Biometan – ekologické palivo budoucnosti i další příležitost pro bioplynové stanice

Ekologická varianta zemního plynu – biometan – by se mohl stát jedním z nejvíce používaných klimaticky neutrálních paliv. Podle odborných asociací se biometan, který produkují bioplynové stanice, může v roce 2030 podílet na celkové spotřebě CNG v evropské dopravě až ze 40 %. Hlavní výhodou biometanu jako ekologického paliva je hlavně hotová infrastruktura, vysoká energetická hustota jeho skladování a fungující technologie v celém řetězci od výroby až po spotřebu. Kromě biometanu se začíná více uplatňovat také ekologické LPG.

Běžná fosilní plynná paliva pomalu doplňují a nahrazují jejich ekologičtější a z hlediska emisí CO₂ příznivější varianty. Podle studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA) by mohl v EU do roku 2030 až 40 % zemního plynu používaného v dopravě nahradit biometan. Takové využití biometanu by mohlo snížit emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem až o 55 %.

Biometan je energeticky ekvivalentní běžnému fosilnímu plynu. Vyrábět jej mohou bioplynové stanice doplněné o technologii čištění a úpravy bioplynu. Zatímco dnes většina bioplynek díky dotacím vyrábí elektřinu, v budoucnosti by bez problémů mohly dodávat biometan do plynové distribuční sítě či zásobníků, ale i ve stlačené variantě jako bioCNG pro pohon automobilů. Výroba biometanu jako alternativy fosilního zemního plynu zřejmě bude po skončení dotací na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla logickým pokračováním fungování bioplynových stanic. „Biometan dodávaný do sítě musí splňovat dané parametry, a proto je nutná dodatečná úprava bioplynu, kdy se kromě jiného přídavkem propanu zlepšují a vyrovnávají jeho energetické vlastnosti. Propan totiž zvyšuje spalné teplo bioplynu,“ popisuje Jiří Karlík ze společnosti Primagas, která dodává propan do zatím jediné české produkce biometanu vtláčeného do sítě zemního plynu v bioplynové stanici v obci Rapotín na Šumpersku.

Velkou výhodou biometanu je fungující distribuční infrastruktura. Biometan se totiž nijak zásadně neliší od zemního plynu. Mohou jej bez problémů využívat domácnosti ve stávajících plynových spotřebičích nebo jej lze u stojanů se stlačeným zemním plynem neboli CNG běžným způsobem tankovat do vozidla. „Využití biometanu v dopravě je jedním ze stěžejních pilířů její dekarbonizace. Společně s elektřinou z obnovitelných zdrojů v dopravě si určitě zaslouží podporu. K rozvoji využívání biometanu tak stačí pouze rozšířit síť stávajících čerpacích stanic poskytujících zemní plyn,“ uvádí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Podle výše uvedené studie se biometan v současnosti v EU podílí na spotřebě plynu pro dopravu přibližně ze 17 %. Vyrábět by ho přitom mohlo téměř 800 evropských bioplynových stanic. V Česku zatím jedinou výrobnu bioplynu v Rapotíně brzy doplní také projekt Pražské vodohospodářské společnosti (PVS), která bude vyrábět biometan v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Do zkušebního provozu by se výroba biometanu v pražské čističce mohla dostat příští rok. Projekt dříve počítal s využitím biometanu pro pohon vozidel městské hromadné dopravy, nyní je záměrem hlavně vtláčení biometanu do distribuční sítě. Podle Českého plynárenského svazu by do roku 2030 mělo být do plynárenských sítí ročně dodáváno až 500 milionů m³ biometanu, tedy přibližně 6 % současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 % by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady.

Kromě biometanu se v Česku začíná více uplatňovat také ekologická varianta zkapalněného propan-butanu označovaná jako bioLPG. Ta se už několik let vyrábí a běžně dodává do distribučních sítí například v Holandsku a nyní je k dostání také u nás. BioLPG je chemicky identické s běžnou směsí propan-butanu, ale vyrábí se z organických odpadů. Hlavní výhodou bioLPG jsou výrazně nižší emise CO₂. „Co se emisí týče, dosahuje bioLPG vysoké úspory emisí srovnatelné s biometanem (bioCNG),“ říká Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.

Podle údajů České asociace LPG je bioLPG z hlediska uhlíkové stopy o 40–70 % šetrnější k životnímu prostředí než běžná ropná varianta. Ve srovnání s benzinem jsou pak jeho emise CO₂ více než pětkrát nižší. „V blízké budoucnosti se počítá s výrobou bioLPG z biomasy – celulózy. Díky tomu bude možné zvýšit produkci a toto ekologické palivo se jistě více rozšíří,“ uvádí k budoucnosti ekologického LPG Jiří Karlík ze společnosti Primagas, která toto palivo už na český trh dodává.