Del Negro: Co může za stabilní inflaci?

Proč je inflace v USA od devadesátých let tak stabilní? Tuto jednoduchou otázku si na stránkách VoxEU kladou Marco Del Negro, Michele Lenza, Giorgio Primiceri a Andrea Tambalotti a docházejí k závěru, že hlavní příčinou je chování firemního sektoru. Mění se tak tradiční cyklické chování inflace, kdy během boomu dochází k jejímu zvýšení, zatímco ekonomický útlum přinášel nižší inflační tlaky.

Před devadesátými lety „firmy zvyšovaly ceny, aby se vypořádaly s růstem mezd a jiných nákladů“. Když ekonomika ochladla a vzrostla nezaměstnanost, inflace se zase snížila. Toto chování firemního sektoru se ale změnilo kolem roku 1990 a od té doby se inflace drží na mnohem stabilnějších úrovních i přesto, že stále dochází k fluktuacím nezaměstnanosti a ekonomické aktivity.

Někteří ekonomové přitom tvrdí, že během posledních třiceti let došlo ke změnám ve fungování celého trhu práce a nezaměstnanost již není tak dobrým indikátorem využití zdrojů v ekonomice a také mzdových tlaků. Ve výsledku tak dochází ke zploštění Phillipsovy křivky. Vedle těchto faktorů jsou ale v souvislosti se stabilnější inflací zmiňovány i jiné, včetně efektivnější monetární politiky. Jak tedy Del Negro a jeho kolegové dospěli k závěru zmíněnému v úvodu?

Del Negro se ve své analýze zaměřil na prudké poptávkové šoky a tvrdí, že pokud hlavní roli hraje lepší monetární politika, byla by schopná tyto šoky eliminovat. A to tak, že by se na inflaci a také na nezaměstnanosti výrazněji neprojevily. Pokud by naopak hlavní roli hrály faktory, jako je nižší citlivost na mzdové tlaky a následně plochá Phillipsova křivka, poptávkové šoky by se stále projevovaly ve velkých fluktuacích nezaměstnanosti, ale ne inflace.

Data a vytvořený model ukazují, že zatímco inflace je po roce 1990 skutečně méně volatilní, u nezaměstnanosti došlo jen ke změně jejího průběhu a po pěti letech je její výkyv dokonce větší než v období před rokem 1990, viz následující graf porovnávající modelový vývoj po poptávkovém šoku (období před a po roce 1990) u nezaměstnanosti, jádrové a celkové inflace:



Data tedy podporují názor, že po roce 1990 došlo k významné změně v chování firem. Nedá se totiž tvrdit, že by vedle zklidnění inflace došlo i k výraznějšímu snížení volatility na straně nezaměstnanosti. Ekonomové dodávají, že možných vysvětlení tohoto jevu je řada. Zmiňovány bývají například stále důležitější globální výrobní řetězce, k tomu vyšší míra mezinárodní konkurence a globalizace celkově.

Zdroj: VoxEU