Rozbřesk: Evropský průmysl se odrazil ode dna (13.8.2020)

Červnové výsledky evropského průmyslu sice nepřekonaly optimistická očekávání trhů, nicméně více než devítiprocentní růst ve srovnání s květnem znamená další umazání alespoň části předchozích ztrát výstupu, jak to ostatně již naznačoval index nákupních manažerů PMI. V dubnu, kdy v eurozóně vrcholily odstávky se zpracovatelský průmysl oproti únoru propadl o 30 %. Nyní na únorovou hodnotu ztrácí už jen 12 %. Základní otázkou však zůstává, nakolik jde o nový business či zda tento „návrat“ probíhá pouze na vrub zásoby starších objednávek, zatímco průmysl stejně jako služby dál čelí poptávkovému šoku.

Samostatnou kapitolou je vývoj v automobilovém průmyslu. I tam došlo k pozitivnímu obratu a výroba se dostala z 15% úrovně (ve srovnání s únorem) dokonce na tři čtvrtiny. Chvályhodné? Jistě. Nadějné? Ne zcela, a to proto, že objem nových objednávek stále výrazně zaostává za před-koronovými úrovněmi. V tomto případě srovnatelné statistiky chybí, a tak si obrázek musíme poskládat z dílčích národních přehledů. V případě největší evropské ekonomiky – Německa – jsou v tomto velmi významném průmyslu nové zakázky stále o 47 % níže než v únoru. A podobný obrázek poskytuje i francouzský průmysl, ať už se podíváme na zakázky nebo aktuálně na využití kapacit v automobilovém průmyslu. Takže nakolik se podaří dále umazat koronové ztráty produkce není vůbec jisté. Zatím se stále ještě počítají v desítkách procent (nejhorší je situace u automobilového průmyslu v Itálii, kde je stále výroba asi 40 % pod únorovou úrovní). Vyhlídky poptávky přitom, alespoň pokud jde o spotřebitelské nebo investiční průzkumy, nejsou na evropské straně rozhodně příliš optimistické.

Pro ČR jako zemi, jejíž HDP z deseti procent přímo a nepřímo řídí automobilový průmysl vyznívají nová čísla neutrálně. Ztráta produkce vůči únoru je zde ve srovnání s velkými zeměmi nižší, nicméně i pro tuzemské výrobce závislé primárně na evropské poptávce nevypadá výhled poptávky nijak růžově. Když navíc vezmeme v úvahu nové emisní pokuty, tak automobilový průmysl zdaleka ještě vyhráno nemá.

TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna se v průběhu včerejšího dne přiblížila na dohled úrovně 26,10 EUR/CZK. Dnes budou trhy vyhlížet výsledek červencové inflace, který bude prvním velkým testem nejnovější prognózy ČNB. Ta předpokládá, že se inflace za poslední měsíc zvýšila na 3,4 % a navíc nad trojkou zůstane po celý zbytek roku. Trhy jsou o něco optimističtější, avšak vyloučit nelze samozřejmě žádné překvapení. Zvlášť, když ekonomika stále ještě prochází poptávkovým šokem, v rámci kterého mohou někteří prodejci kompenzovat pokles spotřebitelského zájmu vyššími maržemi.

Zahraniční forex

Eurodolar vymazal lehké ztráty, které nabral na začátku týdne, přičemž k pohybu vzhůru lze najít jen těžko přímé důkazy. Z dat zaujala zejména výrazně vyšší než očekávaná míra americké inflace za červenec, která vzrostla o 0,6 % meziměsíčně. Jádrová složka inflace přitom zrychlila z 1,2 % na 1,6 % meziročně, což může indikovat, že inflačního dna bylo zřejmě letos dosaženo.

Dnes přijdou na řadu další zajímavé americké statistiky – tradiční týdenní data z trhu práce, která budou zachycovat situaci ze začátku srpna.

Ropa

Ropa Brent se drží nad hranicí 45 dolarů za barel, povzbuzena poklesem zásob ropy ve Spojených státech. K tomu navíc došlo napříč jednotlivými segmenty, tedy jak na straně surové ropy a středních destilátů, tak benzínu. Méně povzbudivě naproti tomu působí nový výhled na ropný trh z dílny kartelu OPEC. Ten revidoval směrem dolů výhled na letošní globální poptávku na -9,1 mil. barelů denně a vyzdvihl negativní rizika spojená s druhou vlnou koronavirové pandemie. Celkově pak výhled podtrhuje stále křehké oživení cen ropy, které sice budou ve zbytku roku 2020 a v roce 2021 podporovány rebalancováním trhu, avšak stále pod tlakem přetrvávajících rizik.