Průmysl a zahraniční obchod si daly v srpnu pohov (Analýza makroindikátorů)
Výběr dovolených v srpnu negativně ovlivnil výrobu a zahraniční obchod. V souhrnu by dnes zveřejněná data z české ekonomiky neměla sama o sobě významněji podlomit důvěru v oživení české ekonomiky v průběhu třetího čtvrtletí. Otazníky spíše visí nad dalším obdobím. Stavebnictví zůstává oslabeno.
Průmyslová výroba v ČR v srpnu oproti červenci klesla o 0,9 %. Meziroční pokles po očištění o vliv počtu pracovních dnů se tak lehce prohloubil na -5,5 % z předchozích -5,0 %. Bez očištění o rozdílný počet pracovních dnů meziroční pokles dosáhl -8,0 % po -4,9 % v červenci. To bylo pod všemi odhady, když analytici v průměru čekali pokles o -4,3 %. Náš odhad činil -6,6 %, což byl nejpesimističtější odhad. Hodnota nových zakázek se meziročně snížila o 9,8 % po předchozím poklesu o 3,6 %.
Jde o menší negativní překvapení. Slabší výsledek již dopředu indikovaly horší výsledky průmyslu v sousedním Polsku a Německu. Srpen byl do značné míry negativně ovlivněn čerpáním dovolených a není dobré z tohoto údaje činit silné závěry.
Z hlediska struktury se po předchozím zlepšení opět prohloubil pokles ve výrobě aut na -8,1 % y/y. Výroba aut tak byla v srpnu největší brzdou průmyslu. Následovala jej výroba strojů a zařízení (pokles o 12,5 % y/y) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (pokles o 7,5 %). Výroba naopak roste v sektoru oděvů, textilií a zpracování dřeva.
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu meziročně snížil o 4,1 % tedy nepatrně více než v červenci. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v meziročně vzrostla o 2,0 % oproti červencovému růstu o 1,7 %.
Již zveřejněné indikátory výrobní aktivity ukazují, že průmyslová výroba by v nejbližších měsících měla pokračovat v růstu. Pokud do konce roku nepřijde opětovný propad, mohl by se celoroční pokles průmyslu nacházet v jednociferném teritoriu. V kontextu letošního uzavření ekonomiky a strachem z pandemie to lze označit jako úspěch. Ale rizika jsou značná. Výsledek HDP za třetí čtvrtletí ukáže pravděpodobně slušný mezičtvrtletní nárůst. My počítáme s nárůstem HDP o 4,3 %. Otázkou je spíše vývoj v dalším období.
Srpnový zahraniční obchod zaostal za naším i tržním očekáváním, když vykázal přebytek na úrovni 7,6 mld. CZK. Ve srovnání s loňským rokem se tak jednalo o zhoršení o 1,6 mld. CZK. Po slibných údajích za červenec v srpnu vývozy meziměsíčně po sezónním očištění klesly o 2,7 % a dovozy o 0,2 %. Na výsledku se podepsaly celozávodní dovolené v průmyslu i nižší výroba automobilů. Není tedy překvapivé, že přebytek bilance výrobků zpracovatelského průmyslu meziročně poklesl o 6 mld. CZK a přebytek bilance motorových vozidel o 5 mld. CZK. S ohledem na očekávanou expanzi průmyslu by bilance zahraničního obchodu od září měla přinést lepší výsledky. Výsledek zahraničního obchodu vylepšuje meziročně nižší deficit bilance zahraničního obchodu s ropou a zemním plynem. Tento vliv by zde měl být patrný i v dalších měsících.
Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl přebytek zahraničního obchodu 71 mld. CZK, což je ve srovnání s loňskem o 42 mld. CZK méně. V dalších měsících by tyto ztráty měl umazávat, pokud ovšem situaci nezhorší další uzavření domácí ekonomiky. Za celý letošní rok tak očekáváme přebytek na úrovni 122 mld. CZK, což by bylo ve srovnání s loňským rokem o 20 mld. CZK méně.
Stavební produkce v srpnu poklesla meziměsíčně o 1,4 % a ve srovnání s loňským rokem tak byla i nadále o zhruba 10 % nižší. Oproti většině ostatních odvětví ekonomiky tak ve stavebnictví prozatím nedochází k významnějšímu obnovení produkce k předkrizovým úrovním. To se týká jak pozemního (meziroční pokles o 11,2 %), tak i inženýrského stavitelství (pokles o 6,2 %). Pokračující útlum stavební produkce souvisí s nedostatkem pracovníků, přičemž zaměstnanost zde stále klesá (meziročně 1,9 %) a také se stále vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie.
K pozitivnímu vývoji však pravděpodobně nedochází ani na straně poptávky po stavebních pracích. Firmy velkou část investic zastavily již na konci prvního čtvrtletí. Domácnosti sice v investicích pokračují, což dokládají i rekordní čísla poskytnutých hypotéčních úvěrů, investují však z velké části do nemovitostí vystavených v minulosti.
Počet vydaných stavebních povolení v srpnu vzrostl meziročně o 3 %, jejich orientační hodnota se však o 12 % snížila. Výrazné oživení stavební produkce v dalších měsících pravděpodobně na obzoru není.
Kurz koruny na dnes zveřejněná data neměl mnoho důvodů reagovat. Korunu spíše ovlivňují obavy z výhledu ekonomiky v blízké budoucnosti a názory z ČNB o možné potřebě dalšího uvolnění měnové politiky.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz