Kalendář dnešního dění na finančních trzích je téměř prázdný (Ranní zpráva z finančního trhu)

Z hlediska nově zveřejněných dat dnešní den moc vzruchu nenabídne. Zajímavé bude sledovat pouze maďarskou inflaci za srpen, která by mohla naznačit směr vývoje také pro inflaci v tuzemsku, která bude zveřejněna zítra. Podle analytiků tamní spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně stagnovaly, po výrazném červencovém nárůstu o 1,1 %. V meziročním vyjádření by však vlivem srovnávací základy měla inflace ještě o desetinu vzrůst. Zveřejněn bude také záznam z posledního zasedání maďarské centrální banky.

Maďarská inflace by měla podle analytiků výrazně zpomalit

Dnešní dění na finančních trzích toho moc nenabídne. Z makroekonomických dat bude zveřejněna pouze srpnová inflace v Maďarsku, která by měla v meziměsíčním vyjádření výrazně zpomalit. V červenci spotřebitelské ceny ještě ve srovnání s předchozím měsícem rostly o 1,1 %, pro srpen však již analytici v průměru očekávají jejich stagnaci. V meziročním vyjádření by však vlivem srovnávací základy měly spotřebitelské ceny ještě o desetinu vzrůst. Ke zvolnění dosud výrazné inflace, která v červenci činila meziročně necelá 4 %, by měl přispět pokles tamní ekonomické aktivity, který byl v druhém čtvrtletí v rámci EU třetí nejvyšší. Inflace poblíž horní hrany tolerančního pásma byla jistě i jedním z hlavních témat posledního zasedání maďarské centrální banky, z kterého bude dnes zveřejněn zápis. Po dvou sníženích v červnu a červenci, ponechali tamní centrální bankéři na posledním zasedání sazby beze změny, oznámili však navýšení objemu nákupů v rámci programu kvantitativního uvolňování.

Evropská ekonomika poklesla v 2Q meziročně o 14,7 %

Podle konečného odhadu Eurostatu poklesla ekonomika eurozóny v druhém čtvrtletí letošního roku o 11,8 % mezičtvrtletně a 14,7 % meziročně. Propad evropského HDP tak byl ve srovnání s předběžným odhadem nepatrně nižší, a to pravděpodobně vlivem předchozí revize u objemově nejvýznamnější německé ekonomiky. Tím, že přehodnocení HDP bylo spíše kosmetické, tak trh nikterak nepřekvapilo. Ten s napětím očekával zejména zveřejnění struktury vývoje evropské ekonomiky. Z více než poloviny za jejím mezičtvrtletním poklesem stál propad spotřeby domácností, která se oproti prvnímu čtvrtletí snížila o 12,4 %. Ze zhruba jedné třetiny se na poklesu HDP podílely fixní investice, které se snížily mezičtvrtletně o 17 %, a mírně negativní příspěvek vykázal také čistý export a spotřeba vlády. Zatímco vývoj soukromé a vládní spotřeby byl přibližně v souladu s tržním očekáváním, pokles investic čekal trh nižší. Z jednotlivých členských zemí eurozóny, se ekonomická aktivita oproti prvnímu čtvrtletí nejvíce snížila ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Francii, nejméně naopak v pobaltských a skandinávských státech.

Červencová bilance německého zahraničního obchodu skončila nad očekáváním trhu. Ten čekal jen mírný nárůst červnového přebytku na 15,9 mld. EUR, skutečnost však byla 19,2 mld. EUR. Oživení pokračovalo jak na straně vývozu, tak i dovozu, v případě dovozu však pomaleji než trh čekal.

Koruna včera opět oslabovala a po většinu dne se obchodovala nad 26,50 CZK/EUR. Po celý den ztrácel také polský zlotý. Maďarský forint včera vykazoval vysokou mírou volatility, když zprvu silně oslaboval, v závěru obchodování však následovala korekce a nakonec uzavíral na silnějších hodnotách. To souviselo i s tím, že obchodování ve středoevropském regionu bylo i nadále ve znamení nižší tržní likvidity. Vyšší tlak na středoevropský region včera také vyvíjelo oslabující euro k dolaru.