Trh práce na kapačkách. Co se stane, až přestanou kapat?

Míra nezaměstnanosti v ČR se v červenci zvýšila o jednu desetinku na 3,8 % z červnových 3,7 %. Loni v červenci dosahovala 2,7 %. Očekávali jsme vyšší nárůst vzhledem k riziku končících dvouměsíčních výpovědí z počátku pandemie COVID-19.

Řady nezaměstnaných se prodloužily o 10 036 na celkových 279 673, v případě dosažitelných nezaměstnaných na 261 685. V porovnání s loňským červencem je počet registrovaných nezaměstnaných vyšší o 74 553 osob. Od počátku pandemie přibylo na úřadech práce 52 304 osob. Jsme na maximu od února 2018. Ale mezi zeměmi EU máme stále nejnižší míru nezaměstnanosti. To je skvělé, ale ošemetné zároveň.

Budeme-li věřit, že úřady práce pravidelně kontrolují aktuálnost nahlášených volných pracovních míst (jak mi potvrdilo tiskové oddělení ÚP), tak stále platí, že počet neobsazených pracovních míst je vyšší než počet uchazečů: 334 283 pozic vs. 261 685 dostupných uchazečů. Co, to je za krizi, když počet neobsazených pozic je stále vyšší? Od února ubylo jen 17 341 neobsazených pozic. Buď této statistice navzdory ujištění úřadu práce nemůžeme věřit, nebo čelíme vážné strukturální nezaměstnanosti: o nabízené pozice není zájem buď kvůli nízké odměně, nebo požadavkům, třeba i nenáročným, na uchazeče. Proto je nejvyšší čas přestat blokovat pohyby na trhu práce programem Antivirus-B a státní pomoc postupně vypínat, abychom zjistili, jaký je skutečný stav. A dali šanci jak zaměstnancům, tak firmám se přesunout za lepším nebo se přizpůsobit.

V případě návratu další plošné vlny pandemie COVID-19 hrozí, že by na trhu práce chyběly pracovní síly. Uzavření škol či rozsáhlejší lokální karantény by mohly ochromit místní podnikatele a místní ekonomiku. Mohla by tak vzniknout paradoxní situace, kde na jedné straně budou chybět zaměstnanci a na druhé budou přibývat nezaměstnaní, které propustí firmy, jež další vlnu pandemie neustojí. Založili bychom si tím na problém dlouhodobější strukturální nezaměstnanosti. Oživení ekonomiky by se zadrhlo a míra nezaměstnanosti by stoupala nad 5 % (tj. nad hranici 370 tis osob).
Vzhledem k plánu MPSV prodloužit programy Antivirus, míra nezaměstnanosti na konci letošního roku nedosáhne 6,6% (cca půl miliónu nezaměstnaných), ale bude se pohybovat pravděpodobně pod hranicí 5 % (tj. méně než 370 tis osob).
 

Nebýt programu Antivirus počet nezaměstnaných by podle mého hrubého odhadu byl až o 130 tis osob vyšší. Ochránit ekonomiku, firmy a domácnosti od náhlého dopadu krize dávalo smysl na počátku krize. Nyní nastává čas začít postupně vypínat státní pomoc a navrhnout dlouhodobé řešení nedostatku zkrácených úvazků skutečným programem Kurzarbeitu či vysokého odvodového zatížení práce v ČR. Zmrazit trh práce v původní podobě nedává smysl, stejně jako udržovat skomírající sektor na kapačkách. Naopak postupné uvolňování pracovní síly pomůže prosperujícím firmám najmout kvalitní a zkušené zaměstnance. Tyto přesuny na trhu práce jsou ku prospěchu všem: ekonomice, která se očistí od „zombie“ společností, firmám s vyšší produktivitou práce a přidanou hodnotou, zaměstnancům, kteří v nové firmě budou lépe placeni a budou mít větší jistotu zaměstnání, a konec konců i státnímu rozpočtu, kam poplynou daně a odvody.

Autor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Editor: Vít Hradil, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.