To, co Fed, si nemůže dovolit každý

James Bullard, který stojí v čele St. Louis President, pro CNBC uvedl, že ohledně nově proklamované ochoty Fedu držet inflaci po nějakou dobu nad inflačním cílem ve výši 2 % nemá smysl držet se nějakých přesných matematických vzorců. Jde spíše o „ducha celé věci“, podle kterého by bylo moudré nechat inflaci přestřelit s tím, že nová praxe posune inflační očekávání potřebným směrem. V konečném důsledku by to mělo mít pozitivní dopad i na důvěryhodnost centrální banky.

Bullard míní, že nová politika Fedu se blíží cílení nominálního produktu, které on sám prosazuje. Cílení průměrné inflace, ke kterému se Fed nyní kloní, je praktickou verzí takové politiky. Jak se ale Fed dostane s inflací nad 2 %, když v posledních letech nebyl schopen ji zvednout ani na tuto úroveň? Bullard uvedl, že celé cílení inflace bylo zavedeno bez úvah o možnosti poklesu sazeb k nule. Nový systém cílení průměrné inflace by měl odstranit pocit, že 2 % představují strop a ne průměr, na kterém by se inflace měla pohybovat. A právě změna inflačních očekávání by měla přispět k posunu v inflaci skutečné.

Fed dříve zvedal sazby „preventivně“ a Bullard řekl, že tato preventivní strategie se nyní mění a i to by mělo pomoci zvedat inflaci tak, aby v průměru skutečně dosahovala 2 %. Podle ekonoma je pak řada amerických firem „poměrně optimistická“ a důvodem je rychlý růst, kterým ekonomika nyní prochází. Zvedá se tak množství objednávek a tržby, firmy se zároveň snaží adaptovat na pandemii, a to jak na straně zákazníků, tak na straně zaměstnanců. Ekonom podle svých slov doufá, že nezaměstnanost bude i dál klesat rychleji než po posledních recesích, protože současná situace se liší.

Změny ve strategii Fedu komentoval také známý ekonom a bývalý guvernér indické centrální banky Raghuram Rajan. I ten pro Bloomberg Finance vyzdvihl, že Fed dříve jednal preventivně, ale nyní se tento postup změní a sazby nepůjdou nahoru dříve, než se objeví jasné známky rostoucí inflace. Ekonom se také domnívá, že Fed pravděpodobně začal jinak posuzovat výši strukturální nezaměstnanosti, a to způsobem, který rovněž povede k akomodativnější monetární politice.

Rajan míní, že oznámené změny dávají prostor pro růst inflačních očekávání. Fed je přitom v rozdílné pozici, než v jaké se nachází centrální banky rozvíjejících se zemí. Ty totiž často trpí nedostatkem důvěryhodnosti, tudíž si nemohou dovolit přestřelování inflace. Takový vývoj by totiž mohl mít znatelné dopady třeba na měnový kurz a ohrozil by celé hospodářství. Jinak řečeno, centrální banky rozvíjejících se zemí „nemají takový prostor, jaký má Fed“.

Rajan poukázal i na to, že Fed se moc nehrne do nástrojů, jako jsou negativní sazby, protože ty nefungují tak, jak se někdy tvrdí, a mohou mít řadu negativních důsledků. Posun k cílení průměrné inflace tak může být pro Fed krokem, který této centrální bance umožní vyhnout se negativním sazbám a podobným nástrojům. Dnešním tématem pak podle ekonoma je nízká inflace, otázkou ovšem zůstává, zda tomu tak bude i v budoucnu. Některé země pak může postihnout neschopnost splácet dluhy.

Zdroj: Bloomberg Finance