Projektová ředitelka SIMU: Budu postrádat ten stavební shon - Brno

V těchto dnech finišuje výstavba Simulačního centra Lékařské fakulty MU, na jehož výstavě se podílí ředitelka projektu Jitka Blažková.

Novou dominantu má už několik měsíců univerzitní kampus v Bohunicích. Silnici, která prochází jeho středem, překlenula nová budova Simulačního centra Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. I když zdálky vypadá vše hotové, ještě je potřeba řadu věcí dokončit a budovu dovybavit tak, aby mohla v říjnu přivítat první studenty. V miniseriálu na em.muni.cz si v následujících týdnech budeme povídat s lidmi, bez nichž by projekt nefungoval.

Na zhmotnění prvotních vizí na vybudování jednoho z největších pracovišť pro simulační výuku medicíny a dalších zdravotnických oborů se od začátku výrazně podílí Jitka Blažková, která zastává pozici ředitelky projektu Strategické investice Masarykovy univerzity do vzdělávání. Tak zní oficiální název projektu, jehož dominantní částí je výstavba Simulačního centra. Pro nás všechny, kdo se na jeho budování podílíme, je to zjednodušeně SIMU, říká Blažková, která také vede Oddělení pro rozvoj a projektovou podporu LF MU.

Simulační centrum se rozkládá na ploše téměř 8000 metrů čtverečních. Mimo jiné v něm najdete plně vybavený simulovaný urgentní příjem včetně sanitního vozu a heliportu, dva operační sály, jednotku intenzivní péče, porodní sál a nemocniční pokoje. Celý projekt je také neoddělitelně spojen se zásadní změnou výuky a úpravou stávajícího kurikula studijních programů Všeobecné lékařství a Zubní lékařství.

Jste ředitelkou projektu v hodnotě téměř 1,2 miliardy korun. Co všechno jste musela během jeho příprav a výstavby řešit?
Při realizaci tvoříme nerozlučný tandem s Petrem Štouračem, který projekt řídí po odborné stránce. Já mám na starosti vedení projektu a týmu v jeho administrativní, organizační a technické rovině. Můžete si pod tím představit komunikaci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy při vyjednávání změn a podmínek realizace projektu, jednání s vedením univerzity a fakulty. Dále pak spolupráci s dodavateli při realizaci veřejných zakázek, v neposlední řadě téměř každodenní přítomnost na stavbě od prvních výkopů až po zařizování objektu.

S vedením takto významného projektu, jehož cílem je vybudování simulačního centra, jsem samozřejmě zkušenosti neměla, ale to asi nikdo jiný v České republice. Ze všeho nejvíc mě na tom ale baví spolupráce v týmu, který myšlence simulací a zkvalitnění výuky na Lékařské fakultě MU dlouhodobě věří a především tomu věnuje neskutečné úsilí. Baví mě i hledání cest a řešení zdánlivě neřešitelných problémů.

Na Lékařskou fakultu MU jste přišla v roce 2016 pracovat právě na tomto projektu. Co pro vás SIMU po těch letech znamená?
Je to především splněný sen. V roce 2012 jsem začala pracovat na projektu malého simulačního centra ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. Jak by to správně nazval Petr (pozn. redakce proděkan LF a ředitel SIMU Petr Štourač), byl to projekt několika simulačních místností. O dva roky později, když jsem poprvé slyšela o plánech lékařské fakulty na budování simulačního centra, jsem si strašně moc přála být u toho... a ono to vyšlo! SIMU je pro mě jako dítě, které jsem viděla vyrůstat od jeho prvních krůčků. Je ale jako každé jiné dítě, většinu času se dmete pýchou a máte z něj radost, jsou ale i okamžiky, kdy pochybujete, zda jste ve výchově přece jen trochu neselhali. Jestli zvládne projít pubertou se vztyčenou hlavou, a my s ním, uvidíme 5. října, kdy začíná akademický rok.

V jaké fázi se tedy aktuálně stavba a vybavování budovy nachází, a jak bude vypadat provoz budovy s ohledem na epidemiologickou situaci?
V tuto chvíli jsme před spuštěním pilotního provozu SIMU. Finišujeme s vybavováním objektu, s oživováním audiovizuální techniky a přístrojového vybavení. Spoustu práce mají především technici interaktivní výuky, kteří musí projít řadou školení. Do posledního detailu musí znát všechny simulátory i zdravotnickou techniku, která se tu bude používat při výuce. V pilotním běhu je i systém pro organizaci a výuky, tzv. SIMUportfolio.

První studenti by do SIMU měli vstoupit už 5. října, kdy bude zahájena výuka předmětu První pomoc pro studijní program Všeobecné lékařství, stejně tak bude zahájena výuka v rámci studijního programu Zubní lékařství. Vzhledem k tomu, že skupinky pro simulace jsou velmi malé, jedná se zpravidla o 5-6 studentů, neočekáváme v tuto chvíli, že bychom nemohli kontaktní výuku realizovat. Ale jsme připraveni i na opačnou variantu, v průběhu letních měsíců se podařilo všechny přednášky První pomoci natočit v české i anglické jazykové mutaci, studentům tak budou přístupné online.

Zatím máte ještě plno práce, ale nebude vám po otevření budovy projekt chybět?
Doufám, že toho, co by mi chybělo, nebude mnoho. U Simulačního centra, jeho postupného ožívání, a především dalšího rozvoje, bych chtěla zůstat i nadále. Co možná budu postrádat, je stavební svět a shon. Je skoro návykové vidět postup výstavby. O to hezčí je pak procházet téměř hotovou stavbou, když znáte každý její detail a umíte si představit to úsilí a jednotlivé příběhy, které se za tím skrývají. Navíc projekt jako takový končí až za dva roky a do té doby náš čeká ještě spousta práce. Budeme dál budovu oživovat, doplňovat nezbytné vybavení, a především zavádět nové výukové metody v dalších předmětech.

Se simulační výukou jste se setkala už před příchodem na SIMU, při jaké příležitosti?
Pracovala jsem ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, kde jsem vedla několik vzdělávacích projektů. V rámci jednoho z nich vzniklo malé simulační centrum, které bylo zaměřené na nácvik komunikačních dovedností sester a lékařů při jednání s pacientem nebo příbuznými. Simulační medicína mě velmi nadchla, měla jsem možnost vidět několik zahraničních center a navštívila jsem několik oborových konferencí. Věděla jsem, že v budoucnu se chci tomuto oboru víc věnovat.