Nizozemská města sázejí na umělou inteligenci

Národní strategie Smart City je společnou iniciativou nizozemských měst, společností i akademické sféry. Nejvíce investic míří do oblasti umělé inteligence.

Ilustrační foto: Shutterstock

Pět největších měst (Amsterdam, Rotterdam, Haag, Utrecht a Eindhoven) spolu s dalšími středními městy, které mají zájem sdílet jejich vedoucí roli, požádalo o podporu také centrální vládu.

Cílem národní strategie Smart City je zlepšit kvalitu života v nizozemských městech a zavést inovativní řešení pro zvýšení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti. S tím, jak se nizozemská města rozšiřují, narůstá tlak na občanskou vybavenost a infrastrukturu. Města tak v současné době čelí problémům, jakými jsou urbanizace, změna klimatu, zaměstnanost, digitalizace nebo mobilita. Podporují proto investice do inteligentních technologií, díky nimž bude možné těmto sociálním výzvám čelit.

Vytváření inteligentních měst je spojené s optimalizací zdrojů, která má zajistit maximální hodnotu pro obyvatelstvo – ať už je to finanční přínos, úspora času, nebo zlepšení kvality života.

PĚT PILÍŘŮ

Nizozemská národní strategie spočívá na pěti základních pilířích:

• bezpečná, standardizovaná digitální infrastruktura
• partnerství veřejného a soukromého sektoru s prostorem pro experimentování
• nové modely veřejné správy ve spolupráci s občany
• vzdělávání a zaměstnatelnost
• regionální spolupráce, ve které města fungují jako síť

Oblastí, do které se v rámci technologických inovací aktuálně koncentruje nejvíce investic, je umělá inteligence. V konceptu inteligentních měst hraje umělá inteligence klíčovou roli v mnoha různých oblastech, jakými jsou například inteligentní parkování, inteligentní mobilita, inteligentní sítě, adaptivní řízení signálu nebo nakládání s odpady. Primárními hnacími silami při zavádění umělé inteligence jsou typicky nadnárodní korporace jako Google, IBM, Microsoft a další.

V rámci zavádění strategie do praxe dostalo pět největších nizozemských měst za úkol uplatnit její principy ve svých podmínkách. Každé z těchto měst se navíc soustředí na svoji specifickou oblast zájmu: Amsterdam – oběhové hospodářství, Rotterdam – udržitelnost, Haag – bezpečí a bezpečnost, Utrecht – zdravý městský život, Eindhoven – chytrá mobilita.

LÍDREM JE AMSTERDAM

Za hlavního advokáta konceptu smart city lze v Nizozemsku považovat hlavní město Amsterdam. Město uplatňuje přístup zdola nahoru, který je založený na inteligentním růstu, zakládání nových podniků, životaschopnosti a digitální sociální inovaci.

Tento přístup spojuje všechny zúčastněné strany prostřednictvím společné platformy s cílem rozvíjet a implementovat sdílené myšlenky a řešení. Usiluje o environmentální udržitelnost (například zvyšování energetické účinnosti), snižování emisí CO2 a vytváření celkově udržitelného způsobu života. Amsterdam stimuluje spolupráci veřejných a soukromých společností, nevládních organizací, znalostních institucí i občanů.

V rámci Amsterdamu lze najít několik oblastí, které fungují jako laboratoře městského života, a kde jsou realizovány různé experimenty (například Green Living Lab, Marine Terrein Living Lab, Amsterdam Arena Living Lab).

INSPIRATIVNÍ ROTTERDAM

Dalším městem, které se intenzivně zapojuje do národní strategie, je největší evropský přístav a co do počtu obyvatel druhé největší nizozemské město Rotterdam. Rotterdam je známý svou jedinečnou městskou infrastrukturou, kterou náležitě využívá pro inovace a podnikání. Jeho cestovní mapa pro koncepci smart city zahrnuje pět jasně definovaných pilířů, kterými jsou Smart Digital, Smart Energy, Circular Economy, Entrepreneurial Region a Inclusive Society. Město čelí výzvám v oblasti bydlení, mobility a energie; na základě národní strategie se prioritně zaměřuje na udržitelnost.

Každoročně bývá sestavováno mnoho žebříčků pořadí smart cities, kde se v první desítce pravidelně umisťuje Amsterdam. V minulém roce 2019 to byla v případě IESE Cities in Motion třetí příčka, nebo u Easy Park Index rovněž třetí příčka. Ovšem co se týče ostatních nizozemských měst, umístění v těchto žebříčcích již není nijak hvězdné. Například v žebříčku IESE Cities je druhým umístěným nizozemským městem právě Rotterdam na 43. příčce (Praha je v těsném závěsu na 47. místě).

Petr Kvaček, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu

&

??