Eurozóna: Výsledek ekonomiky za třetí kvartál představuje pozitivní překvapení

Ekonomika eurozóny dle předběžných údajů v letošním třetím čtvrtletí mezikvartálně výrazně vzrostla: HDP si připsal 12,7 %, což byl mnohem výraznější mezičtvrtletní růst, než čekal trh. Mezičtvrtletní růst ve třetím čtvrtletí je samozřejmě nutno vnímat optikou poklesu HDP v letošním druhém čtvrtletí, kdy byla ekonomika i celá společnost sevřena omezeními v souvislosti s první vlnou pandemie.

V meziročním vyjádření HDP eurozóny i nadále klesá, avšak pokles o 4,3 % byl ve třetím čtvrtletí o dost mírnější, než se čekalo.

Pro Evropu obecně, a tedy i pro eurozónu platí, že v letošním závěrečném čtvrtletí bude ekonomická aktivita nepříznivě poznamenána druhou vlnou pandemie, nicméně výsledek za třetí kvartál rozhodně přestavuje pozitivní překvapení. 

Mezičtvrtletní růst HDP eurozóny ve třetím kvartálu činil 12,7 % a výrazně tak překonal očekávání trhu, jež činilo 9,6 %. Mezičtvrtletní růst ve třetím čtvrtletí byl sám o sobě dokonce výraznější než pokles HDP v letošním druhém čtvrtletí, jenž činil 11,8 %.

V meziročním vyjádření HDP eurozóny i nadále klesá, pokles o 4,3 % vykázaný ve třetím čtvrtletí však představuje výrazné zmírnění v porovnání s propadem o 14,8 %, jenž byl vykázán v letošním druhém čtvrtletí.

Údaje o výkonu HDP v letošním třetím čtvrtletí představují tzv. předběžný bleskový odhad a mohou tedy být dále zpřesňovány.

Příznivé trendy v průmyslu a maloobchodu

Zatím také pro eurozónu jako celek nejsou k dispozici detaily, co se týče struktury HDP za letošní třetí čtvrtletí jak ve smyslu výdajů, tak ve smyslu výkonu jednotlivých odvětví průmyslu, služeb a dalších sektorů v ekonomice.

Data za jednotlivé měsíce třetího čtvrtletí, tak jak jsou zatím k dispozici, nicméně hlásí příznivé trendy v průmyslu a maloobchodu, jež se v průběhu léta zotavovaly po prudkém propadu z počátku jara.

Naopak, nepříznivý dopad zvedající se druhé vlny pandemie byl patrný v sektoru služeb již v srpnu a především pak v září.

Do závěrečného čtvrtletí letošního roku vstupují ekonomiky eurozóny v situaci, kdy druhá vlna pandemie vede k obnovování omezení v řadě oblastí ekonomiky, což bude mít v závěrečných měsících nepříznivý dopad na celkovou ekonomickou aktivitu.

Oproti první vlně pandemie, tedy oproti jarním měsícům, jsme ale nyní v situaci, kdy i nadále funguje průmysl a mezinárodní obchod, celkový pokles ekonomické aktivity by proto neměl být zdaleka tak dramatický, jak tomu bylo v letošním druhém čtvrtletí.

Celoroční propad HDP

Mezinárodní měnový fond ve své podzimní prognóze zveřejněné v první polovině října očekával pro letošní rok pokles HDP eurozóny o 8,3 %.

Dle mého názoru celoroční propad HDP nemusí být horší, než co ve své prognóze uvádí MMF, a to navzdory slabšímu výkonu ekonomiky, jenž se veškerou pravděpodobností dostaví v letošním závěrečném čtvrtletí.

Osobně bych odhadoval pokles HDP eurozóny za celý letošní rok v oblasti 8 % s tím, že pro rok 2021 i nadále platí scénář návratu ekonomiky eurozóny k růstu.

Klíčový pro výkon HDP eurozóny jak v závěru letošního roku, tak v roce 2021, bude samozřejmě dění na poli koronaviru a vývoj souvisejících omezení v ekonomice.

Důležitá bude také schopnost vlád přicházet s efektivními rozpočtovými impulsy s cílem zmírnit dopady koronavirových restrikcí na ekonomiku a s podporou následnému oživení.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.