Česká národní banka může být dnes možná na první
pohled spokojená. Poslední čísla z
ekonomiky ji na rozdíl od
ECB rozhodně do ničeho netlačí. Oproti srpnové
prognóze je
jádrová inflace vyšší,
koruna slabší a dosavadní čísla ukazují na rychlejší oživení ve třetím kvartále. Je tu jediná potíž. Při pohledu na rychle startující druhou vlnu pandemie jsou to všechno v zásadě staré zprávy.
O něco rychlejší oživení ve třetím kvartále nic neznamená ve chvíli, kdy reálně namísto pokračujícího
růstu (optikou
prognózy ČNB o 1-2 % mezikvartálně) hrozí ke konci
roku opětovný pokles hospodářství. Negativní scénář, ve kterém by se hospodářství daleko delší dobu dostávalo z pandemických propadů, by pak dříve nebo později centrální bankéře mohlo znovu dostat pod tlak.
Klíčové v tomto ohledu bude sledovat dvě věci. Jak dobře si Česko a celá
Evropa povedou při managementu druhé vlny pandemie – respektive jak
vysoké škody nová karanténní
opatření tentokrát přinesou. A za druhé, zda se bude směrem k
roku 2021 rýsovat “trvalé” řešení pandemie. Takové, které by snížilo pravděpodobnost třetích, čtvrtých a dalších vln. To může být buď s nejvyšší pravděpodobností
vakcína (dostupná do poloviny
roku 2021) nebo výrazně efektivnější a rychlejší způsoby
testování. V základním scénáři počítáme s tím, že
rok 2021 finální řešení pandemie přinese a bude ve znamení oživení. Pokud se pleteme a pandemická nejistota bude dusit
světovou ekonomiku dál, bude vše jinak…, uvidíme stagnaci českého hospodářství na velice nízkých úrovních produkce, sílící deflační tlaky a také rostoucí tlak na
ČNB. Dnes ale čeští centrální bankéři zatím nic takového necítí a budou pravděpodobně “jen” akcentovat vysokou nejistotu. Míč při řešení
krize zůstane čistě na
straně vlády.