Ranní glosa: Proč nejhorší poválečný propad ekonomiky zrychluje růst cen nemovitostí?
Se startem pandemie COVID-19 mnozí v obavách vzhlíželi k realitnímu trhu. Není divu – nemovitosti jsou největší třídou aktiv na světě a domácnosti v nich mají uložen největší objem úspor. Při poslední finanční krizi po pádu investiční banky Lehman Brothers přitom realitní trh ztratil globálně více než deset procent a dlouho brzdil domácnosti v návratu do “nového normálu”. I tentokrát nevypadala situace pro nemovitosti růžově. Masivní uzavírky ekonomiky na jaře tohoto roku měly vedle obchodu, pohostinství, hoteliérství a dopravy zasáhnout zejména realitní sektor – nejistota měla vést k odkladu nákupů a poklesu cen. Zatím nic takového nepozorujeme. V USA ve druhém kvartále rostly ceny nemovitostí nejrychleji od finanční krize, zatímco v Číně se situace tak vymkla kontrole, že místní úřady byly nucené začít tlumit poptávku po nemovitostech novými regulacemi. Mezitím v Německu ceny začaly růst dvouciferným tempem a v Česku tempo růstu realizovaných cen bytů zrychlilo na 8 %. Nejhorší poválečná recese tak zatím paradoxně zrychluje růst cen nemovitostí. Proč? Na prvním místě samozřejmě musíme zmínit super-expanzivní měnovou politiku. Nízké úrokové sazby podle řady výzkumů na jedné straně ulehčují dlužníkům financování nemovitostí, na straně druhé snižují výnos alternativních investic a podporují investiční poptávku právě na realitním trhu. Při porovnání se situací po pádu Lehman Brothers je měnová expanze na řadě míst agresivnější – to platí zejména pro eurozónu. Za druhé, daleko aktivnější roli hraje rozpočtová politika. To platí opět zejména pro Evropu, která v průběhu poslední finanční krize tlačila národní státy do rozpočtových úspor. Teď je situace obrácená a Brusel podporuje expanzivní rozpočty. Je však možné, že některá dočasná opatření (jako kurzarbeit, moratoria) jen oddálí tvrdší dopad COVID krize na sektor domácností a realitní sektor zprostředkovaně určité problémy pocítí. Problémy však nemusí mít nutně všechny vrstvy společnosti. To je fenomén, na který upozorňuje týdeník The Economist, když hovoří o tom, že se ztrátou práce a COVID nejistotou se zatím v Evropě a v USA perou zejména méně kvalifikovaní zaměstnanci a nižší příjmové skupiny, kteří jsou definitivně vytlačovaní z privilegované skupiny “vlastnického bydlení”. Vyšší příjmové skupiny zatím práci mají a výrazně jim klesla možnost peníze utrácet (zavřené bary, restaurace, omezené možnosti cestovat). I proto roste podle The Economist poptávka zejména po investičních nákupech druhých a dalších nemovitostí, ceny dál míří vzhůru a majetkové rozdíly uvnitř západních společností narůstají…
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz