Od těžkého průmyslu k vyspělým technologiím aneb Jak se mění burzy a co je čeká

Trhům dominují technologie. V americkém akciovém indexu S&P 500 přesáhly svojí vahou čtvrtinové zastoupení, dalších více než deset procent připadá na firmy z komunikačního odvětví. Nebylo tomu tak vždy, lidstvo se vyvíjí a s ním i existence významných sektorů, vysvětluje Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management.

Co zajímavého přinesla historie a co nás čeká?

Hodně dávno, v časech napoleonských, bychom na burze našli prakticky pouze banky a pojišťovny. Burza rovnala se finanční instituce. V polovině 19. století se objevila možnost masivní přepravy, což vyvolalo nadšení společenské i investorské. V Americe většinu tržní kapitalizace najednou tvořily firmy provozující železnice. V Evropě se dal objevovat kontinent a první turisté cestovali na víkendy z Paříže do Benátek. Plné dvě třetiny veřejně obchodovaných firem byly ze sektoru železnic a dominovaly trhu až do roku 1920.

Nic však nevydrží věčně, v roce 1957 jich bylo na burze již jen 15 a v roce 1971 odvětví definitivně přišlo o svoji unikátnost samostatného sektoru. Nyní je železnice skomírající a zastrčená podkategorie průmyslu a dopravy.

Ocel, telefonní drát a pneumatika jako technologický výstřelek

Na počátku 20. století panovalo přesvědčení, že vše podstatné již bylo vynalezeno a lidstvo čeká klidná a zářná budoucnost. Burza se dělila na pouhé čtyři sektory, a to finance, utility (síťová odvětví), průmysl a železnice. Zásadních objevů jsme se přitom měli teprve dočkat, což se odrazilo i v sektorové klasifikaci. Zatímco železnice již měly punc letitého a trochu nudného sektoru (na svém vrcholu byly krátce před tím, než Henry Ford rozjel výrobu svého lidového vozu a navždy změnil svět), utility skrývaly příslib technologických novinek. Reprezentovaly základní životní potřeby a inovace, příkladem byla pevná telefonní linka.

Tato revoluce v komunikaci vzbuzovala vzrušení investorů. I proto utility patřily k nejvýkonnějším sektorům před krachem na Wall Street v roce 1929. Bývaly tedy takovým IT sektorem meziválečného období. Po výprodeji se ukázalo, že spousta firem byla předlužená, což vedlo k masivním krachům. Do hry vstoupila vláda, která začala odvětví silně regulovat, a ten se pak již nikdy nepřiblížil někdejším výšinám.

Nastupující technologický vývoj se odrazil v sestavě nejhodnotnějších firem. Za časů první světové války byla s velkým odstupem nejhodnotnější firmou U.S. Steel a na druhém místě byla American Telephone and Telegraph (AT&T). V závěsu se držela Standard Oil. Inovační potenciál reprezentoval i výrobce pneumatik U.S. Rubber, jedna z 12 původních firem v indexu Dow. O slovo se hlásila International Harvester coby výrobce zemědělské techniky. Dnes se tomu možná smějeme, ale ocel a telefonní dráty byly moderními technologiemi své doby a reprezentovaly příslib nové ekonomiky. Oproti nim stáli představitelé staré ekonomiky jako Armour & Co a Swift & Co, tedy obyčejná jatka.