NOVÁ HUŤ,a.s. zásadně změní své rozhodující charakteristiky do
roku 2010
Velké
investice do
technologií hlavní součástí této části rozvoje by mělo být zprovoznění
takzvané minihuti určené pro výrobu přibližně miliónu tun kvalitnějších plochých
výrobků za
rok. Výstavba minihuti začala už loni a ještě před koncem tohoto
roku
NOVA HUŤ zprovozní její první část (pánvovou
pec, zařízení pro plynulé odlévání ocelových
bram, navazující elektrorozvodny a
vodní hospodářství). Do závěru
roku 1999 by
firma
měla dokončit navazující válcovnu. Celkové náklady na minihut mají dosáhnout přibližně
7,5
miliardy korun. Druhým nejrozsáhlejším modernizačním zásahem by se mělo
stát
vybudování dalšího nového zařízení na plynulé odlévání
oceli, které při očekávané
kapacitě 750 až 800 tisíc tun za
rok zajistí, že
NOVÁ HUŤ bude po
roce 2000 schopna
vyrábět veškerou
ocel technologií plynulého odlévání. Pro tento cíl je ve firemních
záměrech vyčleněno 1 , 5
miliardy korun. Dalších 700 miliónů
korun má hutní společnost
vložit do rekonstrukce odprášení aglomerace. Podle generálního ředitele společnosti
NOVÁ HUŤ Jaroslava Pětroše musí
firma mimo to počítat i s obnovou odprášení další
technologické části - tandemových pecí, které bude hut provozovat nejméně do
roku
2005, kdy je začne postupně nahrazovat výhodnějšími elektrickými obloukovými pecemi
speciální konstrukce. Udržení ekologických podmínek provozu tandemových pecí má společnost
NOVÁ HUŤ během letošního a příštího
roku stát asi 500 miliónů
korun. Mimo to pokračuje
už v
roce 1996 zahájená
investice do odsíření koksárenského
plynu. Ta si do dokončení
v příštím
roce vyžádá celkem 750 miliónú
korun. Všechny inovace mají podle vedení
NOVÉ HUTI vést k výraznému snížení výrobních nákladů, zvýšení jakostí a konkurenceschopnosti
plochých
ocelí i dalších výrobků
firmy NOVÁ HUŤ, k zajištění ekologických parametrů
srovnatelných s pravidly zemí
Evropské unie. Souhrnné výdaje na intenzivní
technologické
změny dosáhnou 17,5
miliardy korun a převy- šují finanční možnosti NOVE HUTI.
Firma
proto v posledních čtyřech letech usilovala o získání dlouhodobých
úvěrů. Po
dvouletých
přípravách letos v červnu podepsala úvěrovou smlouvu s International
Finance Corporation
(IFC), washingtonskou skupinou
Světové banky. Smlouva zaručuje největší české huti
možnost čerpat přímo od IFC 75 miliónů
dolarů a dalších 175 miliónů ze syndikovaného
mezinárodního
úvěru 17ti
bank a finančních korporací. Dalších 100 miliónů
dolarů
huti poskytne tuzemské
bankovní konsorcium vedené
Komerční bankou.
NOVÁ HUŤ, která
loni při obratu 23,4
miliardy korun vytvořila
čistý zisk 254,04 miliónu
korun, tak
dostane v měřítcích tuzemského hutnictví dosud nejmasivnější půjčku pro restrukturalizaci
a modernizaci. Rozsah restrukturalizačních záměrů a podmínky jejich úvěrování se
patrně v
ČR v nejbližších nejméně deseti letech nezopakují. EkonomICké pOSIIenl a
Stablllta Surové
železo pro potřeby společnosti NOVď HUŤ vyrábí
firma Vysoké pece
Ostrava, která byla založena letos v lednu jako společný podnik
firem NOVÁ HUŤ a
Vítkovic a bude po rekonstrukci odprášení aglomerace bez zásadních ekologických potíží
produkovat
železo pro potřeby obou podílníků. Surová
ocel by měla být odlévána bez
výjimky na kontilitích. Válcování plochých výrobků se bude odehrávat v nové moderní
válcovně pásů. Pak bude podle Jaroslava Pětroše možné navázat na etapu masivní
technologické
obnovy projektem ekonomické konsolidace. -Tato etapa zajistíjednak plné provozní
zvládnutí nově vybudovaných výrobních zařízení a plné využitíjejich kapacit, jednak
rozšíříjakostní a rozměrovou skladbu výrobků, konstatoval
Jaroslav Pětroš.
NOVÁ HUŤ
chce zdokonalené výrobní předpoklady využít především na tuzemském trhu, kde se momentálně
stále více snaží prosadit západoi východoevropská konkurence.
Export by měl doplňovat
prodej tak, aby
NOVÁ HUŤ při výkyvech tuzemské poptávky nepocit,ovala snižování
tržeb.
Vzhledem k
růstu nákladú na
dopravu se ale hutní
firma zaměří na nejbližší teritoria:
země
Evropské unie,
Polsko a Balkán. Strategickým záměrem je snižování počtu
vývozních
teritorií a hlavní soustředění na oblasti, kde se už ocelářská společnost etablovala.
Vedení
firmy NOVÁ HUŤ nepředpokládá, že by měl výrazně
růst export do zemí Evropské
unie, které patrně při sbližování s
ČR zpřísní
vývozní podmínky pro české hutě. Posílením
konkurenčních šancí by největší
česká hu měla získat dostatečné předpoklady pro splácení
rozhodující části použitých inovačních
úvěrů, které mají vesměs desetiletou lhůtu
splatnosti. Úspěšný postup splátek při udržení finanční stability a ziskovosti označuje
představenstvo polečnosti
NOVÁ HUŤ za hlavní cíl ekonomické etapy vývoje
firmy. NOVá
Skladba Výrobků a flnalIZaCe Okolo
roku 2005 má podle Jaroslava Pětroše
NOVÁ HUŤ
vstoupit do třetí fáze restrukturalizace. Potrvá přibližně pět
let a má se soustředit
na rozptýlení rizik vyplývajících z jednostranného zaměření na
dlouhé hutní výrobky.
Firma s uzavřeným hutním cyklem momentálně vyrábí ze tří čtvrtin především tento
sortiment. Zbývajících 25 procent produkce tvoří za
tepla válcované ocelové pásy,
které zatím nedosahují dlouhodobě konkurenceschopných jakostí a nemají ani potřebnou
rozměrovou přesnost.
Dlouhé výrobky podléhají velmi častým
konjunkturálním výkyvům,
proto ve shodě se
světovým trendem usilujeme o
růst podílu plochých výrobků - ocelových
pásů a plechů, uvedl
Jaroslav Pětroš. Podíl ploché produkce na celkové výrobě
ocelí
ve
firmě NOVÁ HUŤ by se podle něj měl zvýšit nejprve na 40 a později až na 60 procent.
Mimo to huť počítá rovněž se zvyšováním stupně zpracování hutních polotovarů. -Jedná
se o za
tepla válcovaný pás ajeho zpracování ve výrobách výrazně zvyšujících přidanou
hodnotu, uvedl generální ředitel
Jaroslav Pětroš. Podle něj proto vedení společnosti
NOVÁ HUŤ už usiluje nebo bude usilovat o
kapitálovou účast v tuzemských i zahraničních
zpracovatelských podnicích - válcovnách za studena, podnicích na výrobu lehkých a
svařovaných profilů a
firmách zaměřených na výrobu svařovaných trubek.
NOVÁ HUŤ rovněž
zvažuje i majetkové propojení se strojírenskvmi
firmami, které mají perspektiv v
lukrativních oborech přímo neso,uvisejících s hutní výrobou. V letošním
roce už společnost
koupila za přibližně 15 miliónú marek 38procentní podíl ve
slovinské firmě Alpos,
která je s obratem v přepočtu okolo dvou
miliard korun důležitým výrobcem trubek
a svařovaných profilů a významným klientem společnosti NOVď HUŤ. Představenstvo firmv
se současně netají tím, že by chtělo získat majoritu ve frýdecko-místeckých Válcovnách
plechu, které by
Fond národního majetku měl v nejbližší době nabídnout k doprivatizaci.
Pokud se ostravské hutní společnosti podaří uskutečnit diverzifikační záměry. mělo
by to podle Jaroslava Pětroše znamenat, že získá zázemí pro úspěšnější překonávání
konjunkturálních výkyvů na trzích s hutním materiálem. Cllená optlmalIZaCe počtu
lidí Podle ředitele pro personalistiku Františka Kalety se NOV= HUŤ nebude ve svých
rozvojových záměrech vyhýbat ani srovnání personálních a
sociálních poměrů se strategickými
cíli společnosti a zkušenostmi zahraničmch
firem. ze kterého by mělo vzejít rozumné
snižování počtu
pracovních míst. ,.Předevšímje potřeba nalézt nejvhodnéjší systémová
opatření, která sladí
růst produktivity
práce a vývoj mzdových nákladů. Není tajemstvím,
že budeme zvažovat i otázku účelné redukce
zaměstnanosti, uvedl Franti- šek Kaleta.
Letos podle něj
NOVÁ HUŤ postupně a různými
cestami sníží počet
zaměstnanců asi o
6, 5
procenta. V první polovině
roku se hutní společnosti dařilo tuto tendenci udržovat
a zaměstnávala 15,38 tisíce lidí. což je dokonce o 17 méně, než stanovily firemní
záměrv. Ke konci letošního
roku by ve společnosti
NOVÁ HUŤ mělo pracovat asi 15.4
tisíce lidí, což by bylo o 698
zaměstnanců méně než v
roce 1996. Ve srovnání se situací
v
roce 1993 by v huti mělo pracovat o 976 lidí méně. Při započtení uskutečněných
delimitací dokonce o 3,9 tisíce
zaměstnanců mén ě. Podle Františka Kalety by optimalizace
počtu
zaměstnanců neměla znamenat plošné
propouštění, ale spíše analýzu vvužití jednotlivých
profesí a kvalifikací. ,.Při redukci zaméstnanosti v hutních provozech ale nemůžeme
mluvit o postihu určitých profesí. Chceme zachovat všechny činnosti,
které bezprostředně souvisí s hutní výrobou. Omezit se tedy musí to. co s touto hlavní
produkcí nesouvisí, doplnil.
Zaměstnanci budou muset počítat s případnou rekvalifikací
a vnitřními přesuny na jiná místa. Na druhé
straně ovšem
NOVÁ HUŤ pociťuje a zřejmě
ještě bude pocitovat nedostatek kvalifikovaných svářečú, slévačů. obráběčů, konstruktérů
a projektantů, technologů a programátorů. Pro minihut která nerozšíří, ale pouze
zásadně obnoví kapacity podniku, chce
NOVÁ HUŤ využít především svých současných
zaměstnanců. ,.I nově vytvořená
pracovní místa, která vzniknou v provozu minihuti,
budeme obsazovat
zaměstnanci z ručených výrob. Přiímání nových lidí z trhu pracovních
sil mimofirmu předpokládáme jako doplňkový zdroj, konstatoval František Kaleta. Mzdový
systém by podle něj měl mít výrazně stimulační funkci. Od
roku 1992 firma uplatňuje
systém odměňování založený na mzdovém ohodnocení
pracovního místa, který umožňuje
odměňovat nadstandardní výkonnost pracovníků. Tento systém je součástí kolektivní
smlouvy. V ní se sice střetávají požadavky odborářů s možnostmi
zaměstnavatele, ale
přesto se obě
strany každoročně shodly na podmínkách. jejichž
výsledkem byl
růst
nominální mzdy zaměstnanců při současném respektování ekonomických možností. Průměrná
mzda ve společnosti NO- VÁ HUŤ dosáhla loni hodnoty 13,3
tisíce korun. Letos by se
měla hodnota průměrného
platu pohybovat okolo 15 tisíc
korun.