Počet zavřených škol roste, ošetřovné ale zůstává jako před pandemií

Rozšířená podoba ošetřovného, která vznikla kvůli koronaviru, fungovala pouze do konce června. Od července opět platí původní ošetřovné a rodiče tak mohou zůstat doma s dětmi maximálně devět dnů. Spolu s druhou vlnou koronaviru se ale rodiče mohou doma ocitnout i na výrazně delší dobu. Jak je to tedy nyní s ošetřovným a na jakou náhradu mzdy máte nárok?

V průběhu nejtvrdších opatření způsobených koronavirem platila rozšířená podoba ošetřovného. Jeho výše byla stanovena na 80 procent vyměřovacího základu, nebylo limitováno počtem dnů a bylo možné jej čerpat i na maximálně třináctileté děti.

Společně s tím, jak nyní koronavirus opět nabírá na síle, je řada škol opět nucena uzavřít. Zatím nepanuje shoda na tom, zda bude opět zavedeno krizové ošetřovné, ani na tom, jakou by mělo mít podobu.

„Standardní“, tedy ta aktuální podoba ošetřovného se od krizového liší ve dvou podstatných bodech. „Prvním je fakt, že podpůrčí doba trvá maximálně 9 kalendářních dnů. Případně 16 dnů, pokud jde o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let a neukončilo ještě školní docházku,“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP. Další změna se týká výše ošetřovného, která je stanovena na 60 % denního vyměřovacího základu.

Příklad: Pokud například pobíráte měsíčně 35 tisíc hrubého, obdržíte za jeden den ošetřovného 622 korun, za devět dnů 5598 korun. Při hrubé mzdě 20 tisíc korun je to 356 korun denně, celkem tedy za maximální dobu ošetřovného obdržíte 3204 korun.

Kdo na ošetřovné nedosáhne?

Ne všichni si mohou o ošetřovné zažádat. Do této skupiny patří například zaměstnaný rodič dítěte, na kterého jiná fyzická osoba pobírá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Výjimkou je, když tato osoba nemůže z nějakého důvodu o dítě pečovat, ať už kvůli nemoci nebo nařízené karanténě. Dále na ošetřovné nemají nárok živnostníci, lidé zaměstnaní na dohodu nebo zaměstnanec, který je během prvních 14 dnů v dočasné pracovní neschopnosti.

„Je potřeba myslet na to, že bez tiskopisu o uzavření, který vydává konkrétní výchovné zařízení, tedy škola či školka, rodič o ošetřovné nemůže žádat. V případě karantény dítěte si musí po skončení ošetřování vyzvednout potvrzení u lékaře,“ upozorňuje Jan Kašpar z KODAP. Tiskopisy či potvrzení předá zaměstnanec svému zaměstnavateli, ten zase pošle dokumenty správě sociálního zabezpečení, která dávku následně vyplatí.