Česká ekonomika utrpěla nízkou poptávkou

Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku mírně horší výsledek, než jsme očekávali my i trh. Meziroční pokles nakonec činí 11,0 %, což odpovídá snížení o 8,7 % oproti předchozímu kvartálu. Hrubá přidaná hodnota, tj. rozdíl mezi hodnotou celkové produkce a mezispotřebou, poklesla prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Významný pokles zaznamenal sektor ubytování a pohostinství (-17,5 %) a zpracovatelský průmysl (-14,7 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo pouze odvětví informačních a komunikačních činností.

Negativní vývoj pramení především ze strany poptávky. V zahraničí výrazně poklesla poptávka po zboží. To se týká i automobilového průmyslu, který je stěžejní pro český export. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 20,7 % a meziročně o 23,3 %. Snížila se i bilance dovozu, a to o 17,6 % mezičtvrtletně a 18,2 % meziročně. Výsledek je konsistentní s naším indexem exportu, který signalizuje pomalejší tempo zahraničního obchodu v druhé polovině roku.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly poprvé od třetího kvartálu 2014 záporným příspěvkem k růstu HDP, konkrétně o 4,8 % meziročně i mezičtvrtletně. Oproti minulému kvartálu se snížila i spotřeba vládních institucí (-1,5%). Ve srovnání s druhým kvartálem 2019 byly ovšem státní výdaje o 1,8 % vyšší. Do záporných čísel se dostala i tvorba hrubého kapitálu, která meziročně poklesla o 4,8 %, zaznamenala však mírný nárůst o 0,9 % oproti předchozímu kvartálu. Nicméně mezikvartální snížení bylo způsobeno spíše změnou zásob, než poklesem fixního kapitálu. Klesla také celková zaměstnanost, konkrétně o 1,4 % oproti minulému kvartálu a meziročně o 1,9 %. S tím souvisí i snížení mzdových nákladů.