Akcie, dluhopisy i eurodolar se snaží zmenšit ztráty způsobené Fedem

Na včerejším zasedání Fedu byl zajímavý nejen samotný výstup, ale také tržní reakce. Centrální banka ve své nové prognóze předpokládá úrokové sazby u nuly aspoň do roku 2023. Ve výhledu pro HDP se zmenšily očekávané pohyby, očekávaná nezaměstnanost se posunula dolů a inflační projekce na příští roky nepatrně stoupla. Fed chce držet vysoce uvolněnou politiku až do dosažení předkrizové zaměstnanosti a nasměrování inflace jasně nad 2 procenta.

Vyznění je tedy na první pohled holubičí. Fed však na jednu stranu chce inflaci posunout nahoru, ale sám to nečeká do roku 2023. Nabízí se tak otázka, zda by se pro naplnění takových představ nedalo učinit ještě víc než dnes. Intenzivnější nákupy aktiv však Fed nenaznačil a záporným sazbám se dlouhodobě brání. Ve snaze suplovat zaseklou fiskální politiku tedy další krok kupředu neudělal.

Na jednu stranu je měnová stimulace rozjetá opravdu na vysoké obrátky, na stranu druhou si tržní hráči evidentně dělali zálusk na něco navíc. Výsledkem tak byl pokles akcií, nárůst dolarových výnosů a s tím i posílení dolaru. Dnes dopoledne však trhy tuto reakci korigují.

Evropské akcie začaly dole, načež se snaží ztráty zmírňovat a Stoxx Europe 600 klesá o 0,8 pct. Výnosy v USA jsou mírně dole a eurodolar zmenšuje včerejší pokles, když se kurz vrací nad 1,1800. Pro korunu se toho příliš nezměnilo a vůči euru se nachází mírně nad 26,70.

Z dnešního kalendáře stojí za pozornost pravidelná zpráva o amerických žadatelích o dávky v nezaměstnanosti. Dále je to index filadelfského Fedu a zasedat bude britská centrální banka. Sice se od ní žádná akce nečeká, ale zajímavý bude pohled banky na to, jak velká jsou současná rizika spojená s novou vlnou koronaviru a špatně se vyvíjejícími jednáními o obchodní dohodě s EU.