mzv.cz (MZv ČR)
Ze světa  |  15.09.2020 09:29:00

Čína má již 18 pilotních zón volného obchodu, zkouší nové postupy a lákají investory


Čína má již 18 pilotních zón volného obchodu, zkouší nové postupy a lákají investory

15.09.2020 / 09:02 | Aktualizováno: 15.09.2020 / 09:29

Pilotní zóny volného obchodu patří mezi nástroje, kterými se Čína od roku 2013 snaží testovat nové hospodářské politiky, stimulovat rozvoj vybraných oblastí či průmyslových odvětví a prohlubovat mezinárodní obchod. V současné době se zóny nacházejí již ve více než polovině čínských provincií a pro zahraniční investory mohou díky zvýhodněným podmínkám představovat potenciálně zajímavou vstupní bránu.

Tradice experimentování sahající až k počátku 80. let

Pilotními zónami volného obchodu navazuje čínská vláda na tradici sahající až k přelomu 70. a 80. let minulého století. Tehdy začaly tzv. Zvláštní ekonomické zóny ve městech jako je Shenzhen či Xiamen lákat firmy ze zahraničí. Cizí kapitál přitahovaly daňové pobídky či pro tehdejší Čínu unikátní pro-tržně orientované reformy. Zóny hrály důležitou roli v zapojení Číny do mezinárodního obchodu a pomohly Číně přivést do země moderní technologie. V současné době je v Číně podle China Briefing více než 15 druhů speciálních ekonomických zón. Ty se vedle vábení investorů zaměřují např. na komercionalizaci technologických inovací, přeshraniční internetový prodej (cross-border e-commerce), spolupráci s konkrétními zeměmi apod. Pilotní zóny volného obchodu patří mezi ně.

První pilotní zóna volného obchodu vznikla v roce 2013 v Šanghaji, tradičním businessovém srdci Číny. Dva roky poté se čínská vláda rozhodla v experimentu pokračovat a avizovala plán otevřít další 3 pilotní zóny v pobřežních provinciích Fujian, Tianjin a Guangdong. Třetí vlna přichází v roce 2017 otevřením 7 nových pilotních zón, které cílí na rozvoj vnitrozemských regionů a jejich propojení s oblastmi dále na západ včetně zemí střední Asie. V roce 2018 následuje plán utvořit pilotní zónu volného obchodu z celé ostrovní provincie Hainan na jihu Číny. A nakonec, v roce 2019 je avizováno otevření dalších 6 zón v příhraničních a přímořských oblastech na severu, východě a jihu Číny. Jejich záměrem je posílit hospodářské vztahy se sousedními zeměmi a podpořit rozvoj místních ekonomik v těchto méně rozvinutých provinciích.

Podmínky mají usnadnit působení firem a mezinárodní obchod

Mezi společné cíle pilotních zón volného obchodu patří lákání zahraničních investorů a podpora mezinárodního obchodu. Druhým, neméně významným pilířem, je testování nových ekonomických politik, které se skrývá za přízviskem „pilotní“. Potenciálním zájemcům o vstup do zón se nabízí například snazší proces zakládání firem, volnější pohyb kapitálu, zjednodušení celních procedur či experimentování s volnou směnou čínské měny. Mezi jejich další společné znaky patří podpora pokročilé výroby a inovací, omezení regulací, resp. jejich přiblížení mezinárodním standardům, politiky zaměřené na podporu importu a exportu nebo daňové pobídky. Firmy působící v zónách volného obchodu mohou například dovážet stroje a vybavení pro vlastní využití bez nutnosti zaplatit clo nebo využívat zjednodušeného celního řízení pro obchod. Mnohé zóny mají sloužit jako strategické body na vnitrostátních i mezinárodních přepravních trasách, které jsou v čínském pojetí součástí Iniciativy pásma a stezky (Belt and Road Initiative). Zóny nevznikají vždy na zelené louce, ale někdy integrují dosavadní roztříštěné speciální zóny menšího rozsahu. Díky navázání na místní základny v podobě vzdělávacích institucí mají podniky k dispozici zásobárnu kvalifikované pracovní síly. Mohou také čerpat výhody z existující infrastruktury umožňující snadný transport zboží.

Regulace investic do jednotlivých odvětví by měla stát na nejnovějších pravidlech založených na tzv. negativním seznamu. To znamená, že v sektorech, které nejsou na seznamu uvedeny, by měly platit stejné podmínky pro domácí i zahraniční podniky, resp. investory. V zónách mají možnost zakládat své kanceláře mezinárodní arbitrážní instituce, což má přispívat k nezávislému řešení sporů v souladu se světovými standardy. Zahraniční subjekty také mohou v rámci těchto zón zakládat finanční instituce. Obavy zahraničních firem ohledně ochrany duševního vlastnictví mají rozptýlit zvláštní kanceláře v rámci zón, které mají pomoci řešit požadavky týkající se patentů, obchodních značek nebo autorských práv. Počet sektorů, ve kterých jsou zahraniční investice buď zakázané, nebo omezené a podléhající zvláštním povolením, se zúžil ze 190 v roce 2013 na současných 30 v pilotních zónách volného obchodu a 33 celostátně.

Zóny mají různé cíle, největší pozornost poutá Hainan

Při uvažování o otevření pobočky v jedné z pilotních zón volného obchodu je potřeba zohlednit řadu aspektů: její strategické umístění, zda zaměření firmy odpovídá podporovaným sektorům či jaké požadavky a podmínky jsou na firmy kladeny. Ačkoliv mají pilotní zóny volného obchodu řadu společných prvků, každá z nich má vlastní priority a nabízené podmínky se liší místo od místa. Může jít například o využití strategické polohy, jako v případě jihočínské ostrovní provincie Hainan, která tvoří přirozenou bránu do jihovýchodní Asie a zároveň má potenciál být vyhledávanou dovolenkovou destinací. Šanghajská pilotní zóna volného obchodu, nedávno rozšířená o průmyslovou oblast Lingang, ve které v roce 2019 vyrostla továrna americké automobilky Tesla, má velké ambice a chce se srovnávat s nejvíce konkurenceschopnými zónami po celém světě. Zóna v provincii Jiangsu se zaměřuje na reformu institucí a restrukturalizaci průmyslu v souladu s vládní strategií usilující o růst tažený inovacemi. Zóna v provincii Shandong se má zaměřovat na rozvoj mořského hospodářství, zóna v provincii Guangxi cílí na posílení spolupráce v regionu ASEAN apod.

V poslední době poutá největší pozornost plán transformace celé ostrovní provincie Hainan na zónu, resp. přístav volného obchodu. Zatímco ostatní zóny pokrývají pouze relativně malá území okolo 120 km2, Hainan má být unikátní v tom, že projekt zahrne celou plochu provincie, tj. více než 35 000 km2. Cílem je vytvořit z Hainanu centrum pokročilých zdravotnických služeb a vyhledávanou turistickou destinaci. Potenciál turistického segmentu má posílit např. povolení dostihových závodů či sportovního sázení nebo navýšení limitu pro bezcelní nákupy na dvojnásobek částky, která je povolená ve zbytku Číny. Cestujícím, kteří připlouvají na výletních lodích, bude povolen 15denní pobyt na ostrově bez víz. Kromě turismu a zdravotnických služeb patří mezi další podporované segmenty telekomunikace, finančnictví a pojišťovnictví nebo vzdělávání. Z Hainanu by se měla stát strategická obchodní a investiční destinace, která má v představách čínské vlády ambici konkurovat Hong-Kongu nebo Singapuru. Bližší informace o tématu včetně přehledu plánovaných implementačních fází ve svém článku nedávno shrnula agentura CzechTrade.

Vysoká očekávání nejsou zcela naplněna

Kritikové upozorňují na nenaplněná očekávání vyvolávaná možná až příliš ambiciózními plány. Podle KPMG přilákalo v první polovině roku 2019 tehdejších 12 existujících zón zahraniční investice v hodnotě téměř 70 miliard CNY (cca 10 miliard USD), což podle KPMG činí pouze 14 % všech přímých zahraničních investic v Číně. Průzkum Evropské hospodářské komory v Číně (EUCCC) z června 2016 prozradil, že 83 % respondentů je přesvědčeno, že z otevírání dalších sektorů v Šanghajské pilotní zóně volného obchodu nemají prospěch. Plán vytvořit z šanghajské zóny do roku 2020 mezinárodní finanční centrum se nepodařilo zcela naplnit, protože v prosinci 2016 byl v důsledku centrální politiky zaměřené na zamezení odlivu peněz ze země zastaven experiment s volným pohybem kapitálu. V šanghajské zóně došlo podle deníku South China Morning Post v letech 2016 – 2018 k setrvalému poklesu růstu přílivu přímých zahraničních investic. V roce 2018 statistikové dokonce zaznamenali meziroční pokles o 3,5 % (oproti růstu 13,5 % v roce 2017 a 28,2 % v roce 2016).

Podle průzkumu EUCCC z roku 2017 působilo pouze 17 % respondentů v jedné z pilotních zón volného obchodu. Zpráva MERICS z poloviny roku 2018 upozorňuje na pomalé zavádění reforem na Hainanu a vyjadřuje pochybnosti o tom, že se v něm podaří vytvořit efektivní finanční a právní služby, které stály za úspěchem Hong-Kongu či Singapuru. Analýza EUCCC z roku 2019 navíc upozornila na to, že kampaň na lákání firem do vznikající zóny volného obchodu na Hainanu se v květnu 2018 zaměřovala specificky na největší světové společnosti z žebříčku Fortune 500 a zcela pominula malé a střední podniky, které tvoří páteř evropských ekonomik. Stejná zpráva upozorňuje na to, že pro evropské podniky je důležitější, aby jejich činnost byla determinována tržními principy nebo blízkostí dodavatelům či zákazníkům. Preferenční politiky omezené pouze na vybrané zóny způsobují, že jejich relevance je pro evropské firmy omezená. Pochybnosti, nakolik jsou některé pilotní zóny volného obchodu skutečně připravené nabídnout adekvátní servis zahraničním investorům, posiluje i fakt, že 7 z nich nemá v době publikace tohoto článku funkční webové stránky v jiném než čínském jazyce.

Citovaná analýza MERICS uvádí, že očekávání spojená s ambiciózními plány a nekončícími ujištěními o podpoře dalších reforem, tržního prostředí a otevírání Číny světu tlumí nejistota spojená s nejednoznačnými pravidly a potenciálně diskriminujícími politikami, která plyne ze skutečnosti, že pozice vládnoucí Komunistické strany Číny zůstává v čínském politickém systému nad zákonem. Předseda EUCCC Jörg Wuttke 10. září 2020 během tiskové konference u příležitosti publikace aktuální analýzy EUCCC k obchodnímu prostředí v Číně upozornil na rostoucí politizaci podnikání v Číně, které ohrožuje působení firem na čínském trhu způsobem, který nemohou podniky předvídat ani kontrolovat. Mezi další problémy patří podle Wuttkeho dlouhodobý rozpor mezi rétorikou čínských představitelů slibujících otevírání a liberalizaci ekonomiky a realitou, která za sliby zaostává.

Podle deníku South China Morning Post je důvodem omezených výsledků pilotních zón volného obchodu malá autonomie lokálních vlád nebo pokračující regulace pohybu kapitálu. Centrální vláda reagovala v druhé polovině roku 2019 novými směrnicemi pro zónu v Shenzhenu, které by měly pomoci lépe řešit záležitosti, jako jsou příliv talentů, zdravotní péče či větší autonomie místní vlády ve vytváření pravidel. Šanghajská zóna reagovala posílením daňových pobídek či zavedením nových celních výjimek. Od prosince 2019 pak měla z rozhodnutí centrální vlády ve všech zónách začít kampaň na omezení byrokratických procedur.

Závěr: podmínky se mění, investoři by měli být pozorní

Ať už pohlédneme na téma pilotních zón volného obchodu v Číně z pohledu slibovaných benefitů či z kritické strany upozorňující na nenaplněná očekávání, je důležité si vždy uvědomit, že jejich rozvoj je plánován na řadu let dopředu. I přesto, že zón je již 18, stále všechny nesou označení „pilotní“, což zdůrazňuje jejich pokračující experimentální charakter. Prostředí pro firmy se v nich bude dál průběžně vyvíjet a nabízet nové příležitosti. Proto by měly zůstat středem pozornosti všech firem, které uvažují o investici v Číně. V příloze tohoto článku naleznete stručný přehled všech zón s odkazy na další informace, který by měl pomoci v základní orientaci.

Dalibor Jenne, diplomat obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Pekingu

přílohy

Přehledový seznam 18 pilotních zón volného obchodu - 659 KB PDF (Acrobat dokument) 15.9.2020
https://www.mzv.cz/file/4070484/Priloha___prehledovy_seznam_18_pilotnich_zon_volneho_obchodu.pdf


Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

Čína má již 18 pilotních zón volného obchodu, zkouší nové postupy a lákají investory

Diskuze a názory uživatelů na téma: Čína má již 18 pilotních zón volného obchodu, zkouší nové postupy a lákají investory

Na dané téma nejsou žádné názory.



Přečtěte si také:

10.07.2020O Wirecard má zájem hned 18 investorů Research (J&T BANKA)




Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | M Mobil verze
Menu Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Pojištění Koronavirus

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Uživatel:
Upravit profil
Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Zapomenuté heslo ?
Registrace nového uživatele