomu pokračující pokles rizikové averze a zlepšující se sentiment vůči evropským trhům, který převažuje i přes negativní vývoj koronavirové pandemie. Vše minulý týden odstartovaly zprávy ukazující na vítězství Joe Bidena v amerických prezidentských volbách, které se o víkendu potvrdily. Pravděpodobnost uzavření nové obchodní dohody mezi USA a EU se totiž s demokratickým prezidentem značně zvýšila. Koruně včera pomohly i zprávy o 90% účinnosti testované vakcíny proti nemoci covid-19 firem Pfizer a BioNTech, o čemž jsme více psali zde https://bit.ly/3kdO8Ym.