Montag: Má nyní smysl snižovat sazby DPH?

Mezi nástroje, které nyní používá řada vlád ve snaze stimulovat ekonomiku, může patřit i snížení sazeb daně z přidané hodnoty. Tímto směrem se vydala německá vláda a jejím cílem byl „přechodný pokles cen a stimulace spotřeby prostřednictvím vyššího inflačního očekávání“. Na stránkách VoxEU to tvrdí Felix Montag, Alina Sagimuldina a Monika Schnitzer, kteří se zároveň pokouší odhadnout, jaké měl tento krok skutečné výsledky.

Ekonomové tvrdí, že snížení sazeb DPH, naplánované do konce letošního roku, bylo pro německou veřejnost překvapením. Konkrétně byla snížena 19% sazba na 16 % a 7% sazba na 5 %. Na to, aby tento krok skutečně stimuloval poptávku, musí opravdu dojít ke snížení cen a Montag a jeho kolegové se zaměřují právě na to, do jaké míry k poklesu došlo. Poukazují na předchozí studie, podle kterých se růst sazeb DPH promítá do cen dvojnásobnou měrou ve srovnání s poklesem sazeb. Jak tomu bylo doposud v tomto případě?

Ekonomové se zaměřili na ceny paliv u čerpacích stanic s tím, že jde o prostředí, kde lze ceny měnit velmi rychle bez větších obtíží. Výsledky naznačují, že prodejci skutečně významným způsobem reflektovali změny sazeb, ale ne úplně. Podle ekonomů tu rozhodující roli hrají konkurenční tlaky, což se projevuje i na tom, že u benzínu byla reakce jiná než u nafty. Následující graf popisuje vývoj cen benzínu před a po snížení sazby DPH – červená křivka ukazuje skutečnou cenu, modrá vyšší křivka ceny modelované v případě, že by k poklesu sazeb nedošlo, a nižší modrá křivka ceny v případě, že by se změna sazeb v cenách projevila plně:

Druhý graf pracuje obdobným způsobem s cenami nafty:

Ekonomové míní, že rozdíly v posunech cen benzínu a nafty jsou zarážející, protože jde o paliva prodávaná u stejných stanic. Takže charakteristika dané čerpací stanice, jako je její poloha, dodavatelé či značka, tu nemohou hrát roli. Lišit se ale mohou zákazníci, kteří čerpají benzín na straně jedné a naftu na straně druhé. Podle odhadů totiž řidiči aut s naftovými motory cestují asi dvakrát tak delší vzdálenosti než jejich protějšky s benzínovými auty. Podle ekonomů je tak pravděpodobné, že první skupina má větší prostor pro hledání nižších cen.

Studie tedy ukazuje, že snížení sazeb DPH se do koncových cen promítá tím více, čím větší je citlivost na ceny u zákazníka. Ekonomové míní, že takový závěr je v souladu s jinými studiemi, které například tvrdí, že ceny jsou pohyblivější u diskontních supermarketů, kde panuje ostřejší konkurence. Naopak „Starbucks Coffee se dostal do popředí zájmu poté, co firma oznámila, že ceny nezmění“. Podle ekonomů uvedená situace nastala z toho důvodu, že zákazníci firmy nemají takovou tendenci hledat alternativu s nižšími cenami.

Jiné studie podle ekonomů ukazují na to, že někdy dochází k plnému promítnutí změn sazeb do cen a někdy dokonce dojde k pohybu cen většímu, než by odpovídalo změnám v sazbách. Montag k tomu dodává, že jeho analýza ukazuje na podstatnou věc: Flexibilita cen není jedinou podmínkou toho, aby se snižování sazeb DPH promítlo do cen a tudíž aby mělo stimulační efekt. Je totiž také nutné, aby na daném trhu panovala vysoká konkurence, právě na tyto části ekonomiky by se podle ekonomů měli politici při podobných snahách zaměřovat.

Zdroj: VoxEU