FT: Digitální euro může nahlodat atraktivitu dolaru

Evropská centrální banka zveřejnila svou analýzu týkající se možnosti zavedení digitálního eura a ta si podle FTAlphaville získala velkou pozornost. Například Martin Sandbu na stránkách Financial Times psal, že nyní již nemusí trvat dlouho a eurozóna bude mít svou vlastní digitální měnu, za kterou bude stát ECB. Sandbu se dokonce odvážil predikovat, že se tak stane do roku 2025.

FTAlphaville se domnívá, že plány Facebooku na vytvoření digitální měny Libra jsou od počátku „mizerné“. Jejich zveřejnění mělo ale významný vedlejší efekt, protože donutilo centrální banky k tomu, „aby se probudily a věnovaly se významným slabinám současného systému fungování jejich měn“. Jinak řečeno, Libra donutila centrální banky přiznat si, že i přes desetiletí digitalizace jsou mezinárodní platební systémy stále pomalé, drahé a někdy neposkytují potřebné bezpečí.

Jak konkrétně současný systém funguje? Většina centrálních bank „distribuuje svou měnu bankám přes operace na volném trhu. Na něj ale mají banky přístup pouze v případě, že jsou v dané zemi podnikatelsky aktivní. Musí mít účet u centrální banky a celkově je systém nastaven tak, že vše je drženo v rámci jurisdikce dané centrální banky. Peníze jsou tedy „velmi lokální“.

Transakce v jiných měnách se pak vypořádají přes takzvané korespondenční banky. To sebou nese riziko, že protistrana nesplní své závazky včas (riziko likvidity) či dokonce vůbec (riziko týkající se solvence). Problémy pak mohou vyvolávat řetězovou reakci a ohrozit celý systém. A cenu za riziko platí podle FTAlphaville zákazník, buď ve formě vyšších poplatků či zpožděných plateb.

Facebook do tohoto prostředí vstoupil s myšlenkou na vytvoření nástroje pro rychlou a levnou mezinárodní platbu. Jak bylo uvedeno, mezi centrálními bankami tento plán vyvolal pozdvižení, ale plány na vytvoření digitální měny v eurozóně jsou stále ve své první fázi. K tomu je podle FTAlphaville dobré nezapomínat, že euro má v globální ekonomice stále mnohem slabší pozici než dolar. Bylo by dobré, kdyby vzrostl objem aktiv denominovaných v eurech a euro se ve větší míře rozšířilo za hranice eurozóny? FTAlphaville v této souvislosti poukazuje na Řecko, jehož hospodaření způsobilo celé měnové unii nemalé problémy, „a to jde o zemi, která se řídí zákony EU.“

Pokud v nějaké zemi, ve které se široce používají dolary, dojde k jejich nedostatku, Fed může poskytnout swapové linky a potřebnou likviditu. Učinil tak například během krize roku 2008. Tyto linky ale vyvolaly politické spory a podle FTAlphaville mohou ovlivňovat i nezávislost Fedu. Kdyby se euro díky digitalizaci používalo ve světě více než nyní, podobným výzvám by mohla čelit také ECB. I ta podobné linky již použila, ale v mnohem menší míře než Fed. I tak se ale ECB může rozhodnout, že digitální euro je v jejím zájmu. A pak může podle FTAlphaville dojít k tomu, že svět se díky revoluci v mezinárodním platebním systému začne od dolaru přiklánět k euru.

Zdroj: FTAlphaville