Ritholtz: Deset nejhorších hlášek na akciovém trhu

Známý investor Barry Ritholtz na svém blogu The Big Picture kritizuje fráze, které se často používají na trhu a v investičním prostředí, které ale podle něj mohou napáchat více škody než užitku. Mohou totiž budit dojem, že se jich stačí držet a o věcech není třeba už moc přemýšlet. Navíc jsou v některých příkladech naprosto mylné. Které to jsou?

Ritholtz považuje za zavádějící například hovory o vybírání zisků. Tato fráze se podle něj objevuje vždy, když trh prudce posílí a následně přijde korekce. Implikuje, že ti, kteří kupovali za nižší ceny, pak za vyšší ceny ve velkém prodávali, aby uzavřeli v zisku. Takové tvrzení se ale „vždy objevuje bez nějakých důkazů či dalšího vysvětlení“. Korekce, která se dostavila na konci letošního léta, ale byla podle Ritholtze jednou z mála, kde mohlo o vybírání zisků skutečně jít. Tentokrát se však paradoxně tato fráze v podstatě neobjevovala.

Velký smysl podle investora nedává, když se říká, že na trhu je v danou chvíli více kupců než prodejců. Problém spočívá v tom, že jde o zkrácenou verzi toho, co smysl již dává: Při daných cenách je na trhu více kupců než prodejců (či naopak). Jinak řečeno, uvažovat o počtech prodejců a kupců má smysl jen s ohledem na určitou cenu, a ne obecně v tom smyslu, že na trhu nejsou v poměru jedna ku jedné.

„Akciový trh nenávidí nejistotu,“ je další zavádějící fráze i přesto, že v letošním roce se užívá velmi intenzivně. Ritholtz vysvětluje, že trh vždy fungoval na základě nejistoty a pokud by naopak panovala jistota, nebyl by nikdo, kdo by obchodoval – žádná protistrana. Navíc se zdá, že když na trhu panuje přílišná jistota, skončí to špatně. Příkladem může být rok 1999, „když se všichni domnívali, že ceny mohou růst až do nebe.“ A pak přišel prudký pád. Podobné to bylo v roce 2009, jen z opačné strany. Tehdy se totiž podle investora zase všichni domnívali, že ceny budou dál padat, ale i v té době se ukázalo, že tato „davová jistota“ je omyl.

Podivné je i to, když někdo říká, že „zisky nedosáhly na očekávání (či jej překročily)“. Ritholtz poukazuje na fakt, že tato fráze implikuje obrácenou logiku, protože ve skutečnosti jsou to analytici a jejich očekávání, co má být co nejblíže vykazovaným ziskům. Jinak řečeno, očekávání se nacházela příliš nízko nebo vysoko, ne vykázané zisky. Když se tedy zveřejní fakta, tedy skutečné zisky, zjistíme, jak přesné byly názory – odhady. A jen odhady mohou být „špatně“.

Velký smysl nemá podle investora ani rčení „hotovost se drží stranou“, protože ta je stranou neustále – obchoduje se pořád a hotovost, která obchody hýbe, stále leží na něčím účtu. A Ritholtz podle svých slov nikdy neviděl žádnou studii, která by prokazovala nějakou výraznou korelaci mezi výší hotovosti na obchodních účtech a vývojem na akciovém trhu. Problematické je i tvrzení: „Toto je již odraženo v ceně“. Technicky sice může být správné, ale záleží na tom, kdy se používá. A chyba se ukáže ve chvíli, kdy se ceny aktiv kvůli nějaké informaci pohnou nahoru či dolů. Pak je jasné, že tento faktor v cenách odražen nebyl.

Zdroj: The Big Picture