Liberec: Zemřel herec Ladislav Dušek

V Liberci se mimo jiné v roce 1989 stal jednou z tváří listopadové sametové revoluce a byl jedním z hybatelů divadelní stávky. Byl třikrát zvolen libereckým zastupitelem a velmi obětavě do městské politiky mnoho let vnášel vzácnou slušnost, kulturu – a především hlubokou víru v demokracii. V roce 2019 obdržel od libereckého zastupitelstva medaili města za zásluhy v oblasti umění a dlouhodobé občanské postoje.

Ladislav Dušek ztvárnil v Divadle F. X. Šaldy za více než třicet let celou řadu nezapomenutelných rolí, díky kterým na něj budeme už navždy vzpomínat nejen jako na statečného člověka, ale také vynikajícího herce. Jeho odkaz s námi zůstane také díky projektu Pamět národa, který zachytil životní osudy Ladislava Duška v následujícím příběhu: https://www.pametnaroda.cz/cs/dusek-ladislav-1943

Narodil se v Praze. Ale nejen to. Narodil se a dětství a mládí prožil na pražském Žižkově. Ve čtvrti, která je od dob svého vzniku jedinečná svým charakterem, ale také tím, že z ní vzešlo mnoho významných umělců. Kromě talentu většinou charakteristických nezlomnou vůlí, humorem a obrovským zájmem o svět kolem sebe. A všechny tyto tři základní rysy žižkovského talentu seděly i v případě Ladislava Duška.

Po absolutoriu Lidové umělecké školy zahájil v Žižkovském divadle svoji hereckou dráhu. Jako amatér v pravém francouzském smyslu toho slova. Jako obdivovatel a milovník divadla. Bylo to v šedesátých letech minulého století, v době velké kulturní liberalizace, kdy prim hrála malá divadla pěstující nové formy. Divadelní soubor Excelsior, kde Ladislav Dušek působil ve druhé polovině šedesátých let, patřil k duchovnímu proudu té doby a po celé Praze byl známý svými parodickými a satirickými inscenacemi, které předčily mnohou profesionální tvorbu. Ale nezůstalo jen u žižkovského jeviště, několikrát se v té době objevil v menších rolích i v činohře Národního divadla.

V roce 1969 přesídlil Ladislav Dušek do Mostu, kde se stal členem stálého souboru Městského divadla, tehdy nazvaného Divadlo pracujících. Sehrál zde mnoho rolí velice různého charakteru a naučil se zde postupně řemeslu profesionálního herectví. A projevil tu také něco, co jej provází po celý život. Čistě občanský zájem o to, co se děje okolo něj. Bez ohledu na svou kariéru měl v takzvaném reálném socialismu i odvahu říci ne. Zatímco většina jeho kolegů podepsala antichartu, on to s klidem a hlasitě odmítl.