Domácí průmysl a především auta hlásí V(ictory)

Pravidelní čtenáři vědí, že často píšu o tom, že tato krize je jiná, než ta finanční z let 2008/09. Přesto pro mnoho lidí slouží tak finanční krize jako vodítko pro to, jak se bude ekonomika vyvíjet. Včerejší data o průmyslu potvrdila, že to je vodítko velmi neužitečné.

Podle včera zveřejněných dat poklesla průmyslová výroba v červenci o 5% a je 4% pod úrovní před vypuknutím covidu. To je pořád dost. Ale vzpomeňme si, že pár měsíců předtím poklesla výroba o třetinu. Tohle oživení má tvar „V“.

Samozřejmě pokračování je závislé na druhé vlně covidu a zda opatření vlády nebudou stačit a budou opět zavedena plošná karanténní opatření. Ale zatím vidíme „V“. Finanční krize a s ní spojená globální recese měla jiný průběh. Výroba začala propadat postupně, především oživení bylo velmi loudavé. Na předkrizové úrovně se tehdy průmysl vrátil až v roce 2014! Tohle je hooodně protáhlé „U“, někdo by tam mohl najít i „L“. Kdyby se český průmysl vyvíjel jakotehdy, tak nyní stále klesáme o cca dvacet procent. O tolik to skutečně není.

Samozřejmě nejsme samostatný ostrov. „V“ není náš lokální úspěch, vidíme ho logicky i u našich obchodních partnerů. U nich červencové poklesy byly větší (například Německo -11%), ale i tak je oživení rychlejší než po finanční krizi.

Ještě více optimisticky vypadá situace u výroby aut. Přesně v tom sektoru, kde byste čekali dlouhodobější pokles, protože koupě nového auta je přece investice, které v době recese podniky a domácnosti mají tendenci škrtnout. A protože je to největší odvětví v ČR se spoustou subdodavatelů z jiných sektoru, tak velký špatný. Výroba aut se ale dostala téměř na úrovně z loňského roku. Prázdniny jsou vždycky ovlivněné dovolenýma, takže čísla mohou být zašuměné, ale i oživení bylo vidět i v předchozích měsících.

A poslední graf k průmyslu: nové objednávky. U nich podniky hlásí pokles o necelé 4% meziročně. Ve stejném čase po finanční krizi podniky hlásily pokles objednávek v řádu 20-30%. A tak to pokračovalo další měsíce. Takže podniky nevidí stejný propad poptávky jako tehdy. Proto by nemusely tolik škrtat investice. Respektive, pokud by vláda správně namotivovala firmy investovat, tak teď je mnohem větší šance, že to zafunguje, než byla v roce 2009.

Dramatickým rozdílem oproti finanční krizi nejen fakt, že centrální banky a vlády pomáhají ekonomikám více, ale především většina peněz tentokrát neskončí ve finančním sektoru (protože tohle není finanční krize), ale v reálné ekonomice. Dobře je to vidět například na vývoji širších peněžních agregátů, které rostou rychleji (USA), respektive neklesají (EMU).

David Navrátil

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz