Lockdown, jaro vs. podzim aneb statistika nuda je, má však cenné udaje ... a to ještě nepřišla chřipková sezóna

Průměrný počet nově potvrzených nakažených se dostal k téměř 5000 denně. Z grafu je patrné, že stále rosteme exponenciálně a míříme k číslu 50 tisíc denně na konci října nebo na konci roku. Takový odhad je čistou extrapolací, aniž by byly vzaty v potaz aktuálně a budoucí karanténní opatření, které mají za cíl křivku zploštit. Taková extrapolace také předpokládá, že budeme exponenciálně navyšovat i testovací kapacity (na 0,5 mil. denně, což nebudeme). Nepředpokládá, že se lidé začnou sami výrazně distancovat. Nepředpokládá, že podniky budou sami omezovat výrobu, protože budou mít zaměstnance v karanténě…

Když k tomu přidáme, že podíl pozitivních testů neustále roste a dostal se dokonce nad Izrael, kde je zaveden lockdown (tedy do práce, pro chleba a na procházky maximálně 500 metrů od bydliště), tak je očividné, že Chytrá karanténa neměla dostatečné kapacity nápor zvládnout. Aktuálně dochází ke snaze je navýšit, například spořitelna a její call centrum se zapojila do trasování, minulý týden 1500 volání, pracujeme na znásobení kapacity.

 

Exponenciálně roste i počet hospitalizovaných lidí a lidí ve vážném stavu. Simulace Hlavního města Praha ukazují, že kapacity lůžek by mohly být naplněné během října.

 

Od pondělí začalo platit posunutí uzavírky restaurací na 20:00. Podíl karetních plateb po 20:00 naznačuje pokles tržeb v restauracích o -25%, bare a klubech -53%, ve fast foodech o -13%. Pokles bude pravděpodobně větší, protože lidi se začnou dobrovolně distancovat jednak díky strachu z nákazy, ale jednak i díky dalším karanténním opatřením.

 

Nicméně kombinace vysokého počtu nakažených a reprodukčního čísla (1,4) znamená, že česká vláda bude dál zpřísňovat karanténní opatření. S tak vysokým počtem nakažených už nestačí reprodukční číslo dostat jen na 1, ale pod 1. Otevřené se mluví o možnosti lockdownu.

Připomeňme dopady jarního lockdownu. Ve druhém čtvrtletí poklesla česká ekonomika o 11% meziročně. Na nabídkové straně obchod a průmysl poklesl zhruba o pětinu. Na poptávkové straně vývozy o více než pětinu a investice a spotřeba zhruba o 10%. Plošná karanténa trvala cca dva měsíce, od půlky března do začátku května. Nejhorší propad nastal v dubnu: průmysl o -33% a maloobchod o -20%. Následně docházelo k oživení, které bylo nadprůměrně rychlé.

 
 

Dopad na průmysl a vývozy ovlivňoval zásadně fakt, že celá Evropa byla v lockdownu. Pokud nyní nebude lockdownu takto plošný, tak dopad na průmysl bude nižší. Počet potvrzených nakažených nicméně roste jak v EMU, tak v USA.

 

Uzavření „volnočasových“ aktivit, tedy aktivit spojených především se službami, se může blížit jarnímu poklesu.

 

Následující obrázek ukazuje odhady dopadů jednotlivých karanténních opatření na reprodukční číslo. Pokud je aktuální reprodukční číslo R na 1,4, tak uzavření některých obchodů má potenciál snížit R o 30%, tedy mírně pod 1. Uzavření všech neklíčových obchodů by R snížilo o dalších 40%.

 

Další důležitou proměnnou je délka lockdownu. Jaro ukázalo pokles reprodukčního čísla z 2,5 na 1 (tedy o 60%) už po 3-4 týdnech lockdownu. Ve směru kratšího lockdownu mluví existence léků, které zkracují těžký průběh. A konečně i snaha vlády navýšit kapacity Chytré karantény. Na druhou stranu se blížíme do chřipkové sezóny, kdy podle některých odhadů se má R tendenci samo o sobě se cca zdvojnásobit. Zítra ukážeme potenciální dopady na HDP při několika scénářích lockdownu. Stay negative! 

David Navrátil