Makroekonomika | 15.10.2020 13:17:58

Ranní okénko - Česká vláda představila kompenzační programy

Evropský datový kalendář je dnes prázdný a sledovat tak budeme spíše dění za oceánem. Ze Spojených států dorazí dvě sady předstihových indikátorů, přičemž od Empire State indexu zpracovatelů se čeká zhoršení hodnocení současných podmínek z předchozích 17 na 14 bodů, zatímco Philadelphia Fed index by měl stagnovat poblíž 15 bodů. V obou případech se již jedná o hodnoty, které byly běžné v dobách před příchodem koronaviru. Naopak americký trh práce se z pandemie ještě zdaleka nevzpamatoval, když se na něm každý týden objevuje přes 800 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti. Nejinak by tomu podle trhu mělo být i tentokrát, čeká se jen mírné snížení z předchozích 840 na 825 tisíc.

Pohled zpět:

Český běžný účet platební bilance skončil za měsíc srpen v přebytku na úrovni 16,4 mld. Kč. Suverénně tak předčil tržní odhad, který počítal naopak s pětimiliardovým deficitem. Na výsledku se kladně podílela aktivní bilance zboží a služeb v hodnotě 24,7 mld. Kč. Saldo přílivu přímých investic činilo 1,6 mld. Kč, zatímco u portfoliových 31,9 mld. Kč.

Evropská průmyslová výroba v srpnu zpomalila tempo dohánění pandemických ztrát a po sezónním očištění se meziměsíčně zvýšila pouze o 0,7 %. O měsíc dříve přitom poskočila o plných 5 %. Nejsvižnější nárůst vykázalo Portugalsko (+10 %), naopak k citelnému poklesu došlo v Irsku (-13,4 %). V meziročním srovnání dosud nejvíce zaostává za loňským výsledkem Lucembursko (-15,8 %) následované Německem (-11,2 %) a eurozóna jako celek pak ztrácí 7,2 %. Výsledná data jsou prakticky přesně v souladu s tržními očekáváními.

Americké ceny výrobců v září rostly o něco svižněji, než se čekalo, když meziměsíčně i meziročně přidaly 0,4 %, tedy o dvě desetiny procentního bodu nad odhady. Kladně se na tomto výsledku podílely ceny potravin a hotelových služeb, což naznačuje postupné oživování po drtivém pandemickém propadu.

Jednání mezi zástupci Evropské unie a Spojeného království o konečné podobě brexitové dohody pokračují, nicméně konkrétních výsledků jsme se dosud nedočkali. Obě strany ovšem signalizují ochotu k nalezení kompromisu, který by rády nalezly koncem října.

Česká vláda projednala několik návrhů na podobu kompenzací oborům postiženým novou vlnou ekonomických restrikcí. Počítá v nich s odkladem úhrady daňových povinností do konce letošního roku, zpětným uplatňováním daňové ztráty z let 2018-2019, obnovením jarního programu „pětadvacítka“, speciálními podporami pro podnikatele v kultuře a sportu, či prodloužením programu Antivirus s navýšeným podílem účasti státu na 100 % mzdových nákladů a limitu na 50 tisíc korun měsíčně. Vzhledem k současné situaci, kdy se druhá vlna epidemie a s ní související ekonomická omezení stala z rizika realitou, dochází k naplnění našeho alternativního scénáře výhledu růstu české ekonomiky. Namísto původně očekávaného propadu o 6 % tak za celý letošní rok nově počítáme s -7,6 %, přičemž skutečně citelného oživení se česká ekonomika nedočká v roce příštím, nýbrž až ve 2022.

Dnešní makroekonomické ukazatele: