Druhá vlna spláchla vyhlídky na rychlé oživení ekonomiky (Ozvěny trhu)

Tento pátek se dozvíme, jak moc se tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí odrazila ode dna, statistický úřad totiž zveřejní první odhad HDP. Ten podle naší prognózy vzrostl oproti druhému čtvrtletí o zhruba 5 %, tedy zřejmě více než se původně čekalo. Meziroční pokles ekonomiky by se tak zmírnil z 11 % na necelých 7 %.

Podle dostupných měsíčních indikátorů se dařilo průmyslu i odvětví obchodu, kde k poměrně rychlému oživení ekonomické aktivity docházelo již krátce po uvolnění restriktivních vládních opatření na jaře a tento trend pokračoval také během léta. Pomohla obnovená chuť domácností spotřebovávat, která se překvapivě odrazila i ve slušných prodejích automobilů. Obdobně pozitivní vývoj zaznamenaly rovněž okolní státy a bilance tuzemského zahraničního obchodu tak opět vykazovala výraznější přebytek. Obecný nárůst důvěry mohl vést i k tomu, že některé firmy zrealizovaly méně náročné investice, v masovém měřítku se to však nedělo.

Dobře nastartovanou ekonomiku však s příchodem podzimu zastavila druhá vlna koronaviru. Tuzemské hospodářství tak v posledním čtvrtletí letošního roku nejspíše znovu klesne a velká část či celé oživení ze třetího čtvrtletí přijde vniveč. Předchozí odhady celoročního poklesu ekonomiky budou tudíž zřejmě revidovány k výrazně horším číslům. My nyní pro letošní rok očekáváme pokles o více než 7 %, a to budeme stále platit za spíše optimisty.

Nejhůře na tom samozřejmě bude opatřeními nejvíce zasažené odvětví služeb, zejména pohostinství, kultura a cestovní ruch. Zde během letních měsíců došlo k jen skromnému oživení, když především ve velkých městech chyběli zahraniční turisté. Tamní podnikatelé tak do druhé vlny vstupují z o poznání horší pozice a obavy o jejich celkové přežití jsou bohužel namístě. Z celého odvětví se tak zřejmě bude i nadále dařit jen IT společnostem a kurýrním službám.

Po uzavření velké časti maloobchodu se teď budou zraky upínat především k průmyslu, který prozatím významně zasažen nebyl. Mnohdy spílaná průmyslová orientace naší země může být teď, stejně jako během první vlny, výhodou. Největší hrozbou je zde především nedostatek pracovníků vyplývající ze zvyšujícího se počtu uvalených karantén, navíc stále chybí pracovníci ze zahraničí. Hrozbou je také narušení zahraničního obchodu z důvodu uzavřených hranic či náhlého poklesu zahraniční poptávky. Situace kolem koronaviru se totiž zhoršuje i ve zbytku Evropy.

Držme si tak palce a udělejme vše pro to, aby se epidemiologická křivka rychle otočila a ekonomika se mohla opět svobodně nadechnout.