Evropští ministři jednali o ochraně biodiverzity i o možném navýšení klimatického cíle do roku 2030

01. 10. 2020

Ministři životního prostředí evropských zemí se včera a dnes účastnili neformálního zasedání Rady EU pro životní prostředí v Berlíně. Diskuze se vedla o dvou hlavních tématech – globální politice v oblasti biodiverzity v souvislosti s pandemií covid-19 a o možném navýšení klimatického cíle EU do roku 2030 v návaznosti na návrh EK ze 17. září tohoto roku. ČR na jednání prostřednictvím videokonference zastupoval náměstek Ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž.

Při projednávání politiky v oblasti biodiverzity se diskuze soustředila na otázku, zda současný návrh nového globálního rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 poskytuje potřebnou reakci na pandemii covid-19. Tento rámec má být přijat na nadcházejícím 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v Číně. ČR zdůraznila, že je potřeba, aby nový globální rámec pro biologickou rozmanitost především obsahoval jasné a měřitelné cíle a také účinný mechanismus pro implementaci. Ministři států EU zdůraznili potřebu aktivně zabránit dalšímu úbytku biodiverzity a také nutnost její obnovy. Komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius upozornil, že pandemie viru covid-19 nám připomněla akutnost současné environmentální krize, ve které se naše planeta nachází a potřebu činů. Náměstek Smrž ve svém vystoupení informoval o aktivním zapojení ČR do souběžně probíhajícího summitu OSN k biodiverzitě.

Další diskuze se týkaly ochrany klimatu, přičemž největší pozornost byla věnována návrhu na navýšení cíle emisí skleníkových plynů do roku 2030 a dopadové studii Evropské komise. Aktuální závazek EU a jejích členských států je snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % do roku 2030 v porovnání se základním rokem 1990. Evropská komise nově navrhuje tento závazek posílit na alespoň 55 % snížení těchto emisí do roku 2030. ČR a další státy požadují po EK posouzení dopadů na úrovni jednotlivých členských států, včetně dopadů na konkrétní odvětví. „Jakékoliv možné navýšení redukčního cíle do roku 2030 musí být odsouhlaseno Evropskou radou vzhledem k důležitosti takového kroku a dosavadním postupům,“ uvedl náměstek Smrž. Zároveň upozornil na skutečnost, že ztráta lesů v důsledku bezprecedentní kůrovcové kalamity výrazně omezuje možnosti snížení emisí skleníkových plynů v ČR a tedy i přijetí vyššího závazku do roku 2030. Zatímco některé členské státy zdůrazňovaly své výhrady vůči navýšení klimatického cíle, mnoho dalších členských států vyjádřilo svou podporu.