Letošní topná sezóna bude levnější než ta loňská, díky koronaviru. Koncem letoška a v příštím roce navíc výrazně zmírní i celkové zdražování v ekonomice
Inflace
v Česku je stále nepříjemně vysoko. V srpnu sice zpomalila, ale jen
nepatrně. Stále znatelně převyšuje cíl České národní banky ve výši dvou
procent. Za normálních okolností by centrální banka na inflaci čítající
meziročně 3,3 procenta, což právě je její srpnová úroveň, reagovala zpřísněním
měnové politiky. Nyní však okolnosti samozřejmě rozhodně normální nejsou. Navíc
lze očekávat, že inflace se v nadcházejících měsících postupně vrátí blíže
k cíli ČNB, byť tato její cesta níže se protáhne hodně do příštího roku.
Citelná inflace v ČR především odráží poměrně vysokou úroveň jádrové
inflace, tj. inflace bez regulovaných cen, bez kolísavých cen potravin či
pohonných hmot. Tato inflace vykázala za srpen v meziročním vyjádření
úroveň 3,6 procenta, tedy druhou nejvyšší za období minimálně od ledna 2007.
Vyšší byla pouze letos v červenci. Mnohaletá maxima jádrové inflace
odrážejí z převážné části stále to, co se dělo v době před úderem
koronaviru. Tehdejší blahobytná léta šla ruku v ruce s citelným
růstem reálných mezd, takže znatelně stoupala také kupní síla Čechů. Ta
posilovala celkovou koupěschopnou poptávku v ekonomice. A stále ještě tak
činí. Navíc, když rostou mzdy napříč ekonomikou, což byl případ éry prosperity
před úderem koronaviru, rostou opravdu všem. Třeba i kadeřníkovi. Tudíž musí
vzrůst cena ostříhání. To je jeden příklad za všechny.
Malá odbočka. Chodím ke stejnému kadeřníkovi až asi deset let. Za celou tu dobu nezdražil. Až někdy počátkem tohoto roku se mě ptal, co si o tom myslím. Odvětil jsem, že by vzhledem k pokračující prosperitě zdražit měl. I když by mi subjektivně samozřejmě vyhovovalo, aby cenu ponechal, kde byla. Dal na moji radu a cenu za ostříhání mi zvedl o stovku. Tohle čtvrtinové zdražení se tak v meziročním výpočtu inflace projevuje právě v těchto měsících.
Ano, vskutku, rychlá jádrová inflace odráží prosperitu let předešlých. V posledních měsících ji navíc na vyvýšené úrovni pomáhají udržovat vládní podpůrná opatření, zaváděná v rámci boje s ekonomickými dopady koronaviru. Výraznější zpomalení jádrové inflace přijde tehdy, až efekt těchto podpůrných opatření na podporu tuzemské ekonomiky, zaměstnanosti, a tedy i koupěschopné poptávky výrazněji odezní. Tak se viditelně stane až v posledním letošním čtvrtletí, kdy lze i kvůli efektu vyšší meziroční srovnávací základny očekávat citelnější zpomalení tempa inflace. Vyšší základna meziročního srovnání pak bude přispívat ke stlačení inflace i v příštím roce.
Vyšší srovnávací základna, stejně jako odeznění či zmírnění efektu všech těch koronavirových moratorií, kurzarbeitů, odkladů plateb pojistného či speciálního ošetřovného a související postupný růst míry nezaměstnanosti navrátí inflaci blíže k cíli ČNB, aniž ta by musela zvyšovat úrokové sazby. Za rok by tak dle současného konsensu trhu měla meziroční inflace činit 1,8 procenta. To ostatně reflektuje také samotná ČNB, která se na horizontu měnové politiky, tedy pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců, obává spíše podstřelení inflačního cíle než toho, že by jej inflace nadále citelně převyšovala. Je to do jisté pozitivní i pro české domácnosti. Až v příštím roce budou čelit vyšší míře nezaměstnanosti a zvýšenému riziku propuštění a výpadku příjmu, alespoň třeba energie jim zdražovat nebudou. Většina forem vytápění vyjde v letošní topné sezóně levněji než v té loňské. Ušetří to, co topí plynem, dřevem, ale zřejmě také ti, co vytápí elektřinou.
Za pozornost stojí, že inflace se k cíli má přiblížit, aniž by výrazněji posílila koruna. Za rok touto dobou by se dle konsensu trhu mělo euro prodávat za 25,80 koruny. Česká měna tedy bude výrazně slabší než před úderem koronaviru.
Zkrátka
tomu není tak, že by primárním hybatelem růstu cen v poslední době byla
právě koronavirem oslabená koruna, jak někteří spekulovali. Ostatně v době
koronavirové krize, konkrétně od února do července letošního roku, rostla
inflace rychleji než v ČR dokonce i v některých zemích eurozóny, jako
je Malta, Nizozemsko, Itálie či Portugalsko. Pokud by současná citelná inflace
v ČR odrážela v zásadní míře to, že platíme korunou, a nikoli eurem,
musela by být rychlejší než vesměs v zemích, které eurem platí. Oslabená
koruna se sice inflačně projevuje částečně například v cenách ovoce, na
celkovou inflaci má ale vliv jen velmi omezený. Klíčovým hybatelem zůstává
zmíněná rychlá jádrová inflace, odrážející předkoronavirovou prosperitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz