ČSÚ (ČSÚ)
Makroekonomika  |  14.09.2020 17:04:46

14.09.2020 Vývoj ekonomiky České republiky - 2. čtvrtletí 2020


Kód: 320193-20
Informace o produktu
Kód: 320193-20
Periodicita: Čtvrtletní
Název produktu: Vývoj ekonomiky České republiky
Poznámka:
Anotace: Hodnocení vývoje reálné a peněžní ekonomiky ČR za uplynulé období (výkonnost základních odvětví, HDP, výdaje, důchody, vnější ekonomické vztahy, ceny, trh práce, peněžní zásoba, úroky, státní rozpočet).
Územní členění: Stát
Kontakt: karolina.zabojnikova@czso.cz
Nosič: Papír, Web
Typ produktu: Analýza, Publikace
Cena: 60.0 CZK
Verze: Česká
Typ termínu vydání: 75. kalendářní den po období
Datum vydání: 15.06.2020, 14.09.2020, 14.12.2020, 16.03.2021
Rok: 2020
Informační služby: tel: 274 052 304
E-mail: infoservis@czso.cz
Kontakt: Mgr. Karolína Zábojníková
E-mail: karolina.zabojnikova@czso.cz

Přílohy

Autoři publikace: Mgr. Bc. Karolína Súkupová
  Bc. Jiří Kamenický

 

Všechna data publikace (0,8 MB) ZIP
Celá publikace Word PDF
Shrnutí Word PDF
Souhrnná výkonnost Word PDF
Výkonnost odvětví Word PDF
Vnější ekonomické vztahy Word PDF
Ceny Word PDF
Trh práce Word PDF
Měnové podmínky Word PDF
Státní rozpočet Word PDF
Archiv:
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 14.09.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.



VÝVOJ EKONOMIKY ČESKÉ REPUBLIKY

1. pololetí 2020
souhrnná data o České republice
Praha, 14. 9. 2020
Kód publikace: 320193-20
Č. j.: CSU-012128/2020
Pořadové číslo v roce: 2
Zpracoval: odbor Kancelář předsedy
Ředitel odboru: Egor Sidorov, Ph.D.
Kontaktní osoba: Karolína Zábojníková, e-mail: karolina.zabojnikova@czso.cz
© Český statistický úřad, Praha, 2020



© Český statistický úřad / Czech Statistical Office, místo, rok vydání


Zajímají vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách 
a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na internetu: www.czso.cz
KONTAKTY V ÚSTŘEDÍ
Český statistický úřad | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10, tel.: 274 051 111 | www.czso.cz
Oddělení informačních služeb | tel.: 274 052 304, 274 052 451 | e-mail: infoservis@czso.cz
Prodejna publikací ČSÚ | tel.: 274 052 361 | e-mail: prodejna@czso.cz
Evropská data (ESDS), mezinárodní srovnání | tel.: 274 052 347 | e-mail: esds@czso.cz
Ústřední statistická knihovna | tel.: 274 052 361 | e-mail: knihovna@czso.cz

INFORMAČNÍ SLUŽBY V REGIONECH
Hl. m. Praha | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10, tel.: 274 052 673, 274 054 223
e-mail: infoservispraha@czso.cz | www.praha.czso.cz

Středočeský kraj | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10, tel.: 274 054 175
e-mail: infoservisstc@czso.cz | www.stredocesky.czso.cz

České Budějovice | Žižkova 1, 370 77 České Budějovice, tel.: 386 718 440
e-mail: infoserviscb@czso.cz | www.cbudejovice.czso.cz

Plzeň | Slovanská alej 36, 326 64 Plzeň, tel.: 377 612 108, 377 612 145
e-mail: infoservisplzen@czso.cz | www.plzen.czso.cz

Karlovy Vary | Závodní 360/94, 360 06 Karlovy Vary, tel.: 353 114 529, 353 114 525
e-mail: infoserviskv@czso.cz | www.kvary.czso.cz

Ústí nad Labem | Špálova 2684, 400 11 Ústí nad Labem, tel.: 472 706 176, 472 706 121
e-mail: infoservisul@czso.cz | www.ustinadlabem.czso.cz

Liberec | nám. Dr. Edvarda Beneše 585/26, 460 01 Liberec 1, tel.: 485 238 811
e-mail: infoservislbc@czso.cz | www.liberec.czso.cz

Hradec Králové | Myslivečkova 914, 500 03 Hradec Králové 3, tel.: 495 762 322, 495 762 317
e-mail: infoservishk@czso.cz | www.hradeckralove.czso.cz

Pardubice | V Ráji 872, 531 53 Pardubice, tel.: 466 743 480, 466 743 418
e-mail: infoservispa@czso.cz | www.pardubice.czso.cz

Jihlava | Ke Skalce 30, 586 01 Jihlava, tel.: 567 109 062, 567 109 073
e-mail: infoservisvys@czso.cz | www.jihlava.czso.cz

Brno | Jezuitská 2, 601 59 Brno, tel.: 542 528 115, 542 528 200
e-mail: infoservisbrno@czso.cz | www.brno.czso.cz

Olomouc | Jeremenkova 1142/42, 772 11 Olomouc, tel.: 585 731 516, 585 731 511
e-mail: infoservisolom@czso.cz | www.olomouc.czso.cz

Zlín | tř. Tomáše Bati 1565, 761 76 Zlín, tel.: 577 004 932, 577 004 935
e-mail: infoservis-zl@czso.cz | www.zlin.czso.cz

Ostrava | Repinova 17, 702 03 Ostrava, tel.: 595 131 230, 595 131 232
e-mail: infoservis_ov@czso.cz | www.ostrava.czso.cz
© Český statistický úřad, Praha, 2020

ISBN XX-XXXX-XXX-X  (pouze u nepravidelných a ročních publikací)
© Český statistický úřad / Czech Statistical Office, místo, rok vydání


Obsah

1. Shrnutí 4

2. Souhrnná výkonnost 5

3. Výkonnost odvětví 9

4. Vnější vztahy. 16

5. Ceny. 18

6. Trh práce. 23

7. Měnové podmínky. 28

8. Státní rozpočet 30

Zdroje dat v celé analýze: ČSÚ, MF ČR, ČNB, MPSV, ČSSZ, Eurostat, propočty ČSÚ.

Poslední informace uváděné v této publikaci pocházejí ze 7. září 2020.

Agregované údaje za EU použité v tomto textu zahrnují 27 států Unie bez Velké Británie.


1. Shrnutí

· Ve 2. čtvrtletí 2020 česká ekonomika zažila nejhlubší propad ve své historii. Hrubý domácí produkt (HDP) se meziročně reálně snížil o 11,0 %[1] a mezičtvrtletně o 8,7 %. Hlavní podíl na velmi hlubokém ekonomickém poklesu mělo snížení přebytku bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami. To souviselo s pozastavením provozu v některých domácích i zahraničních podnicích. Kromě zastavení vývozu se tak snížila i poptávka ze strany odběratelů v zahraničí. Negativně na růst HDP působily i výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Samotná investiční aktivita ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 4,8 %. K poklesu HDP přispěla i domácí spotřeba, zejména spotřeba domácností, která meziročně klesla o 7,6 %. Velmi hluboký byl hospodářský pokles i v Evropské unii. Meziroční propad činil 14,1 %, mezičtvrtletně se HDP snížil o 11,7 %.

· Hrubá přidaná hodnota (HPH) se meziročně propadla o 10,9 % a mezičtvrtletně o 9,4 %. Vzhledem k širokému dopadu opatření poklesla HPH ve většině odvětví. Velmi silný byl meziroční pokles ve zpracovatelském průmyslu. Obzvlášť zasažena byla výroba motorových vozidel i navazující obory. Činnost v některých odvětvích služeb byla často přímo omezena, což se nejvíce projevovalo na uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (pokles HPH o 20,5 %). Navzdory všeobecnému poklesu si mírný meziroční přírůstek udržely informační a komunikační činnosti (1,1 %). Pokles HPH se nevyhnul stavebnictví (–6,2 %).

· Ve 2. čtvrtletí se hodnota exportu zboží meziročně propadla o 215,1 mld. korun (22,7 %). Hodnota dovozu zboží poklesla o 169,5 mld. korun (19,0 %). Výsledná bilance dosáhla přebytku 11,4 mld. korun, ten se ale meziročně zhoršil o 45,6 mld. Největší podíl na zhoršení bilance měl obchod s motorovými vozidly, který byl v posledních letech hlavním důvodem růstu přebytku. Ve 2. čtvrtletí se zde bilance zhoršila o 49,6 mld. korun. V souvislosti s propadem cen ropy a zemního plynu se naopak zmírnil obvyklý deficit obchodu s nimi o 19,8 mld. korun.

· Meziroční dynamika spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí dosáhla 3,1 % a oproti 1. kvartálu mírně zvolnila. Nejvíce k růstu spotřebitelských cen přispívaly potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž meziroční přírůstek zrychlil na 6,5 %. Naopak růst cen bydlení a energií ve 2. čtvrtletí zvolnil na 3,2 %. Až ve 2. čtvrtletí se plně projevil dopad zvýšení spotřební daně a ceny alkoholických nápojů a tabáku vzrostly o 6,6 %. Výraznou dynamiku si udržely i ceny stravování a ubytování (5,1 %). Zatímco ceny stravování rostly o 5,5 %, přírůstek cen ubytování ve 2. čtvrtletí prudce zvolnil (2,5 %). Celkový růst spotřebitelských cen zpomalovaly jen ceny dopravy (–3,4 %).

· Nastavení základních měnověpolitických sazeb se v průběhu 2. čtvrtletí měnilo směrem dolů. Poměrně rychle na tento vývoj reagovaly i sazby na klientských vkladech, zejména těch termínovaných. Snižovaly se také úrokové sazby úvěrů pro domácnosti i podniky. V nejistém ekonomickém prostředí ale domácnosti i podniky využívaly úvěrové financování zdrženlivěji.

· Dopady protipandemických opatření na trh práce se ve 2. čtvrtletí projevily zejména poklesem ekonomické aktivity. Celková zaměstnanost mezičtvrtletně klesla o 1,4 %[2] a snižovala se zejména ve zpracovatelském průmyslu a v části služeb. Obecná míra nezaměstnanosti ale rostla jen mírně (v červnu činila 2,7 %), mimo jiné kvůli velkému podílu osob, které v krizi trh práce opustily (cizinci, pracující senioři). Průměrná mzda se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila jen o 0,5 %. Vývoj byl také značně diverzifikovaný. Pokles průměrné mzdy byl největší v silně zasaženém odvětví ubytování, stravování a pohostinství, mzdy se ale snižovaly i v dalších službách. Silný pokles mezd se týkal i zpracovatelského průmyslu. Naopak průměrná mzda rostla v informačních a komunikačních činnostech a ve službách s dominancí veřejného sektoru nebo v energetice. Vzhledem k výraznému cenovému růstu ale průměrná mzda v ekonomice reálně poklesla o 2,5 %.

· Schodek státního rozpočtu v 1. pololetí dosáhl 195,2 mld. korun. Na příjmové i výdajové straně rozpočtu se zejména ve 2. čtvrtletí projevily dopady protipandemických opatření. Celkové příjmy v 1. pololetí meziročně klesly o 5,9 %. Na příjmové straně došlo zejména k výpadku daňového inkasa souvisejícího s útlumem ekonomické aktivity i s opatřeními na posílení likvidity firem postižených propadem tržeb. Výdaje naopak vzrostly o 17,0 %. Více než třetina z nárůstu běžných výdajů souvisela s protipandemickými opatřeními, obdobně ale přispělo i vyšší čerpání sociálních dávek.

2. Souhrnná výkonnost

V souvislosti s covid-19 zaznamenala ve 2. čtvrtletí česká ekonomika nejhlubší propad v historii.

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí 2020 prodělala nejhorší hospodářský propad ve své historii. Hrubý domácí produkt (HDP) se meziročně snížil o 11,0 %[3] (předchozí nejhlubší pokles ze 2. čtvrtletí 2009 činil 5,4 %). Důvodem byla mimořádná situace v souvislosti s protiepidemickými opatřeními, kdy byl zastaven nebo omezen provoz ve velké části ekonomiky, zejména službách, maloobchodu i některých důležitých průmyslových odvětvích. Pokračoval tak vývoj, který započal už v průběhu března a ovlivnil i výsledky 1. kvartálu (pokles HDP o 1,9 %). Ve směru meziročního poklesu HDP ve 2. čtvrtletí působily všechny jeho složky. Nejsilněji tak působil propad bilance zahraničního obchodu
(–7,9 p. b.)
[4]. Ten byl způsoben jednak přerušením výroby v některých domácích podnicích zaměřených na export, ale rovněž poklesem poptávky ze strany zahraničních výrobců využívajících domácí dodavatele. Klesla ale také domácí spotřeba a investice. Ve srovnání s 1. čtvrtletím se HDP snížil o 8,7 % a také šlo o nejhlubší zaznamenaný propad (předchozí největší pokles činil 3,4 % a odehrál se v 1. kvartálu 2009). Ve srovnání s 1. čtvrtletím se prohloubil mezičtvrtletní pokles všech složek HDP.

Graf č. 1  HDP (objemové indexy, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy, v %)

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Hluboký hospodářský pokles se projevil v celé EU.

Meziroční pokles HDP v Evropské unii ve 2. čtvrtletí dosáhl 13,9 %[5]. V souladu se všeobecným očekáváním šlo o nejhorší zaznamenaný výsledek v historii. Prakticky celá Unie se totiž po většinu čtvrtletí potýkala s více či méně přísnými restrikcemi souvisejícími s koronavirem. Pohled na jednotlivé složky HDP ukazuje na prudký propad spotřeby i investiční aktivity. Velký dopad ale mělo i narušení zahraničního obchodu a následné zhoršení bilance. Ve srovnání s 1. kvartálem poklesl HDP v Unii o 11,4 %. Zatímco v 1. čtvrtletí si ještě několik ekonomik meziroční růst udrželo, ve 2. kvartálu již pokles podle dostupných údajů zasáhl všechny země EU. Největší meziroční pokles proběhl ve Španělsku (–22,1 %), Francii (–18,9 %) a Itálii (–17,7 %). Nejmírněji se HDP snížil v Irsku (–3,7 %), Litvě (–4,0 %) a ve Finsku, (–6,3 %)..

Na trhu práce byl ve 2. čtvrtletí patrný zlom ve vývoji zaměstnanosti i mzdové dynamice.

Ekonomický propad se dotkl i objemu vyplacených mezd a platů, který ve 2. čtvrtletí meziročně klesl o 5,3 %. Šlo o první pokles od konce roku 2013. Zároveň v ekonomice pokračoval výrazný cenový růst, což se podepsalo na vývoji kupní síly domácností. Reálný pokles činil 8,3 %[6]. Zlom nastal i ve vývoji celkové zaměstnanosti (vyjádřeno v osobách), jejíž meziroční pokles zrychlil na 1,9 %[7]. Oproti 1. čtvrtletí se celková zaměstnanost snížila o 1,4 %. Ještě výraznější byl pokles počtu odpracovaných hodin (meziročně –10,7 %, mezičtvrtletně –7,8 %). Objem vyplacených mzdových prostředků nejvíce meziročně klesal ve zpracovatelském průmyslu (–11,5 %, pokles zaměstnanosti zde činil 3,5 %). Podobně hluboký propad mezd nastal i v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (–11,2 %, pokles zaměstnanosti o 3,2 %). V případě profesních, vědeckých, technických a administrativních činností poklesl ve 2. čtvrtletí objem mezd a platů o 9,7 % a celková zaměstnanost se snížila o 4,4 %. Ostatní odvětví služeb si však meziroční růst mezd udržela, i když byl slabší než v 1. kvartálu. U činností v oblasti nemovitostí navýšení dosáhlo 6,4 %, v peněžnictví a pojišťovnictví 5,8 %, v informačních a komunikačních činnostech 4,7 % a v oborech s převahou vládního sektoru[8] 4,1 %. Po více než tříletém období růstu nastal pokles vyplacených mezd i ve stavebnictví (–2,8 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství (–2,3 %).

Graf č. 2  Příspěvky výdajových složek k reálné změně HDP* (objemové indexy, meziroční růst, příspěvky v p. b., HDP v %)

Zdroj: ČSÚ

*po vyloučení dovozu pro konečné užití

Klesala spotřeba domácností. Vládní instituce své výdaje meziročně navýšily.

Celkový meziroční pokles domácí spotřeby dosáhl 4,8 % a její příspěvek ve směru poklesu HDP činil 1,6 p. b. Spotřeba se meziročně snížila poprvé od 4. čtvrtletí 2012. Klesala výhradně spotřeba domácností, které měly vzhledem k zavedeným opatřením omezené možnosti, kde a za co utrácet. Meziroční pokles spotřeby domácností tak činil 7,6 % a šlo o nejhlubší zaznamenaný propad. Spotřeba sektoru vládních institucí naopak meziročně vzrostla o 1,8 %. Mezičtvrtletní pokles celkové spotřeby činil 4,8 %. Hluboký propad se týkal domácností (–6,3 %), poklesla ale rovněž vládní spotřeba
(–1,5 %). Vývoj spotřeby z hlediska trvanlivosti[9] zcela odrážel situaci v ekonomice. Výdaje na předměty krátkodobé spotřeby se meziročně snížily poměrně mírně – o 1,7 %. Uzavření velké části prodejen se zbytným zbožím pak mimo jiné vedlo k velkým propadům spotřeby statků dlouhodobé spotřeby (–12,2 %) a střednědobé spotřeby (–25,0 %). Spotřeba služeb se ve 2. čtvrtletí propadla o 13,8 %.

Investiční aktivita se meziročně propadla, ale mezičtvrtletně došlo k mírnému nárůstu.

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu ve 2. čtvrtletí meziročně klesly o 10,2 % a k celkovému propadu HDP přispěly 1,5 p. b. Z toho výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu meziročně klesly o 4,8 %. Negativně působily zásoby. Mezičtvrtletní vývoj podal optimističtější obraz o investiční aktivitě. Zatímco výdaje na hrubý kapitál se ve srovnání s 1. čtvrtletím snížily o 8,5 %, investiční aktivita (hrubý fixní kapitál) vzrostla o 0,9 %. Analýza věcného členění investiční aktivity ukázala, že jedinou investiční kategorií, kde výdaje meziročně vzrostly, byly ostatní budovy a stavby (6,7 %)[10]. U ostatních kategorií naopak došlo k propadu. Nejvíce klesaly investice do dopravních prostředků a zařízení (–19,5 %) a ICT a ostatních strojů a zařízení (–12,3 %). Mírný meziroční pokles se pak dotkl produktů duševního vlastnictví (–1,3 %) a obydlí
(–0,3 %). Z věcné skladby investic lze nepřímo usuzovat, že nejméně narušena byla investiční aktivita sektoru vládních institucí (ostatní budovy a stavby). Naopak nefinanční podniky byly vzhledem k situaci v oblasti investic pravděpodobně zdrženlivější (stroje, dopravní prostředky).

Zahraniční obchod byl krizí silně zasažen. Bilance obchodu se zbožím i službami se rekordně zhoršila.

Vývoz i dovoz zboží a služeb ve 2. čtvrtletí výrazně reálně klesaly. Meziroční propad vývozu dosáhl 23,3 %, u dovozu to bylo 18,2 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami[11] tak ve 2. čtvrtletí sice dosáhla přebytku 44,1 mld. korun, šlo ale o nejhorší výsledek za 2. kvartál od roku 2012. Kladné saldo se meziročně snížilo o 56,5 mld. korun. Výrazně negativní dopad vývoje bilance na meziroční růst HDP byl zesílen i srovnáním s mimořádně úspěšným 2. čtvrtletím 2019 (přebytek dosáhl 100,6 mld.). Propadl se zejména přebytek obchodu se zbožím (22,0 mld. korun, pokles o 47,9 mld.), ale klesalo i kladné saldo obchodu se službami (22,2 mld., pokles o 8,5 mld.). Bilance služeb naposledy překonala zboží ve 3. čtvrtletí 2011.

Opatření přímo cílila na část služeb, což se podepsalo na prudkém poklesu jejich HPH.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve 2. čtvrtletí meziročně propadla o 10,9 %. Pokles se přitom týkal většiny odvětví. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HPH snížila o 9,4 %. Zasažena byla většina odvětví služeb i průmyslu. Obzvlášť silný byl meziroční propad HPH v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (–20,5 %, příspěvek k celkovému poklesu HPH činil 3,8 p. b.). Šlo o obory, kterých se přímo dotýkaly restrikce cílící na zpomalení šíření nákazy. Výrazně zasažen byl také zpracovatelský průmysl (–18,2 %, vliv na celkový růst HDP –4,6 p. b.). Zde byla výroba omezena z rozhodnutí samotných výrobců, zčásti kvůli snadnějšímu dodržování epidemiologických opatření, svou roli ale hrálo i omezení poptávky ze strany domácích i zahraničních odběratelů.
HPH v informačních a komunikačních činnostech meziročně vzrostla.

Pokles HPH v ostatních odvětvích byl spíše výsledkem zastavení společenského i ekonomického provozu. Snížení HPH v profesních, vědeckých a technických činnostech činilo 6,4 % a bylo první od 3. kvartálu 2011 (vliv na pokles HPH –0,5 p. b.). Hrubá přidaná hodnota v peněžnictví a pojišťovnictví ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 5,1 %. Činnosti v oblasti nemovitostí zaznamenaly čtvrtý pokles v řadě (–3,1 %). Navzdory celkové situaci si naopak meziroční růst HPH udržovaly informační a komunikační činnosti (1,1 %) a zčásti tak potvrdily svou nezbytnou roli. Výrazně se snížila HPH ve stavebnictví (–6,2 %), jehož část se potýkala zejména s nedostatkem pracovní síly, především té zahraniční. Naopak rostla HPH v zemědělství, lesnictví a rybářství (1,0 %).

Graf č. 3  Příspěvky odvětví k reálné změně HPH (objemové indexy, meziroční příspěvky v p. b., HPH v %)

Zdroj: ČSÚ


3. Výkonnost odvětví

Mezikvartální pokles HPH v celé ekonomice se ve 2. čtvrtletí prohloubil až na 9,4 %.

Největší meziroční útlum výkonu ekonomiky postihl v 1. pololetí hlavně státy jižního křídla eurozóny. Česko patří spíše k průměru.

Jestliže restriktivní protipandemická opatření tvrdě dopadla v 1. čtvrtletí 2020 primárně na odvětví těsně navázaná na cestovní ruch, během následujícího kvartálu již dokázala na několik týdnů fakticky paralyzovat velkou část ekonomiky. Hrubá přidaná hodnota (HPH)[12] tak mezikvartálně propadla o rekordních 9,4 % a citelně prohloubila svůj pokles z 1. čtvrtletí (2,4 %). V meziročním vyjádření se HPH v celém 1. pololetí snížila o 6,1 % a mírně překonala intenzitu obdobného útlumu z první půle krizového roku 2009. Pololetní výkon řadil Česko v rámci států EU spíše k průměrným (na 12. místo ze 23 států s dostupnými údaji[13]). Nejhlubší útlum registrovaly především státy jižního křídla eurozóny (například Španělsko 12,9 %, Itálie 11,8 %, Portugalsko 8,7 %) a také Francie (12,1 %). Naopak relativně příznivé pozici se dosud těšily hlavně severské státy a rovněž většina novějších členů EU (se vstupem po roce 2000), například Litva (0,8 %), Bulharsko (2,7 %), Polsko (3,5 %). Rozdíly mezi státy vypovídají primárně o náběhu koronavirové nákazy napříč EU, rychlosti a intenzitě vládních restriktivních opatření a zčásti také o odlišné odvětvové skladbě ekonomik (negativně se projevilo vyšší zastoupení odvětví s vazbou na cestovní ruch, pozitivně pak například role veřejných služeb).

Výkon ekonomiky táhl dolů nejvíce zpracovatelský průmysl.

Ve stavebnictví se negativní dopady začaly projevovat s mírným zpožděním.

K růstu výkonu v primárním sektoru pomáhala živočišná výroba i těžba dřeva.

Meziroční pokles přidané hodnoty v tuzemské ekonomice byl v 1. pololetí 2020 bezmála z poloviny výsledkem citelného propadu zpracovatelského průmyslu (příspěvek 2,7 p. b., pokles samotného odvětví o 10,6 %). Toto odvětví přitom vlivem své váhy táhlo dolů celou ekonomiku nejvíce jak v 1., tak i ve 2. letošním čtvrtletí. Více než o desetinu slabší výkon zaznamenala v 1. pololetí také nezpracovatelská průmyslová odvětví. I zde se projevil vliv několikatýdenního přerušení výroby motivovaného hygienickými opatřeními, ale i sníženou poptávkou[14]. Podstatně lépe se vyvíjelo stavebnictví, v němž zpočátku nebyly dopady nastupující hospodářské recese patrné. V 1. čtvrtletí se dokonce jeho výkon díky vysoké zásobě zakázek i příznivému počasí mírně zvýšil. Ve 2. čtvrtletí již HPH klesla (o 6,2 %). Již tak náročný administrativní proces přípravy staveb se vlivem vyhlášeného nouzového stavu dále komplikoval, řada projektů byla pozastavena. Odvětví bylo limitováno nedostatkem pracovních sil, řada pracovníků se po znovuotevření hranic vracela do Česka pomalu. Tento faktor platil i pro odvětví primárního sektoru, což se projevilo poklesem odpracovaných hodin (o více než 5 % v 1. pololetí). Navzdory tomu zde HPH rostla již třetím rokem v řadě (+4,1 %, nejvíce z 11 hlavních odvětví). Přispěla k tomu stabilizovaná situace v zemědělské prvovýrobě, jež nebyla vyjma zpřísněných hygienických opatření regulačními vlivy negativně dotčena. Výroba masa v 1. pololetí stagnovala, tuzemští producenti prodali naturálně o 5 % mléka více. Růst celého primárního sektoru podpořila i pokračující živelní těžba dřeva.

Přidaná hodnota se nejvíce snižovala v odvětví obchod, doprava, ubytování a pohostinství.

Protipandemická opatření posílila roli veřejných služeb a informačních a komunikačních činností.

Silný makroekonomický dopad pocítil rovněž segment obchod, doprava, ubytování a pohostinství (příspěvek 2,2 p. b.). HPH zde mimo jiné vlivem zásadního omezení mezinárodního pohybu osob[15] propadla o osminu – tedy nejvíce z hlavních odvětví. Vliv ostatních odvětví terciární sféry byl řádově nižší. I tak byla některá z nich silně zasažena – zejména tzv. ostatní služby[16], kde HPH klesla o desetinu (z toho ve 2. čtvrtletí o více než pětinu). Menší pokles ve výši 2 až 3 % byl shodně patrný v profesních, vědeckých a technických činnostech, dále ve finančnictví nebo činnostech v oblasti nemovitostí. Naopak ve veřejných službách[17] zajišťujících základní chod společnosti HPH stagnovala. Rovněž role informačních a komunikačních činností v pandemickém období nabírala na významu. I tak se přidaná hodnota v tomto dynamickém odvětví letos zvýšila nejméně za posledních osm let (+1,3 %).

Březnové a dubnové zmrazení činnosti klíčových exportních podniků vyústilo v rekordní propad průmyslové produkce.

Červencová produkce stále za úrovní z doby před pandemií mírně zaostávala.

Nebývale silný a rychlý dopad protipandemických opatření na výkony tuzemského průmyslu dokládají i podrobnější údaje z podnikových statistik. Jestliže v první čtvrtině letošního roku průmyslová produkce[18] mezikvartálně klesla „jen“ o 3,7 %, ve 2. čtvrtletí došlo k prohloubení na dosud nevídaných 18,3 %. Rekordní letošní propad byl zásadně ovlivněn vývojem na přelomu obou čtvrtletí – v březnu se produkce meziměsíčně snížila o více než desetinu, v dubnu téměř o čtvrtinu. Opatření proti šíření koronaviru vedla postupně k narušení či k úplnému zpřetrhání dodavatelských řetězců. Během druhé poloviny března začala řada podniků omezovat výrobu, mnohé ji prakticky zastavily (to se týkalo zejména klíčových firem automobilového průmyslu a jejich tuzemských subdodavatelů). V následujících měsících sice došlo v mnohých pozastavených oborech k poměrně rychlému oživení, navzdory tomu však i letošní červencová produkce v celém průmyslu za „předpandemickou“ (únorovou) úrovní stále mírně zaostávala (o 4 %).

Více než polovina meziročního poklesu průmyslu v 1. pololetí šla na vrub automobilového průmyslu a jeho nejbližších subdodavatelů.

Průmyslová produkce se ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně propadla o 23,6 %. Kromě pandemického nabídkového šoku se zčásti nasčítal také efekt předchozího cyklického zpomalování průmyslu (ve vazbě na dřívější pokles v eurozóně), patrného již po většinu loňského roku[19]. Za celé 1. pololetí činil pokles 14,4 %. Více než třetinou se na tom podílela výroba motorových vozidel, spolu s nejbližšími návaznými obory (elektrická zařízení, gumárenství, plastikářství) pak více než polovinou. Zhruba desetinou následně shodně přispěly jak strojírenský, tak kovodělný průmysl.

Graf č. 4  Příspěvky dílčích odvětví k meziroční změně průmyslové produkce
(v p. b., očištěno o kal. vlivy), saldo indikátoru důvěry v průmyslu* (v p. b., pr. osa)

*Saldo důvěry je sezónně očištěno a vyjadřuje stav v prvním měsíci daného čtvrtletí.

Zdroj: ČSÚ

Průmyslová produkce klesla v 1. pololetí meziročně o více než pětinu v automobilovém, těžebním a kožedělném průmyslu. Významný byl propad strojírenství.

Některým zejména menším oborům naopak specifická skladba poptávky během koronavirové krize pomáhala.

Není překvapivé, že nejhlubší útlum produkce postihl v 1. pololetí výrobu motorových vozidel (27,8 % meziročně), neboť na počátku 2. čtvrtletí činilo využití výrobních kapacit v tomto odvětví jen 50 %. Zhruba o čtvrtinu propadl i výkon v těžbě uhlí a kožedělném průmyslu, kde ale šlo o dlouhodobý trend. Mnohem významnější byl více než 17% pokles produkce strojírenství, jenž odrážel výrazný propad soukromých investic v celé ekonomice.[20] O sedminu snížily svou produkci váhově významný kovodělný průmysl, hutnictví, ale také např. výroba nápojů. Naproti tomu potravinářský průmysl docílil jen mírného poklesu
(
–2,4 %), neboť objem výdajů domácností na předměty krátkodobé spotřeby byl v 1. pololetí restriktivními opatřeními dotčen spíše okrajově (–0,5 %). Podobně na tom bylo i poměrně diverzifikované odvětví ostatního zpracovatelského průmyslu, které podporovala sílící poptávka po zdravotnických potřebách. S tím zčásti souvisela také vyšší produkce farmaceutického průmyslu (+4,9 %), kde je však růst výkonů dlouhodobějším jevem. Mírně rostoucími obory byly letos také dřevozpracující a papírenský průmysl, kde jde patrně o důsledek v posledních letech sílící živelní těžby dřeva. Tři výše uvedené rostoucí obory však v 1. pololetí působily ve směru růstu celkové průmyslové produkce pouhými 0,2 p. b.

Tržby z průmyslové činnosti meziročně posílily jen v energetice, farmacii a potravinářství.

Domácí tržby vykazovaly nadále vyšší tempa než tržby z přímého vývozu.

Nominální tržby podniků z průmyslové činnosti zaznamenaly letos obdobný vývoj jako průmyslová produkce. Po mírném meziročním poklesu v 1. čtvrtletí (3,1 %) se v následujícím kvartále propadly (23,8 %). Za celé 1. pololetí více stržily jen podniky v energetice (+6 %), farmacii (+6 %) a v potravinářství (+2 %). Cenový růst pomohl částečně kompenzovat pokles reálné produkce výrobcům oděvů či usní, naopak mírný růst produkce nebyl zárukou posílení tržeb v dřevozpracujícím či papírenském průmyslu. Významnější cenový pokles v chemickém průmyslu či hutnictví se negativně podepsal na tržbách podniků a nepříznivý vývoj produkce v těchto odvětvích ještě umocnil. Celkové tržby průmyslových podniků z přímého vývozu klesly oproti 1. pololetí loňského roku o 15 %, tržby z tuzemska jen o 10 %. Vyšší tempa domácích tržeb oproti zahraničním přetrvávala v zásadě i v období 2017 až 2019.

Pokles nových zakázek se v letním období zmírnil. Využití výrobních kapacit stále nedosáhlo úrovně před pandemií.

Nedostatečná poptávka sužovala takřka dvě třetiny průmyslových podniků.

Výrazně negativní saldo důvěry přetrvávalo ve strojírenství.

Krátkodobé vyhlídky průmyslu zůstávaly v letním období nadále nepříznivé. Hodnota průmyslových zakázek[21] byla ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně o více než čtvrtinu nižší (bez významnějších rozdílů v tempech mezi domácí a zahraniční poptávkou). Mírný růst signalizovala pouze malá odvětví – farmacie a také výroba ostatních (zejména kolejových) dopravních prostředků, kde je ale vývoj tradičně silně volatilní. Ve výrobě motorových vozidel byly zakázky nižší o 44 %, což lze chápat jako dozvuk dubnového zastavení výroby. Příznivější náznaky přinesly červencové údaje, když zakázky rostly o desetinu (v automobilovém průmyslu), resp. zmírnily pokles na 4 % (v celém průmyslu). O tom, že situace v průmyslu nebyla po jarním šoku ještě zdaleka stabilizovaná, svědčilo stále podprůměrné využití výrobních kapacit (v celém průmyslu i automobilovém segmentu). Nepříznivý byl i vysoký podíl podniků považujících nedostatečnou poptávku za růstovou bariéru[22] (na počátku 3. čtvrtletí 63 %, nejvíce za posledních sedm let). Citelné zchlazení trhu práce naznačuje pouze 15% váha nedostatku pracovníků (nejméně od konce roku 2015). Rovněž očekávání podniků v oblasti zaměstnanosti zůstávalo negativní (na úrovni roku recese – 2012). Saldo indikátoru důvěry podnikatelů v průmyslu se během léta zlepšilo, v srpnu skončilo na 6 bodech a dostalo se tak na úroveň z počátku letošního roku. Z jednotlivých oborů přetrvával největší pesimismus ve strojírenství (31 bodů), nábytkářském (27) a oděvním průmyslu (26). Ve výrobě motorových vozidel byl sentiment příznivější a dosáhl stejné hodnoty jako na konci loňského roku (2 body).

Meziroční propad průmyslové produkce v 1. pololetí byl v ČR mezi státy EU osmý největší.

Zatímco v 1. čtvrtletí se průmyslová produkce v EU meziročně snížila srovnatelným tempem jako v Česku (5,3 %), ve 2. čtvrtletí byl unijní propad mírnější (19,2 %). V celém 1. pololetí registrovaly největší útlum Lucembursko a Itálie (shodně 18 %), následované silně průmyslovými ekonomikami Slovenska (–18 %) a Rumunska (17 %). Pokles v ČR byl v rámci Unie osmý nejvyšší (14 %), obdobné tempo zaznamenaly i Maďarsko či Německo. Lépe si vedlo Polsko (7 %), kde se projevoval i vliv odlišnější skladby průmyslu (např. vyšší zastoupení odvětví navázaných na zemědělství). Výkon průmyslu rostl pouze v Irsku (+3 %) – vlivem vyššího zastoupení high-tech oborů – a také na Maltě (+2 %). V ČR
(–20,0 %)
podobně jako v celé EU (–18,5 %) klesla nejvíce výroba v odvětvích vyrábějících produkty investiční povahy (např. stroje, dopravní prostředky).

Graf č. 5  Nové zakázky v automobilovém průmyslu, v průmyslu celkem (v běžných cenách, meziročně v %) a využití výrobních kapacit v průmyslu* a vybrané bariéry růstu* (v %, pravá osa)

*Využití průmyslových kapacit i bariéry růstu jsou sezónně očištěny a vyjadřují stav v prvním měsíci daného čtvrtletí.

Zdroj: ČSÚ

Po příznivém vývoji na počátku roku postihl ve 2. čtvrtletí stavebnictví útlum. Ten se projevil primárně v pozemním stavitelství a postihl spíše malé a střední firmy.

Stavebnictví vstoupilo do roku 2020 s odhodláním. Vysoká zásoba veřejných, ale i soukromých zakázek spolu s velmi příznivým počasím se promítly do pokračujícího růstu stavební produkce[23] Ta se v 1. čtvrtletí mezikvartálně zvýšila o 1,1 %. V následujícím období se však toto odvětví postupně začalo potýkat s problémy. Zavedená vládní restriktivní opatření ztížila administrativní proces přípravy staveb, došlo k přerušení různých výběrových řízení, čímž se narušila plynulost výstavby. Dále také prohloubila ve stavebnictví již tak palčivý problém s dostupností pracovních sil. Stavební produkce tak mezikvartálně klesla o 7,0 %, což představovalo silnější šok než krátkodobý výpadek veřejných infrastrukturních investic na počátku roku 2016 (vlivem přechodu na nové programové období EU). Meziročně klesl ve 2. čtvrtletí výkon stavebnictví o bezmála 9 %. Více než tři roky trvající růstové období tak bylo ukončeno. Na rozdíl od roku 2016, kdy celé odvětví táhlo dolů inženýrské stavitelství, působilo letos negativně pozemní stavitelství. Větší výpadek zde postihl především malé a střední firmy, u nichž lze předpokládat, že méně disponovaly dostatečným rezervoárem zakázek z období nedávné konjunktury. Naopak produkce inženýrského stavitelství i díky zrychlující fázi čerpání eurofondů v obou letošních čtvrtletích rostla (+15,5, resp. +1,7 %).

Několikaletý růst počtu zahájených i dokončených bytů se letos zastavil.

Objem bytové výstavby se v 1. pololetí 2020 mírně snížil. K rychlejšímu poklesu došlo u dokončených bytů, jejich počet (15,3 tis.) se meziročně snížil o 7 %. Méně bytů vzniklo v nových bytových domech (1,1 tis.), bytů v nebytových budovách či v rodinných domech naopak mírně přibylo. Počet všech zahájených bytů se snížil jen nepatrně (o 2,4 %), opět především vlivem nižší výstavby bytových domů. Naproti tomu četnost bytů v rodinných domech se zvyšovala již šestým rokem, když přesáhla 10 tis. a svou výší se již blížila nejvyšším pololetním úhrnům z konjunkturního období 2006 až 2008.

Orientační hodnota stavebního povolení stagnovala, nové zakázky ve 2. čtvrtletí mírně vzrostly.

Důvěra podnikatelů ve stavebnictví sestoupila na 2,5leté minimum. Hlavní růstová bariéra odvětví se pozvolna přesouvá od nedostatku lidských zdrojů k nedostatku práce.

Orientační hodnota stavebního povolení se za prvních sedm měsíců roku 2020 proti loňské hodnotě téměř nezměnila (0,6 %). Mírný růst u bytových (+4,6 %) i nebytových budov (+3,9 %) byl kompenzován hlubším poklesem u inženýrských staveb (9,1 %, zčásti vlivem vysoké loňské základny). Průměrná orientační hodnota stavebního povolení čítala ve stejném období 4,6 mil. korun a meziročně stagnovala. Příznivé bylo, že hodnota nově uzavřených tuzemských zakázek (v podnicích nad 50 zaměstnanců) ve 2. čtvrtletí mírně vzrostla (meziročně o 6,9 %), a to zásluhou pozemního i inženýrského stavitelství. Posilovala i celková zásoba práce ve formě dosud nerealizovaných stavebních zakázek. Na konci 2. čtvrtletí byla meziročně o desetinu vyšší, a to díky veřejným i soukromým objednávkám[24]. Po více než pěti letech posílil i okrajový segment zakázek v zahraničí. Více než tři pětiny zásoby práce stále připadaly na tuzemské veřejné zakázky. Saldo indikátoru důvěry stavebních podnikatelů se od počátku letošního roku zhoršovalo a na počátku léta kleslo na 2,5leté minimum (16 bodů). V srpnu 2020 považovalo 38 % stavebních podniků za významnou bariéru růstu nedostatečnou poptávku, stejný podíl pak i nedostatek zaměstnanců. Patrně tak skončilo dvouleté období, kdy stavebnictví limitovaly primárně lidské zdroje. Trend růstu váhy nedostatečné poptávky je od začátku letošního roku patrný.

Graf č. 6  Příspěvky odvětví k meziroční změně stavební produkce (v p. b.),
nové stavební zakázky (meziročně v %, pravá osa), saldo indikátoru důvěry ve stavebnictví* (v p. b., pravá osa) a vybrané bariéry růstu* (v %, pravá osa)

Údaje o stavební produkci jsou očištěny o kalendářní vlivy.

*Saldo důvěry i bariéry růstu jsou sezónně očištěny a vyjadřují stav v prvním měsíci daného čtvrtletí.

Zdroj: ČSÚ

Stavební produkce v Česku klesla méně než v EU, zejména díky lepšímu výkonu inženýrského stavitelství.

Stavební produkce v EU klesla v 1. pololetí meziročně o 7,8 % tedy téměř dvojnásobně než v Česku. Největší propad ze sledovaných zemí[25] postihl Francii (23,5 %) a Španělsko
(
–16,0 %). S tím kontrastoval téměř 20% nárůst v Rumunsku. K navýšení došlo v dalších osmi státech, mj. v Německu (+3,6 %) a Polsku (+0,1 %). Lepšího výsledku než EU dosáhly všechny novější členské státy ze střední a východní Evropy, k čemuž mnohde přispěl také svižný růst inženýrského stavitelství.

V březnu i dubnu se tržby ve službách meziměsíčně propadly zhruba o desetinu.

Tržby ve vybraných službách[26] byly vládními restriktivními opatřeními citelně zasaženy. Již v březnu 2020 se meziměsíčně snížily o 8,9 %. V dílčích odvětvích navázaných na cestovní ruch se propadly téměř na polovinu, neboť činnost podniků v nich působících se prakticky omezila jen na první půli měsíce. V dubnu se pokles celkových tržeb mírně prohloubil (10,4 %). Postupné oživení v následujících měsících v reakci na uvolňované restrikce bylo velmi pozvolné. Mezikvartální pokles ve 2. čtvrtletí tak dosáhl hlubokých 14,4 %, což byl dvojnásobek dosud rekordního útlumu z počátku roku 2009.

Graf č. 7  Příspěvky odvětví k meziroční změně tržeb ve službách*
(v p. b., očištěno o kalendářní vlivy), saldo indikátoru důvěry ve službách**
(v p. b., pravá osa) a vybrané bariéry růstu** (v %, pravá osa)

* Bez odvětví obchodu, peněžnictví, pojišťovnictví, vědy, výzkumu a veřejných služeb.

**Zahrnuje i finanční sektor. Saldo důvěry i bariéry růstu jsou sezónně očištěny a vyjadřují stav v prvním měsíci daného čtvrtletí.

Zdroj: ČSÚ

Za poklesem tržeb ve službách stály zejména slabší výkony v dopravě a skladování a též útlum v ubytování, stravování a pohostinství.

V růstu pokračovaly pouze telekomunikace, oblasti ICT a poštovní a kurýrní činnosti.

Čtyři roky trvající růst tržeb za průzkum trhu a veřejného mínění se zastavil.

V 1. pololetí 2020 se tržby ve službách meziročně snížily o 12,0 %. Podepsal se na tom hlavně vývoj v dopravě a skladování (příspěvek 4,5 p. b.) a odvětví ubytování, stravování a pohostinství (3,0 p. b.). Postiženy však byly i ostatní odvětvové sekce nejméně z nich pak informační a komunikační činnosti (příspěvek +0,3 p. b., růst odvětví 1,7 %). Zatímco některé oddíly tohoto odvětví ze zvýšené poptávky během koronakrize profitovaly (telekomunikační činnosti, oblasti ICT), jiné byly různou měrou zasaženy (vydavatelské činnosti, tvorba programů a vysílání a zejména tzv. filmový a hudební průmysl, kde tržby propadly o více než třetinu[27]). Také odvětví dopravy a skladování se vyznačovalo různorodým vývojem. Hluboký propad letecké dopravy (63,9 %) i významný pokles v klíčovém oddíle pozemní a potrubní doprava (15,0 %) kontrastovaly s rostoucí poptávkou po poštovních a kurýrních činnostech (+8,8 %). V ubytování, stravování a pohostinství klesly tržby skoro o dvě pětiny. V samotném ubytování činil propad 53,4 %[28]. Odvětví administrativní a podpůrné činnosti zaznamenalo téměř čtvrtinový propad tržeb. Projevil se očekávaný hluboký pokles výkonů cestovních kanceláří a agentur (63,9 %), skoro o čtvrtinu se snížily i tržby pracovním agenturám. Pokles o bezmála desetinu zasáhl i odvětví profesní, vědecké a technické činnosti. Negativní vliv měly hlavně nižší výkony ostatních profesních a vědeckých činností (13,0 %) a také architektonických i inženýrských činností (8,1 %), poptávka ale klesala ve všech dílčích oborech, vč. dlouhodobě rostoucího průzkumu trhu a veřejného mínění. Nejméně dotčeny zůstaly právní a účetnické činnosti. Mírný pokles byl zaznamenán i v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí (1,3 %).

Růst maloobchodních tržeb se vlivem restriktivních opatření i zhoršení spotřebitelské důvěry zastavil. Na konci 2. čtvrtletí ale došlo k mírnému oživení.

Maloobchodních tržby[29] během 1. čtvrtletí 2020 klesly o 2,3 % (šlo o první mezikvartální pokles od konce roku 2013). Obdobné tempo se zopakovalo i v následujícím období. Tyto výsledky byly zásadně ovlivněny protipandemickými opatřeními, která limitovala nákupní možnosti obyvatel zejména v březnu a dubnu[30]. I později se celé odvětví potýkalo se stále oslabenou poptávkou ze strany nerezidentů a nákupní apetit tuzemských domácností byl tlumen zhoršující se spotřebitelskou důvěrou, razantním snížením nominálních průměrných mezd i zvyšujícími se obavami domácností z růstu cen i nezaměstnanosti. I přesto došlo k obnovení dosud křehkého meziročního růstu tržeb v květnu (+0,7 %) i červenci (+1,9 %).

Pokles maloobchodu byl v 1. pololetí tažen zejména významnou redukcí tržeb z prodeje pohonných hmot.

Růstová dynamika internetových prodejů dále sílila.

Za 1. pololetí 2020 se maloobchodní tržby meziročně snížily o 1,7 %. K tomuto poklesu přispěly nejvíce tržby za prodej pohonných hmot (PHM). Ty se snížily téměř o osminu a v pololetní kumulaci zaznamenaly první pokles od konce roku 2013. Přestože ve 2. čtvrtletí došlo k citelnému snížení spotřebitelských cen PHM, důležitějším faktorem se ukázal být znatelný pokles tranzitní dopravy i slabší pravidelná dojížďka do zaměstnání (v důsledku rozšíření práce z domova). Tržby za prodej nepotravinářského zboží se snížily jen mírně (o 0,3 %). Vývoj v jednotlivých specializovaných prodejnách byl ale odlišný. Zatímco prodeje oděvů, obuvi a koženého zboží či výrobků pro kulturu a rekreaci zaznamenaly dvouciferný pokles, poptávka po počítačových i komunikačních zařízeních, farmaceutickém, zdravotnickém a drogistickém zboží či po výrobcích pro domácnost mírně rostla. Klíčový byl ale sílící růst prodejů prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (+28,4 %, z toho ve 2. čtvrtletí +37,8 %). Tržby za prodej potravin v 1. pololetí klesly o 0,3 %. K mírnému poklesu zde zásadně přispěly slabší tržby ve specializovaných prodejnách (13,6 %). Výrazný útlum, který svou hloubkou přesáhl propad z roku 2009, postihl letos motoristický segment obchodu (22,6 %).

Maloobchodní tržby v 1. pololetí klesly v EU dvojnásobným tempem než v ČR.

V 1. pololetí klesly maloobchodní tržby v EU meziročně o 3,5 %, tedy více jak dvojnásobným tempem oproti ČR. O více než desetinu se tržby propadly v Itálii, Španělsku a Bulharsku, silně klesly také např. ve Slovinsku (o 9,5 %). Naopak růst zaznamenali v deseti státech, nejvyšší ve Finsku (+3,7 %), dále v Německu (+1,9 %) a Nizozemsku (+1,7 %). Slabý růst se vyskytl rovněž např. v Polsku či Maďarsku.


4. Vnější vztahy

Ve 2. čtvrtletí došlo k velkému propadu hodnoty vývozu.

Celková hodnota vývozu zboží v 1. pololetí dosáhla 1 625,7 mld. korun. Export se meziročně propadl o 253,8 mld. korun (13,5 %). Jde o největší pokles v tomto období od roku 2009 (–198,1 mld., 16,6 %). V samotném 2. čtvrtletí hodnota exportu činila 733,0 mld. korun a meziročně poklesla o 215,1 mld. (22,7 %). Pokles prohloubilo i srovnání s 2. kvartálem 2019 – z pohledu hodnoty vývozu šlo o nejúspěšnější zaznamenané čtvrtletí. Vývoj byl jednoznačně ovlivněn omezením společenského i ekonomického provozu v reakci na šíření koronaviru. Počátek opatření lze datovat do poloviny března (meziroční propad vývozu o 11,5 %), kdy také omezily nebo dočasně uzavřely provoz některé velké exportní podniky. Plně zasažen byl zejména duben a květen (meziroční propady o 38,1 % a 29,0 %), v červnu již export mírně vzrostl (0,3 %).

Pokles se týkal téměř všech důležitých vývozních destinací.

Propad vývozu byl plošný a dotkl se téměř všech hlavních exportních destinací. Vývoz do EU se v 1. pololetí propadl o 210,5 mld. korun (14,0 %) a mimo EU pokles činil 42,6 mld. (11,4 %). Většina z uvedeného poklesu ale připadla na 2. čtvrtletí (vývoz do EU –176,0 mld. korun, mimo EU –38,5 mld.). Ve 2. kvartálu se nejvíce propadl export do Německa
(–65,1 mld. korun, –21,9 %), Francie (–18,1 mld., –37,2 %) a na Slovensko (–15,8 mld.,
–18,7 %). Silné poklesy zaznamenali také vývozci do Španělska (–14,8 mld., –43,9 %), Polska (–13,4 mld., –22,8 %) a Itálie (–10,0 mld., –27,6 %). V případě mimounijních zemí je markantní hlavně propad hodnoty exportu do Velké Británie (–11,8 mld. korun, –33,5 %). Zde trvá série poklesů s několika výjimkami již od 3. čtvrtletí 2016 a poslední propad jen prohloubil existující trend
[31].

Nejsilněji byl zasažen obchod s motorovými vozidly.

Ve 2. čtvrtletí nejvýrazněji klesal vývoz artiklů, které jsou pro českou ekonomiku klíčové, a nejvíce zasaženým oborem byla výroba motorových vozidel. Hodnota exportu motorových vozidel se ve 2. čtvrtletí meziročně snížila o 117,0 mld. korun (43,6 %). Druhý nejsilnější propad se týkal strojů a zařízení (–23,1 mld. korun, –21,9 %). Klesal i export v oborech navázaných na výrobu motorových vozidel – elektrická zařízení (–14,8 mld. korun, –19,1 %) a pryžové a plastové výrobky (–12,0 mld., –23,8 %). Další silné propady byly zaznamenány u kovodělných výrobků (–10,3 mld., –17,4 %), základních kovů
(–8,1 mld., –21,8 %), chemických látek a přípravků (–7,1 mld., –16,1 %).

Dovoz se také propadl. Kromě omezení ekonomické aktivity byl patrný vliv propadu cen ropy a zemního plynu.

Hodnota dovozu zboží v 1. pololetí rovněž meziročně klesla, a to o 200,4 mld. korun
(–11,3 %) na 1 574,0 mld. Z toho ve 2. kvartálu došlo k propadu o 169,5 mld. korun
(–19,0 %). Výsledná hodnota importu tak činila 721,6 mld. Ve 2. čtvrtletí výrazněji meziročně klesal dovoz z EU (–143,5 mld. korun, –24,6 %) než ze zemí mimo EU
(–24,2 mld., –8,0 %). Nejvíce se propadl dovoz z Německa (–64,7 mld., –28,1 %), dále z Ruska (–15,7 mld., –57,0 %, propad hodnoty byl posílen i meziročním poklesem cen ropy a zemního plynu) a Polska (–16,7 mld., –21,8 %). K příznivějším výsledkům importu ze zemí mimo EU přispěl výrazný nárůst dovozu z Číny (20,9 mld. korun, 24,2 %). Jde o největší přírůstek od roku 2010.

I na straně dovozu nejvíce klesala hodnota obchodu s motorovými vozidly.

Vývoj dovozu i vývozu byl z hlediska věcné struktury v mnoha rysech podobný. Nejvíce se ve 2. čtvrtletí propadla hodnota dovozu motorových vozidel (–67,4 mld. korun, –45,4 %). Velmi silné poklesy byly dále zaznamenány u strojů a zařízení (–20,7 mld. korun, –22,8 %), ropy a zemního plynu (–20,8 mld., –63,0 %, zejména vlivem propadu cen) a základních kovů (–19,5 mld., –28,0 %). Již několik čtvrtletí trvající pokles hodnoty importu chemických látek a přípravků se dále prohloubil na 13,8 mld. korun (–19,2 %). Nejvýraznější nárůst hodnoty dovozu od 3. čtvrtletí 2018 naopak proběhl u počítačů, elektronických a optických přístrojů (15,0 mld. korun, 16,5 %). Sérii silných nárůstů trvající od prosince 2019 zde přerušil jen březen. Mimořádně vysoký přírůstek měl rovněž dovoz textilií (3,7 mld. korun, 27,6 %). Nejvíce zde dovoz rostl v dubnu a květnu.

Bilance zahraničního obchodu se výrazně zhoršila, především u obchodu se státy EU.

Výraznější propad hodnoty exportu nad importem vedl i ke zhoršení bilance zahraničního obchodu se zbožím. Ta v 1. pololetí dosáhla přebytku 51,7 mld. korun. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku ale došlo k redukci kladného salda o více než polovinu (53,5 mld. korun). Přebytek ve 2. čtvrtletí dosáhl 11,4 mld. korun a meziročně se snížil o 45,6 mld. Ve směru zhoršení bilance ve 2. čtvrtletí nejvíce působil obchod s Čínou (prohloubení deficitu o 21,6 mld. korun), Španělskem (pokles přebytku o 9,9 mld.) a Velkou Británií (zhoršení přebytku o 9,1 mld.). Výrazné bylo i snížení kladného salda obchodu s Francií (–8,7 mld. korun), Slovenskem (–6,3 mld.) a Maďarskem (–3,5 mld.). K meziročnímu zlepšení bilance došlo u obchodu s Ruskem (+12,2 mld. korun, i díky poklesu cen ropy a zemního plynu skončila bilance netypicky v přebytku 6,3 mld.). Ve směru zlepšení salda dále výrazněji působil obchod s Polskem (+3,3 mld. korun), Japonskem (+2,9 mld.) a Nizozemskem (+2,6 mld.).

Největší propad zaznamenal přebytek obchodu s motorovými vozidly.

Nejvíce k meziročnímu zhoršení bilance ve 2. čtvrtletí přispělo snížení přebytku obchodu s motorovými vozidly (–49,6 mld. korun), dále prohloubení deficitu u počítačů, elektronických a optických přístrojů (–16,6 mld.) a zhoršení přebytku u elektrických zařízení o 9,2 mld. Významné zhoršení bilance bylo zaznamenáno také u textilií (–4,8 mld.), pryžových a plastových výrobků (–4,0 mld. korun), ostatních dopravních prostředků
(–2,5 mld. korun) a strojů a zařízení (–2,4 mld.). Vliv cen stál naopak za významným zlepšením bilance obchodu s ropou a zemním plynem (+19,8 mld. korun) i základními kovy
(+11,4 mld.). Zmírnil se také deficit u chemických látek a přípravků (+6,7 mld. korun).

Graf č. 9  Bilance zahraničního obchodu se zbožím ve statistice zahraničního obchodu (kumulace 1. pololetí, v mld. korun, vybrané oddíly klasifikace CPA)

Zdroj: ČSÚ

5. Ceny

Meziroční růst cenové hladiny ve 2. čtvrtletí posílil.

Meziroční růst cenové hladiny[32] ve 2. čtvrtletí zrychlil na 4,2 %. Jde o nejvyšší přírůstek od 1. čtvrtletí 2009. Ve srovnání s 1. čtvrtletím meziroční dynamika posílila. Cenová hladina u spotřebních statků vzrostla o 3,3 %, což je méně než v 1. kvartálu. Zvolnilo tempo u statků spotřebovávaných domácnostmi i vládním sektorem. Ceny kapitálových statků ve 2. čtvrtletí meziročně rostly o 1,9 % a pokračoval tak propad tempa patrný již v předchozím čtvrtletí. Oslabení cenového růstu u domácích výdajových položek kompenzovalo výrazné zvýšení směnných relací. Ty ve 2. čtvrtletí činily 102,1 %, nejvíce od 4. čtvrtletí 2009. Kladné byly směnné relace u obchodu se zbožím (102,1 %) i službami (101,8 %).

Meziroční růst spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí mírně zpomalil.

Celkový meziroční nárůst spotřebitelských cen za 1. pololetí činil 3,4 %. Meziroční dynamika indexu spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí mírně zvolnila a dosáhla 3,1 %. Na meziročním srovnání se projevoval zejména silný lednový meziměsíční přírůstek (1,5 %). Následně meziměsíční dynamika zvolnila, ale meziroční nárůsty se držely nad 3% úrovní. V březnu i dubnu došlo k mírnému meziměsíčnímu poklesu, ale květen i červen přinesly zrychlení. Ve směru meziročního růstu cen ve 2. čtvrtletí nejvíce působily potraviny a nealkoholické nápoje a dále bydlení a energie. Výrazně posílil příspěvek alkoholických nápojů a tabáku (v květnu a červnu došlo k jejich prudkému meziměsíčnímu i meziročnímu zvýšení). Naopak ve směru poklesu působily ceny dopravy.

Nejvíce k růstu přispívaly potraviny a nealkoholické nápoje.

Potraviny a nealkoholické nápoje ve 2. čtvrtletí ovlivňovaly růst celkového indexu nejvíce. Meziroční přírůstek jejich cen oproti 1. kvartálu dále zrychlil na 6,5 %. Rostly ceny většiny druhů potravin s výjimkou olejů a tuků (–2,8 %). Nejvyššího přírůstku dosáhly ceny ovoce (25,8 %), kde tempo zrychlilo. Velmi silný zůstal přírůstek cen masa (10,8 %) a také ostatních potravinářských výrobků (10,5 %). Výrazně se zvyšovaly i ceny zeleniny (6,5 %), cukru, marmelády, medu, čokolády a cukrovinek (5,4 %). Zrychlila meziroční dynamika cen pekárenských výrobků a obilovin (3,2 %) i mléka, sýrů a vajec (2,2 %).

Růst cen bydlení a energií zvolnil.

Bydlení a energie ve 2. čtvrtletí sestoupily z pozice položky nejvíce přispívající k meziročnímu růstu spotřebitelských cen. Meziročně se ceny bydlení a energií zvýšily o 3,2 %, což je nejméně od 2. čtvrtletí 2018. Zpomalení bylo patrné napříč celým oddílem spotřebitelského koše. Zvolnilo tak tempo růstu nájemného z bytu (3,7 %) i imputovaného nájemného (2,6 %). Důležitým faktorem bylo i zpomalení u cen elektrické a tepelné energie, plynu a ostatních paliv (3,7 %). Ceny běžné údržby (3,3 %) a ostatních služeb souvisejících s bydlením (4,3 %) také rostly pomaleji než v předchozím kvartálu.

Poměrně silně k růstu spotřebitelských cen přispívaly i alkoholické nápoje a tabák.

Výrazně do vývoje spotřebitelských cen promluvily rovněž ceny alkoholických nápojů a tabáku. Ty se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšily o 6,6 %. Poměrně silného růstu dosahoval tento oddíl již v 1. kvartálu (3,5 %), důvodem bylo zvýšení spotřební daně. To ovlivňuje alkoholické nápoje i tabák. Zatímco alkohol zdražoval hned od počátku roku (4,5 %), na vývoji u tabáku se projevovalo předzásobení výrobky se staršími kolky (2,6 %). Tento efekt ale vyprchal a od května došlo k prudkému navýšení cen tabáku (7,5 % za celé 2. čtvrtletí). Mírné zrychlení proběhlo také u alkoholických nápojů (5,5 %).

Ve směru poklesu působily ceny dopravy.

Z dalších oddílů, které měly významnější vliv na růst spotřebitelských cen, lze zmínit ceny stravování a ubytování, jež ve 2. čtvrtletí vzrostly o 5,1 %. Poměrně vysokého meziročního tempa zde ceny dosahují již od konce roku 2016 a od počátku letošního roku došlo k dalšímu posílení. Výrazněji se ale zvyšovaly ceny stravování (5,5 %), tempo u cen ubytování ve 2. čtvrtletí výrazně zvolnilo (2,5 %). K růstu spotřebitelských cen přispívala i rekreace a kultura (nárůst o 2,0 %). Byly za tím především dovolené s komplexními službami (5,1 %), které výrazně zdražily na počátku roku. Oproti 1. kvartálu zrychlil růst cen bytového vybavení a zařízení domácnosti (3,3 %). Výrazně protiinflačně působily ceny dopravy (–3,4 %). Důvodem byl propad cen provozu osobních dopravních prostředků o 11,1 % (pozůstatek březnového propadu cen ropy na historicky nízké hodnoty). Naopak ceny nákupu automobilů, motocyklů a jízdních kol vzrostly o 3,1 %. Ceny dopravních služeb se zvýšily o 2,0 %.

Graf č. 9  Ceny ve vybraných oddílech indexu spotřebitelských cen (meziročně v %)

Zdroj: ČSÚ

Zejména ceny dopravy ve 2. čtvrtletí tlumily meziroční růst spotřebitelských cen.

Meziroční růst spotřebitelských cen v EU[33] ve 2. čtvrtletí oproti 1. kvartálu výrazně zpomalil a dosáhl 0,6 %. Zatímco v 1. čtvrtletí celkový přírůstek cen v EU činil 1,5 % a ceny meziročně rostly ve všech zemích, ve 2. čtvrtletí meziročně rostly ceny jen ve 13 státech. Zpomalení tempa oproti 1. čtvrtletí se týkalo všech zemí Unie. Důvodem byl hlavně propad cen dopravy v návaznosti na rekordní pokles cen ropy. Meziročně se ale ve 2. čtvrtletí celkově snižovaly i ceny bydlení a energií. Nejvíce ve 2. čtvrtletí ceny vzrostly v Polsku (3,4 %), Česku (3,3 %) a Maďarsku (2,5 %). Výraznějšího navýšení dosáhly spotřebitelské ceny také v Rumunsku (2,1 %) a na Slovensku (2,0 %). Šlo o skupinu zemí, které se zbytku Evropy cenovou dynamikou vzdálily. Společný jim byl zejména vysoký růst cen potravin a nealkoholických nápojů, ale také alkoholických nápojů a tabáku nebo bydlení a energií. Největší meziroční pokles cen byl ve 2. čtvrtletí zaznamenán na Kypru (–1,6 %), v Estonsku (–1,4 %) a ve Slovinsku a Řecku (shodně –1,2 %).

Ceny bytů i ve 2. čtvrtletí rostly výraznými tempy.

Ekonomická krize nepřinesla do vývoje nabídkových cen bytů žádný zlom. Oproti předchozímu čtvrtletí se ceny zvýšily o 1,6 %. Meziroční přírůstek nabídkových cen bytů v ČR ve 2. čtvrtletí dosáhl 7,1 %. Přitom se udržovalo velmi vysoké meziroční tempo u bytů mimo Prahu (9,7 %). Nabídkové ceny bytů v Praze meziročně vzrostly o 5,3 %, což je nejvíce od 1. čtvrtletí 2019. Realizované ceny starších bytů si také držely poměrně značné tempo. Oproti 1. čtvrtletí tak narostly o 2,6 %. Meziroční přírůstek v celé ČR byl opět více než desetinový (10,2 %) a stál za ním hlavně vývoj mimo Prahu (10,8 %). Realizované ceny starších bytů v Praze ve 2. čtvrtletí meziročně narostly o 8,0 % a tempo mírně zrychlilo oproti předchozím třem kvartálům. Nový dech nabrala dynamika realizovaných cen nových bytů v Praze. Po mírném zvolnění ve 2. pololetí 2019 se letos meziroční přírůstky opět pohybují okolo 10 %. Ve 2. čtvrtletí navýšení dosáhlo 9,5 %.

Graf č. 10  Ceny nemovitostí (meziroční změna, v %)

Zdroj: ČSÚ

Ceny průmyslových výrobců ve 2. čtvrtletí klesly, zejména kvůli propadu cen koksu a rafinovaných ropných výrobků.

Ceny průmyslových výrobců ve 2. čtvrtletí klesly o 0,6 %. V 1. čtvrtletí ještě ceny rostly o 1,4 %. Obrat v dynamice byl patrný již v březnu. Důvodem byl zejména vývoj u výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu. U nich došlo k propadu o 2,3 %, především kvůli koksu a rafinovaným ropným výrobkům[34]. V návaznosti na ceny ropy klesaly i ceny chemických látek a výrobků (–14,6 %). Ve směru poklesu působily i obecné kovy a kovodělné výrobky (–1,3 %) a dřevo, papír a tisk (–2,1 %). Naopak k růstu přispívaly ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku (3,0 %). Zde ale v průběhu čtvrtletí dynamika postupně zvolňovala. Zejména mzdový růst ještě tlačil vzhůru ceny nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (4,8 %, hlavně opravy, údržba a instalace strojů a zařízení). Výrazně se zvýšily ceny počítačů, elektronických a optických přístrojů (3,7 %). K poměrně silnému přírůstku došlo rovněž u dopravních prostředků (3,5 %). Zrychlil růst cen strojů a zařízení (2,6 %) a elektrických zařízení (1,7 %).

Pokračoval pokles cen těžby a dobývání.

Od začátku roku trvající pokles se prohloubil v případě těžby a dobývání (–3,5 %). Propadaly se ceny ropy a zemního plynu a pokračoval pokles u černého a hnědého uhlí a lignitu. Naopak na vysoké úrovni se drží meziroční růst cen elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (8,2 %). Růst zrychlil u zásobování vodou a služeb souvisejících s odpadními vodami (6,1 %).

Graf č. 11  Ceny hlavních skupin průmyslových výrobců (meziroční změna, v %, podle klasifikace CPA)