Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2020 - Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky
Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. Za první pololetí roku 2020 vzrostl počet obyvatel ve Středočeském kraji podle předběžných výsledků o 6 852 osob na celkových 1 391 993 obyvatel. Celkový přírůstek se meziročně snížil o 16,2 %. Za nárůstem počtu obyvatel stál téměř výhradně přírůstek stěhováním (6 522 osob), přirozenou měnou přibylo 330 osob. Výrazně se snížil meziročně počet sňatků, a to o 42,8 %. Téměř o pětinu méně bylo i rozvodů, o 4,3 % se snížil počet živě narozených dětí, o 3,5 % nižší byl počet zemřelých osob. O 16,1 % se snížil přírůstek stěhováním, avšak pouze v důsledku poklesu zahraničního stěhování (o 44,7 %); z ostatních regionů republiky získal Středočeský kraj o 2,2 % obyvatel více než v první polovině loňského roku.
K 30. červnu 2020 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné statistické bilance 1 391 993 obyvatel. Během prvních šesti měsíců roku 2020 se počet obyvatel kraje zvýšil o 6 852 osob (mužů přibylo 3 403, žen 3 449), což bylo o 16,2 % méně než ve stejném období předchozího roku. K nárůstu počtu obyvatel během 1. pololetí letošního roku došlo celkem u šesti krajů republiky. Středočeský kraj zaznamenal největší nárůst jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Následovala Praha (2 711 osob), kraje Jihomoravský (1 763 obyvatel), Plzeňský (1 017 osob), Pardubický (768 obyvatel) a Vysočina (5 obyvatel). Počet obyvatel poklesl v krajích Moravskoslezském (o 3 521 osob), Ústeckém (o 1 512 obyvatel), Zlínském (o 1 224 osob), Libereckém (o 481 obyvatel), Karlovarském (o 477 osob), Jihočeském (o 336 obyvatel), Olomouckém (o 208 osob) a Královéhradeckém (o 154 obyvatel). V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíc osob v krajích Středočeském (9,92), hl. m. Praze (4,11), Plzeňském (3,46), Jihomoravském (2,97) a Pardubickém (2,95) kraji, největší relativní úbytek byl zaznamenán v Moravskoslezském (-5,91), Zlínském (-4,23), Ústeckém (-3,71) a Karlovarském (-3,26) kraji.
Tab. 1 Obyvatelstvo Středočeského kraje v 1. pololetí (absolutně, relativně, meziroční změny)
Celkový populační přírůstek Středočeského kraje zajistilo v 1. pololetí roku 2020 především stěhování, v důsledku něhož přibylo v kraji 6 522 obyvatel (meziroční pokles o 1 250 osob, tj. o 16,1 %). Tříčtvrteční podíl (74,3 %, 4 843 osob) na přírůstku stěhováním měl migrační přírůstek s ostatními regiony České republiky, u něhož však došlo k mírnému meziročnímu nárůstu o 2,2 %. Pokles téměř o polovinu (o 44,7 %, resp. o 1 356 obyvatel) zaznamenal přírůstek stěhování se zahraničím, odkud získal Středočeský kraj 1 679 osob. V prvním pololetí roku 2020 se do kraje celkem přistěhovalo 14 880 osob, což bylo o 8,0 % méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob ze Středočeského kraje bylo 8 358, což bylo meziročně o 0,6 % méně.
Přirozenou měnou se v 1. pololetí 2020 počet obyvatel kraje zvýšil o 330 osob, ve stejném období roku 2019 dosáhl přirozený přírůstek 401 osob (tj. meziročně o 17,7 % méně). Na této změně měl hlavní podíl meziroční pokles počtu živě narozených dětí (o 4,3 %), během prvních šesti měsíců roku 2020 přišlo na svět celkem 7 040 dětí. Počet zemřelých se meziročně snížil o 3,5 % na 6 710 osob.
Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Středočeský kraj zařadil v prvním pololetí roku 2020 na přední pozice mezi kraji republiky. Na tisíc obyvatel vykázal šestý nejvyšší počet živě narozených dětí (po hl. m. Praze, Kraji Vysočina, Jihomoravském, Olomouckém a Pardubickém kraji), druhý nejnižší počet zemřelých (po hl. m. Praze), druhou nejvyšší hodnotu počtu přistěhovalých (po hl. m. Praze) a třetí nejvyšší počet vystěhovalých osob (po hl. m. Praze a Libereckém kraji). První místo obsadil Středočeský kraj v prvních šesti měsících roku 2020 shodně v hodnotách migračního i celkového přírůstku na tisíc obyvatel. Na druhé pozici se umístil Středočeský kraj v případě přirozeného přírůstku (nejvyšší přirozený přírůstek vykázalo hl. m. Praha, kromě Středočeského kraje na druhé pozici byl zaznamenán přirozený přírůstek pouze v Jihomoravském kraji, počet živě narozených dětí v tomto kraji přesáhl počet zemřelých osob o 55).
Graf 1: Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2020
Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2020
Počet sňatků (1 710) se ve Středočeském kraji snížil za první pololetí roku 2020 oproti stejnému období roku 2019 o 42,8 %, tj. o 1 278 sňatků. Počet sňatků v přepočtu na tisíc obyvatel byl sedmý nejnižší mezi kraji, obdobný jako v celé republice. Počet rozvodů se meziročně snížil o 19,2 % na 1 392.
Graf 3: Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v 1. pololetí 2002 až 2020
Podíl dětí narozených mimo manželství se meziročně snížil o 0,9 procentního bodu na 46,0 %, stále ale zůstává pod republikovým průměrem (48,1 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo mimo manželství v krajích Karlovarském (63,9 %), Ústeckém (61,3 %) a Libereckém (52,5 %), nejméně naopak v hl. m. Praze (40,7 %), Zlínském (42,3 %) a Jihomoravském kraji (43,5 %). Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 46,4 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 39,1 % a třetích a dalších v pořadí 14,4 %.
Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl k 30. červnu 2020 okres Praha-východ se 187 284 obyvateli, kde zároveň došlo během prvních šesti měsíců roku 2020 k největšímu celkovému přírůstku počtu obyvatel (o 2 106 osob). Z pohledu lidnatosti následovaly okresy Kladno (166 694 obyvatel), Praha-západ (150 662 osob), Mladá Boleslav (130 710 obyvatel), Příbram (115 229 osob), Mělník (109 712 obyvatel), Kolín (103 022 osob) a Nymburk (101 360 obyvatel).
Nejméně lidnatým okresem je dlouhodobě okres Rakovník (55 715 obyvatel k 30. červnu 2020). Kromě Rakovníka stotisícovou hranici nepřekročily také okresy Kutná Hora (76 132 osob), Beroun (95 781 obyvatel) a Benešov (99 692 osob).
Graf 4: Celkový, přirozený a migrační přírůstek v okresech Středočeského kraje v 1. pololetí 2020
Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se v prvních šesti měsících roku 2020 podílely především okresy Praha-východ a Praha-západ (nárůst o 2 106, resp. o 1 324 osob). Jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatelstva kraje dosáhl v prvních šesti měsících roku 2020 podílu 50,1 %, ve stejném období předchozího roku to bylo 51,4 %.
Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají vysoké přírůstky stěhováním. Počet přistěhovalých osob byl výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy (1 796, resp. 1 054 osob). Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě kladných hodnot přirozeného přírůstku, nejvyšších nejen v rámci kraje, ale i celé republiky. Hodnota počtu narozených na tisíc obyvatel byla v okresech Praha-západ a Praha-východ v rámci kraje první a druhá nejvyšší a počet zemřelých na tisíc obyvatel byl nejnižší nejen v rámci kraje, ale i mezi všemi okresy celé České republiky.
Všechny okresy Středočeského kraje zaznamenaly v prvním pololetí roku 2020 celkový nárůst počtu obyvatel, přírůstek stěhováním zaznamenaly také všechny okresy kraje. U pěti okresů převážil počet živě narozených dětí nad zemřelými osobami (okresy Praha-západ, Praha-východ, Mělník, Beroun a Mladá Boleslav).
Nejvyšší počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v 1. pololetí 2020 zaznamenán v okrese Kolín, nejnižší v okrese Beroun. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázal okres Kolín, nejméně okres Benešov.
Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl zjištěn v okrese Mělník (52,6 %). Naopak nejnižší podíl byl zaznamenán v okrese Praha-západ (39,3 %), což byla třetí nejnižší hodnota v rámci všech okresů v republice.
Metodická poznámka:
Zdroj dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv; rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR; stěhování – Informační systém evidence obyvatel (Ministerstvo vnitra ČR); Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie).
Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území Středočeského kraje trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území Středočeského kraje a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území Středočeského kraje, které nastaly v cizině.
Veškeré údaje za rok 2020 jsou předběžné.
Další informace obsahuje:
Datová sada
130062-20: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. pololetí 2020
Rychlá informace
Pohyb obyvatelstva – 1. pololetí 2020
Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz