Průzkum PMI pro eurozónu pro letošní říjen vykresluje dvourychlostní ekonomiku

Průzkum PMI pro eurozónu pro letošní říjen vykresluje dvourychlostní ekonomiku, kdy se průmyslu nadále daří, zatímco sektor služeb je zasažen restrikcemi spojenými s koronavirem. Složený PMI indikátor, jenž mapuje aktivitu v ekonomice eurozóny jako celku, klesl pod úroveň padesáti bodů, což v metodice tohoto průzkumu znamená pokles ekonomické aktivity. Pod tímto povrchem se ale odehrávají dva odlišné příběhy: zatímco aktivita v sektoru služeb klesá pod tíhou omezení souvisejících s koronavirem, tak zpracovatelský průmysl si udržuje růst a situace se zde dokonce dále zlepšila. 

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v říjnu dle předběžných výsledků klesl z úrovně 50,4 na 49,4, což je nejnižší úroveň za uplynulé čtyři měsíce.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a říjnový PMI průzkum tak indikuje, že ekonomická aktivita v eurozóně začala na počátku závěrečného čtvrtletí letošního roku klesat.

Detailní pohled ovšem ukazuje rozdílný vývoj ve zpracovatelském průmyslu a ve službách.

Na sektor služeb dopadají omezení související s druhou vlnou pandemie, aktivita klesá a hodnocení podmínek v tomto klíčovém sektoru ekonomiky eurozóny je nejslabší za uplynulých pět měsíců.

Na druhou stranu zpracovatelský průmysl, na nějž nová omezení spojená s koronavirem zatím přímo nedopadají, pokračuje v růstu a v samotném říjnu se situace dokonce dále zlepšila, když dle ukazatelů PMI rostla výroba nejrychleji od února 2018 a nové zakázky dokonce nejrychleji od ledna uvedeného roku.

Rozevírání nůžek není udržitelné

Celkově složený indikátor PMI pro eurozónu klesl v říjnu o něco mírněji, než se čekalo, když tržní odhad činil 49,2.

Rozevírání nůžek mezi službami a průmyslem je ale očividné a dlouhodobě není udržitelné: buď se v následujících týdnech podaří dostat vývoj pandemie pod kontrolu a omezení dopadající na služby bude možno postupně uvolňovat, což podnikatelům ve službách pomůže, anebo problémy ve službách začnou skrze slabší poptávku dopadat i na průmyslové výrobce.

Na druhou stranu je ale z pohledu průmyslu i nadále velmi pozitivní, že na rozdíl od jara, kdy probíhala první vlna pandemie, nedochází k uzavírkám podniků ani hranic, takže průmyslová výroba a mezinárodní obchod fungují v mnohem lepších podmínkách, než tomu bylo na počátku letošního jara.

Konkrétně PMI průzkum pro německý zpracovatelský průmysl hlásí fakticky excelentní výsledek, když výroba letos v říjnu dle tohoto průzkumu rostla nejrychleji od února roku 2011.

Německý průmysl tahounem 

Říjnový PMI průzkum ukazuje, že zpracovatelskému průmyslu se v eurozóně i nadále daří a klíčovým tahounem je v tomto ohledu německý průmysl. To je dobrá zpráva i pro středoevropský region včetně české ekonomiky, neboť tuzemští průmysloví výrobci jsou s německým průmyslem významně provázáni.

Na druhou stranu ale i pro středoevropský region a zejména pro českou ekonomiku platí, že i zde sektor služeb pociťuje výrazný dopad omezení souvisejících s koronavirem a tato nepříznivá situace bude trvat přinejmenším po několik dalších týdnů.

Podobně jako tomu bylo na jaře, tak i nyní je pro vývoj v dalších měsících klíčové, jak se bude dařit dostat pandemii pod kontrolu a jak se bude vyvíjet situace na straně souvisejících omezení.

Českou ekonomiku a stejně tak eurozónu v závěrečném čtvrtletí letošního roku nejspíše čeká mezikvartální pokles HDP, hloubka takového poklesu ale bude záviset právě na vývoji na poli pandemie.

Dobrou zprávou ale je, že v samotném říjnu se evropskému průmyslu dle průzkumu PMI dařilo velmi dobře, takže celkové výkyvy v ekonomické aktivitě by v závěru letošního roku nemusely být tak dramatické, jako tomu bylo v letošním druhém čtvrtletí.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.