Mezinárodní obchod v souvislosti s koronavirem – přehled opatření

 Z hlediska znovuotevření belgických hranic od pondělí 15. června nejsou požadovány žádné speciální dokumenty pro přeshraniční přepravu zboží. Více informací zde.

Bez omezení

U řidičů nákladní dopravy je požadováno, aby jim zaměstnavatelé poskytli dezinfekci na ruce, roušku a jednorázové rukavice. Při nakládce a vykládce je požadováno, aby řidiči respektovali základní hygienická pravidla, dodržovali sociální vzdálenost 1,5 m a omezili kontakt s dalšími osobami. Je podporováno, aby veškerá správa a administrativa byla řešena v co nejvíce případech digitální formou.

Více informací zde.

Belgická federální vláda a regionální vlády vydávají množství ekonomických opatření s cílem pomoci podnikům, OSVČ, dočasně nezaměstnaným osobám a všem občanům k překonání krize, která byla způsobena pandemií COVID-19. Souhrn těchto ekonomických opatření naleznete v článku ekonomické diplomatky z Velvyslanectví ČR v Bruselu zde.

Informace o aktuálních ekonomických opatřeních přijatých federální vládou a regionálními vládami lze sledovat na webových stránkách federální, vlámské, valonské a bruselské vlády.

Zdravotnictví: Lékařský materiál všeho druhu.

ICT: Technologie pro státní správu a školství (online výuka)

Strojírenství: Dopravní strojírenství – jízdní kola.

Guvernér Belgické národní banky (BNB) konstatoval, že v roce 2020 se očekává pokles HDP o 9 %, v případě prudké druhé vlny epidemie dokonce až o 13,4 %. Dle BNB z hlediska umírněného a stále velmi nejistého scénáře bude návrat na úroveň blízké počátku roku 2019 trvat až do konce roku 2022. Belgie se tedy bude potýkat se třemi lety ztraceného hospodářského růstu. Mezitím bude roční schodek rozpočtu postupně dosahovat 10,6 %, 6,1 % a 5,9 % HDP a veřejný dluh exploduje o 20 procentních bodů.

Podle analýzy ekonomů belgické banky BNP Paribas Fortis se belgická ekonomika propadne hlouběji, než se původně předpokládalo. HDP by měl v r. 2020 klesnout o 11,1%, v r. 2021 by se měl zvýšit pouze o 4,3%. Za zásadní faktor ekonomického růstu považuje tato analýza faktor strachu, tj. tento strach může být překonán pouze objevením účinné vakcíny proti COVID-19.

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem nejsou. 

Čínský export zdravotnických a ochranných prostředků jako jsou ústenky, roušky, respirátory, plicní ventilátory, testovací sady a teploměry byl na čínské straně významně zpřísněn v?průběhu dubna.  

V?současné době platí, že základem pro povolení k?exportu je buď 1) zařazení na seznam v?Číně registrovaných/certifikovaných výrobců, který vede Národní správa léčiv a zdravotnických výrobků ČLR (NMPA), nebo 2) uznání čínskými orgány, že místní výrobce má zahraniční certifikaci (např. CE). Seznam těchto firem potvrzuje čínské Ministerstvo obchodu (MOFCOM) a vydává jej Čínská obchodní komora pro import a export léčiv a zdravotnických produktů (CCMPHIE). Jsou dva seznamy firem s?uznanými zahraničními certifikacemi: výrobci produktů pro zdravotnické účely a výrobci obličejových masek, které jsou určené pro nelékařské použití.  

Výrobci/dodavatelé, kteří nejsou uvedení na výše uvedených seznamech, nemohou příslušnou produkci exportovat. Na poskytnutí všech nezbytných certifikátů, resp. potvrzení, že firma je zařazena na jeden z?výše uvedených seznamů schválených exportérů, by měl kupující (importér) před sjednáním obchodu trvat. Seznamy jsou čínskými orgány průběžně aktualizovány. 

Od 11. června 2020 reportuje Peking zvýšený počet potvrzených nakažených osob nemocí COVID-19. Nově potvrzené případy se objevují i na některých dalších místech. Režim cestování a pohybu osob uvnitř Číny je nyní upraven zejména na základě rizikovosti jednotlivých oblastí. I v případě vnitrostátních cest mohou být nařízené povinné testy na nemoc COVID-19 před/po příjezdu, příp. dokonce povinná 14denní karanténa. Rizikovost jednotlivých oblastí a cestovatelů je monitorována mobilními aplikacemi (pro Peking tzv. „Health Kit“), které se bohužel pro každé město liší a často nejsou vzájemně kompatibilní. V návaznosti na nové případy koronaviru v hlavním městě došlo k redukci vnitrostátních leteckých spojení z/do Pekingu. Mimo oblasti, které jsou označené za rizikové, je městská i meziměstská doprava uvnitř Číny relativně volná. Řadu komplikací v přepravě aktuálně působí rozsáhlé záplavy, které již několik týdnů sužují oblasti jižní, jihovýchodní a centrální Číny. Trvá omezení mezinárodní letecké, lodní a železniční přepravy osob. U přepravy zboží nově podléhají testování na přítomnost koronaviru dovozy potravinářské produkce. Rozhodnutí o omezení pasažérských letů každého operátora z jedné destinace na 1 let týdně je nadále v platnosti, což v praxi znamená, že je velmi obtížné získat letenku k cestě do/z Číny. V platnosti také zůstává rozhodnutí čínských orgánů z téhož data o suspendaci platných víz a pobytových povolení (vydaných do 26. března 2020). Vzhledem k uzavření Vízového centra ČLR v Praze je obtížné získat vstupní vízum. Pro zástupce firem se nicméně otevřela komplikovaná, ale teoreticky možná cesta k povolení pro vstup do Číny v tzv. režimu fast-track. Teoreticky je možná přeprava oběma směry německými charterovými lety, kterou zprostředkovává Česká obchodní komora v Šanghaji. V případě zájmu doporučujeme pro zařazení do pořadníku neprodleně vyplnit registrační formulář.

Nadále platí povinná karanténa pro všechny, kteří přijíždějí ze zahraničí, ať již jde o čínské občany nebo cizince. Dne 10. 4. vydala Národní imigrační agentura (NIA) pokyny pro cizince s řadou ustanovení týkajících se pobytu v Číně během epidemie.

Více aktuálních informací o režimu vstupu do/z Číny lze nalézt na stránce Velvyslanectví České Republiky v Pekingu.

Vzhledem k časté aktualizaci platných opatření doporučujeme vedle stránky Velvyslanectví České Republiky v Pekingu sledovat také International SOS Security Services.

Obavy z šíření nákazy v ČLR stále přetrvávají, zejména ve světle asymptomatických nositelů viru a nově objeveného epicentra nákazy na tržišti Xinfadi v pekingské čtvrti Fengtai v první polovině června. Zdravotně-bezpečnostní opatření jsou nadále velmi přísná (nošení roušek, neustálé měření teploty při vchodu do veřejných míst, volně dostupná dezinfekce v těchto místech apod.).

V zásadě nejsou zavedena omezující hygienická opatření pro přepravu zboží. V důsledku spekulací, že možnou příčinou propuknutí nákazy na tržišti Xinfadi mohly být údajně čerstvé potraviny dovezené ze zahraničí, vydaly čínské úřady pokyn posílit kontrolu a dozor nad importovanými potravinami. Je nutné tímto počítat se zpřísněnými kontrolami a testováním na přítomnost koronaviru zejména importovaných mořských plodů, ryb, masa, ale také mražených brambor, bobulovitých plodin či kožešin. Kontroly a omezení se týkají především čerstvých výrobků, které jsou do Číny přepravované v mražené či chlazené podobě letecky (např. jogurty, řezané květiny apod.). Prodlužuje se tak doba nutná ve výkonu celních procedur, což přináší dodatečné náklady pro zadavatele přepravy nákladu. Objevují se také požadavky čínských úřadů na ad hoc videoinspekce v evropských výrobních závodech ve velmi krátkých termínech. Producenti potravin, kteří exportují do Číny, musí striktně dodržovat  “COVID-19 and Food Safety: Guidance for Food Businesses: interim guidance”, které 7. dubna 2020 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

Od dubna platí přísné podmínky pro posádky mezinárodních nákladních letů. Orgány v místě přistání mohou požadovat testování posádek, zakázat opuštění letadla nebo naopak přikázat shromáždění posádek na určeném místě po určitý čas, aby se zamezilo jejich kontaktu s okolím.

Vláda ČLR v období únor – duben uvolňovala fiskální i monetární politiku. První fiskální „balíček“ se zaměřoval na posílení prevence a kontrolu šíření epidemie. Další balíčky, které následovaly rychle po sobě (únor-březen), cílily na snížení daňového zatížení a povinných odvodů zaměstnavatelů. V poslední fázi přišla podpora exportérů. V květnu vláda oznámila, že dosavadní politika  snižování daní z přidané hodnoty a také sociálních odvodů ze strany malých firem byla prodloužena do konce roku 2020. Důležitou součástí jsou rozpočtové převody lokálním vládám, které budou určeny zejména na podporu zaměstnanosti. Její udržení je hlavní prioritou vlády v tomto roce. Celková hodnota stimulačního balíčku by v roce 2020 měla podle dosáhnout cca 4 – 4,5 % HDP a je podle očekávání relativně nízká. V porovnání s krizí v letech 2008-2010 v procentním vyjádření vůči celkovému objemu HDP je přibližně třetinová.

Centrální vláda předpokládá investice směrovat do budování „nové infrastruktury“ typu 5G sítí, dobíjecích stanic pro elektromobilitu, datová centra apod., tedy v souladu s naplňováním strategie Made in China 2025. Regionální vlády naopak do tradiční, zejména dopravní, infrastruktury.

Banky získávají státní podporu umožňující odložení úvěrových splátek klientům (do března r. 2021), navýšení prostředků i zavedení preferenčních úrokových měr určených pro financování zejména malých a středních podniků. Velké komerční banky mají úkol zvýšit financování mikro a malých společností o 40 %.

Na přelomu března a dubna začala být domácí poptávka stimulována i municipalitami, jelikož hodně lidí má stále obavu z pohybu v místech s větší koncentrací osob. Ve více jak 50 městech financuje samospráva speciální spotřebitelské vouchery.

ICT: Technologie pro online nákupy, vzdělání, sport a kulturu.

Zábava a volný čas: Hudební nástroje, videohry apod.

Potravinářský průmysl: Stravování a výživa v oblasti zdravého životního stylu.

Meziroční pokles HDP za první čtvrtletí r. 2020 je ve výši 6,8 % HDP a je dle očekávání analytiků. Mnohem lepší čísla za samotný březen než leden-únor nemusí nutně vést k optimismu. Jednalo se především o realizaci zakázek, jež byly odloženy díky uzavřeným továrnám. Zásadní bude vývoj ve druhém čtvrtletí díky poklesu celosvětové poptávky. Aktuální odhady naznačují, že díky stimulačnímu balíčku se může podařit udržet ekonomiku v roce 2020 v růstovém pásmu a to ve výši cca 1 %. V r. 2019 zaznamenala čínská ekonomika meziroční růst 6,1 % a pro letošní rok byl, před vypuknutím pandemie nemoci COVID-19, predikován růst o cca 5,9 %.

Domácí poptávka byla do poloviny března omezena přísnými zdravotně-bezpečnostními opatřeními. Poté zhoršující se ekonomickou situací a vývojem na trhu práce (růst nezaměstnanosti), a tím poklesem kupní síly. Pro rozsáhlou výrobní základnu země je důležitý export. Díky situaci ve světě panují obavy z dopadů snížené poptávky. V prvním čtvrtletí vykázaly čínské exporty meziroční pokles 11,4 %, importy se snížily o 0,7 % v domácí měně (RMB). Čínská vláda vnímá rizika na mezinárodních trzích a ve světle současné situace bude ještě více než doposud usilovat o zvýšení role domácí spotřeby jakožto tahouna ekonomiky. Ta aktuálně tvoří světově podprůměrných cca 53 % HDP.

Vzhledem k situaci ve světě a pokračujícím omezením mezinárodní osobní letecké přepravy ze strany čínských orgánů, budou zahraniční cesty čínských turistů dramaticky nižší. Cestovatelé si mohou nemožnost vycestovat kompenzovat domácím turismem, ale v důsledku pokračujících nejistot a obav spotřebitelů lze minimálně pro letošek i zde očekávat velký propad.

Nejsou.

Řidiči nákladních vozidel přepravující zboží musí počítat s namátkovými hraničními kontrolami, kde jsou povinni předložit pouze běžně požadované přepravní doklady, jimiž prokážou účel své cesty do Dánska/přes Dánsko. Bez prokázání oprávněného důvodu vstupu nebude cizinec na území Dánska vpuštěn.

Otevřené jsou tři silniční přechody z celkových třinácti: Sad v západní části jižního Jutska a přechody Krusa a Froslev ve východní části jižního Jutska, kde je podle zkušeností policie nejsilnější provoz z hlediska nákladní dopravy. Řidičům je doporučován zejména dálniční přechod u města Froslev, kde byl pro nákladní dopravu vyhrazen jeden pruh a nákladní automobily tam mohou projíždět přes hranici plynule oběma směry.

Trajektová přeprava na hranici mezi Německem a Dánskem (trasy Puttgarden-Rodby a Rostock-Gedser) a mezi Dánskem a Švédskem (Helsingor-Helsingborg, Grena-Halmstad a Frederikshavn-Göteborg) není pro nákladní dopravu omezena, mohou se ale vyskytnout dočasné změny v plavebních plánech či zpoždění. Přepravní společnosti nicméně apelují na firmy, aby nevysílaly řidiče, kteří navštívili země, na něž se vztahuje karanténa (ta v DK není povinná), a existuje tudíž vyšší riziko přenosu nákazy. Trajekt na trase Kodaň-Oslo funguje pro nákladní přepravu s dílčími omezeními. Řidiči musí při příjezdu do terminálu vyplnit prohlášení o nákladu a o zdravotním stavu.

Nejsou.

1) Balíček opatření dánské vlády na pomoc ekonomice v celkové hodnotě téměř 400 mld. DKK (cca 1,45 bilionu CZK)

2) Odložení plateb daní velkých firem i malých a středních podniků o čtyři měsíce (týká se DPH, daně z příjmu i příspěvku na podporu pracovního trhu) s cílem zajistit jim dostatek likvidity.

3) Kompenzace ušlého příjmu OSVČ a malých firem a finanční podpora na pokrytí až 80 % fixních nákladů malých firem (do 10 zaměstnanců), respektive 100 % fixních nákladů u těch firem, které musely být v rámci přijatých opatření uzavřeny.

4) Kompenzace ve výši 75-90 % mzdy za ty zaměstnance, kteří museli být odesláni domů v důsledku ekonomického propadu firmy, způsobeného epidemií koronaviru. Zbývající část mzdy musí být uhrazena zaměstnavatelem. Možnost zkrácení pracovních úvazků.

5) Uvolnění proticyklické kapitálové rezervy na podporu finančního systému ve výši 200 mld. DKK (cca 700 mld. CZK). Série opatření, jež mají bankám v blízké budoucnosti zabránit ve výrazném zpřísňování úvěrových podmínek. Zavedení dvou systémů, jež bankám poskytují záruky do výše 70 % úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům s provozní ztrátou více než 50 % (státní záruka pro malé a střední podniky) nebo s poklesem obratu ve výši 50 % (tržní systém záruk pro velké společnosti).

6) Podpora exportu:  10 mld. DKK na zřízení státního fondu na pomoc dánským exportním společnostem,500 mil. DKK na exportní balíček a 15 mil. DKK na posílení pracovní skupiny pro export a vytváření pracovních míst.

7) Podpora spotřeby: balíček opatření, zahrnující prodloužení podpory OSVČ, nezaměstnaným, osobám s nízkými příjmy, vyplacení zmrazených finančních prostředků na dovolené, jednorázový příspěvek osobám pobírajícím sociální dávky atd.

Zdravotnictví: Zdravotnický materiál a ochranné pomůcky pro zdravotnický personál v „první linii“: ochranné oděvy, respirátory třídy FFP3, ochranné štíty.

Automobilový průmysl: Elektromobily (ale nikoliv hybridy či plug-in hybridy), elektrobusy.

Dle poradního orgánu vlády Dánské ekonomické rady bude 2020 HDP klesat:

Scénář optimistický – otevírání ekonomiky po Velikonocích:  -3,5 %

Scénář pesimistický – návrat epidemie na podzim ve druhé vlně:  -5,5 %

Dle Dánské národní banky:

Mírný scénář – rychlé otevření ekonomiky po Velikonocích: 2020 -3 %, 2021 v normálu

Střední scénář – postupné otevírání ekonomiky po Velikonocích: 2020 -5 %, následky i v 2021

Tvrdý scénář – otevírání ekonomiky až od června: 2020 -10 %

Příjezd do Francie z?většiny států Evropské unie včetně Česka od 15. 6. 2020 bez omezení a bez potřeby dokumentů.

Výjimky z?jízd kamionů o víkendech a svátcích jsou v závislosti na ročním období, úseků pozemních komunikací a směru dopravy od?16?hod. v?pátek nebo den před svátkem do?10?hod. v?pondělí nebo den po svátku. Podrobně jsou uvedeny ve vyhlášce zde.

Bez omezení

U řidičů mezinárodní nákladní dopravy je požadováno dodržování všeobecných doporučení osobní hygieny a odstupu v kontaktu minimálně 1 metr. Řidiči musejí být vybaveni dezinfekčním gelem nebo nádobou s vodou a mýdlem nebo dezinfekčními ubrousky ve vozidle.

1) Firmy mohou žádat:

• o odklad splátek daní a odvodů na sociální zabezpečení, zrychlené vrácení kreditu z daňových odpočtů a ve výjimečných případech o slevu na daních a poplatcích, pokud se zaváží nevyplácet v roce 2020 dividendy a nakupovat akcie
• u centrální banky o konzultaci a zprostředkování odkladu splátek bankovních úvěrů u komerčních bank
• u komerčních bank o úvěr se státní garancí do výše tří měsíčních tržeb nebo dvouletého objemu mezd u inovačních podniků nebo těch založených po 1.1.2019, splatný do 5 let s ročním odkladem splátek, pokud se zavážou nevyplácet v roce 2020 dividendy a nakupovat akcie
• u Ministerstva práce o podporu v částečné nezaměstnanosti ve výši 70 % hrubé mzdy (100 % u minimálních a nižších mezd) až do výše 6.927,- euro měsíčně pro zaměstnance nepracující v důsledku karantény

2) OSVČ a firmy do 10 zaměstnanců mohou žádat:

• o smírný odklad plateb poplatků za vodu, plyn a elektřinu u jejich dodavatelů
• o odklad plateb nájemného na základě výzvy hlavních asociací pronajímatelů
• o příspěvek až 1.500,- euro z Fondu solidarity (dotovaného státem, místními samosprávami a dobrovolně velkými společnostmi), pokud mají roční obrat pod 1 mil. euro, zdanitelný zisk pod 60 tis. euro a ztrátu tržeb kvůli karanténě minimálně o 50 %, ve výjimečných případech až do výše 5.000,- euro při bezprostředně hrozícím bankrotu, pokud mají minimálně jednoho zaměstnance

Zdravotnictví: Zdravotnický a laboratorní materiál jako jsou roušky, respirátory, plastové štíty, ochranné obleky, plicní ventilátory.

ICT: Části informační a komunikační techniky, softwarové inženýrství

Kvůli koronavirové krizi připravuje vláda návrh již třetí úpravy letošního rozpočtu. Oproti minulé úpravě, která byla spojena s předpovědí poklesu letošního HDP o?8?%, se nyní pokles HDP odhaduje již na?11?%. U spotřeby domácností se předpovídá pokles o?10?% a u investic o?19?%. Očekávaný letošní rozpočtový deficit pak představuje již 11,4?% hodnoty HDP (oproti 3,0?% za?rok 2019) a podíl veřejného dluhu na HDP ke konci roku 120,9?% (oproti 98,1?% ke?konci roku 2019). 

Přeshraniční pohyb zboží do Itálie je bez omezení.

Od 3. června je povoleno cestování mezi regiony Itálie. Platí obecná hygienická opatření: vzájemný odstup minimálně 1 metr a více (liší se dle regionů), pravidelná hygiena rukou, povinné použití roušky v uzavřených prostorách. Porušení je pokutováno.

Jsou povoleny všechny cesty z následujících zemí, a to bez pobytu v karanténě a z jakéhokoliv důvodu:

členské státy EU (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko ); 

státy Schengenské dohody (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko);

Spojené království Velké Británie a Severního Irska; 

Andorra, Monacké knížectví; 

Republika San Marino a Městský stát Vatikán. 

Itálie otevírá dne 1.7.2020 hranice  cestujícím ze třetích zemí: Alžírsko, Austrálie, Kanada, Gruzie, Japonsko, Černá Hora, Maroko, Nový Zéland, Rwanda, Srbsko, Jihokorejská republika, Thajsko, Tunisko, Uruguay. Při příjezdu z třetích zemí se budete muset podrobit14-denní karanténě.

Řidiči nákladních vozidel jsou povinni dodržovat sanitárně bezpečnostní opatření proti šíření viru Covid-19 či omezení, která se mohou lišit podle regionů. Při manipulaci s nákladem v uzavřených prostorách musí používat roušky, je nařízen odstup jednoho metru při komunikaci s dalšími osobami. Do vybavení vozu byly zařazeny gumové rukavice a antibakteriální gel.  Přepravní doklady by měly být v elektronické podobě.  

Všechny silniční hraniční přechody jsou otevřené.

Negativní test na Covid-19 není vyžadován. Doporučujeme, aby řidiči nákladních vozidel při vjezdu a na území Itálie  používali individuální prostředky ochrany jako roušky, dezinfekční prostředky, rukavice. 

Během koronaviru přijala italská vláda několik dekretů na pomoc firmám a občanům v boji proti ekonomické krizi. Dekrety, schválené parlamentem se následně překlopily do zákonů, přičemž došlo k některým drobným úpravám:– mikro, malé a střední podniky, profesní pracovníci a OSVČ dostali na základě dekretu „Cura Italia“ odklad na splátky úvěrů do 30. září 2020, aby mohli lépe čelit ekonomickým problémům kvůli koronaviru– z Dekretu o finanční likviditě vyplývá nové opatření, kterým se zjednodušuje proces pro získání úvěrů především pro malé podniky. Výše úvěru, plně garantovaná státem se zvýšila na 30 tis. Eur. Záruka se poskytuje automaticky– v rámci Dekretu o finanční likviditě byl pro rok 2020 navýšen garanční fond pro malé a střední podniky na 7 mld. Eur, počítá se s vygenerováním zhruba 100 mld. Eur rovněž pro podniky s počtem do 499 zaměstnanců, profesní pracovníky, řemeslníky a OSVČ– polostátní investiční banka (Cassa Depositi e Prestiti) vyčlenila částku 3 mld. Eur s nízkými úroky na úvěry malým a středním podnikům, společnostem se střední tržní kapitalizací pro investice a k posílení kapitálu s cílem zmírnit dopady koronaviru

Snížení plateb v hotovosti od 1.7.2020 na částku 2 000 Eur

Vláda na základě vládního dekretu snižuje výši hotovosti od 1.7.2020 z dosavadních 3 000 Eur na 2 000 Eur.

Níže uvádíme sektory, které doposud byly páteří italského průmyslu a skýtaly příležitosti pro firmy z ČR. Vzhledem k narušení výrobních a dodavatelských řetězců v důsledku pandemie však nelze přesně předvídat, jak rychlý či úspěšný bude návrat k původnímu výkonu v těchto odvětvích.

Automobilový průmysl: Automobilka FCA (Fiat) během následujících let investuje v Itálii 5 mld. Eur. Prostředky budou určeny především na vývoj elektrických vozidel a nové technologie.

Civilní letecký průmysl: Vrtulová letadla či komponenty v oblasti kosmického průmyslu.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: Ochranné roušky, masky, rukavice a teploměry. Podle odhadu činí potřeba Itálie kolem 950 mil. ochranných masek a roušek měsíčně. Vyjma masek a roušek bude Itálie měsíčně potřebovat zhruba půl miliardy ochranných rukavic a 2 mil. přístrojů na měření teploty. Vitamínové a potravinové doplňky.

Kovozpracovatelský průmysl: Železo a ocel.

Robotika: Robotizace a mechanizace výroby, technologická řešení pro telemedicínu, např. softwarte a aplikace pro léčbu na dálku, monitoring rizika nakažení a pacientů.

Zemědělský a potravinářský průmysl: Chmel, slad, mléko na výrobu sýrů a mléčných výrobků.

Infrastruktura a stavební průmysl: Italské železnice, kromě průběžné obměny vozového parku u svých vlaků, se soustředí na posílení železničního spojení mezi Apeninským poloostrovem a ostatními částmi Evropy, a to jak v osobní, tak nákladní dopravě. Výstavba či rozšíření nových koridorů mezi italskými přístavy a zeměmi na sever od Alp má za cíl zvětšit objem přepravovaného zboží a zkrátit přepravní vzdálenosti mezi asijskými přístavy a evropskými destinacemi. Rovněž v případě osobní dopravy bude realizována výstavba rychlostního železničního spojení mezi severoitalským Turínem a francouzským Lyonem.

ICT: Vývoj nových řešení a technologií jako např. parkovací senzory a platformy, systémy pro dálkový odečet energií, chytrý odpadový systém, čidla pro měření hluku, teploty, hladiny CO_2, energetické úspory, fungování veřejné správy a komunikační platformy při styku s veřejností

Pokles HDP odhaduje vláda v roce 2020 na -8 % a v roce 2021 pak růst 4,7 %. Míra nezaměstnanosti na rok 2020  na 11,6 % a v roce 2021 na 11 %. Počítá se s navýšením dluhu za rok 2020 na 55 mld. Eur, v roce 2021 na 24,85 mld. Eur. Čisté zadlužení v roce 2020 -10,4 %. Podíl veřejného dluhu k HDP v roce 2020 se odhaduje 155,7 %. Italská centrální banka varuje, že propad HDP může v roce 2020 dosáhnout v nejhorším případě až 13%, což by znamenalo i velmi pomalé oživení průmyslu v roce 2021. Jako optimistickou variantu prognózuje propad HDP o 9 %, kdy by hospodářství dohnalo polovinu ztrát během přístího roku.

OECD nastínilo dva scénáře vývoje italské ekonomiky, které se odvíjejí od eventuální druhé vlny pandemie. Podle odhadů OECD poklesne v r. 2020 HDP bez druhé vlny o -11,3 % a o-14 % v případě druhé vlny. V r. 2021 poroste HDP tempem 7,7 % bez druhé vlny, 5,5 % v případě druhé vlny, nezaměstnanost bude činit v r. 2020 10,1 % resp. 10,7 % a dojde k deflaci v míře -0,2 % resp. -0,1 %. Deficit rozpočtu v poměru k HDP bude podle odhadů činit v r. 2020 11,2 % resp. 12,8 % a veřejný dluh v poměru k HDP 158,2 % resp. 169,9 %. V r. 2021 odhaduje OECD snížení dluhu na 152,2 % resp. 165,5 % a deficitu na 6,8 % resp. 9,7 %. V tomto roce poklesne export o 14,4 %, v r. 2021 poroste o 12 %. Soukromá spotřeba poklesne v r. 2020 o 10,5 %, v případě druhé vlny o 13,3 %  fixní investice poklesnou o 18,8 % resp. až o 23,4 %.

V nákladní dopravě již není nutné používat vyhrazené hraniční přechody či tranzitní koridory. Byl rovněž obnoven zákaz provozu kamionů o víkendu.

V osobní dopravě dochází od 15. 7. 2020 k rozdělení zemí do tří kategorií (červená, žlutá a zelená). Níže uvedená opatření se netýkají osob, které prokáží, že se v posledním půlroce uzdravily z Covid 19.

–  Zelená (Česko a všechny země EU kromě Bulharska, Portugalska, Rumunska, Švédska): příjezd je bez omezení.

–  Žlutá (Bulharsko, Čína, Japonsko, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko,  Srbsko, Švédsko, Velká Británie, Spojené státy americké): maďarský občan nebo držitel pobytu v HU přijíždějící z těchto zemí podstoupí na hranicích zdravotní prohlídku a stráví 14 dní v karanténě, kterou může v průběhu ukončit negativním testem. Podobně cizinec (včetně Čecha) přijíždějící ze žluté země podstoupí na hranicích zdravotní prohlídku a stráví 14 dní v karanténě, kterou může v průběhu ukončit na základě prvního negativního testu; ten pak musí potvrdit po min. 48 hod. druhým negativním testem. Karanténu nemusí nastoupit, pokud doloží dva (v rozmezí min. 48 hod.) negativní koronavirové testy z posledních 5 dnů. V případě podezření z nákazy na hranici je cizinci odepřen vstup.

–  Červená (154 zemí světa, z Evropy Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora  Kosovo, Moldavsko, Severní Makedonie, Ukrajina): maďarský občan nebo držitel pobytu přijíždějící z těchto zemí podstoupí na hranici zdravotní prohlídku a stráví 14 dní v karanténě, kterou může v průběhu ukončit dvěma negativními testy v min. rozmezí 48 hod. Cizinec (včetně Čecha) přijíždějící z červených zemí není do Maďarska vpuštěn. Maďarsko stanoví několik účelů návštěv, kdy lze žádat o výjimku (např. svatba, pohřeb, účast na sportovní, kulturní a náboženské události, zdravotní nebo studijní důvody). Co se týče tranzitu přes území Maďarska, cizinec (i Čech) přes Maďarsko přjíždějící v osobní dopravě ze žlutých a červených zemí musí mít platné doklady pro vstup do schengenského prostoru (např. ukrajinští pracovníci v Česku pracovní vízum), prokázat, že se jedná o tranzit přes Maďarsko do cílové země (ve výše uvedeném případě pracovní smlouvu) a musí být možný průjezd ostatními zeměmi na trase. Při vstupu do Maďarska má být provedena zdravotní kontrola a v případě příznaků nákazy nebude cestující na maďarské území vpuštěn. Při tranzitu je nutno dodržet určité podmínky – rychlý průjezd, vyhrazené hraniční přechody, trasy a odpočívadla (viz. mapa na stránkách policie).  

Vnitřní pozemní schengenské hranice jsou hranice volně průjezdné. V osobní dopravě je od 15. 7. 2020 při tranzitu skrze Maďarsko z výše uvedených zemí nutné používat vyhrazené hraniční přechody a tranzitní koridory (viz mapa na stránkách policie).V nákladní dopravě již nejsou žádná omezení.

Během návštěvy uzavřených prostor (a tedy i při návštěvě benzinové pumpy) je potřeba v Maďarsku nosit roušky.

Maďarské ministerstvo financí se snaží ve spolupráci s Maďarskou národní bankou ekonomice pomoci mj. snížením daňové zátěže a odvodů, moratoriem na splátky již uzavřených půjček a zastropováním úroků na půjčky nové, poskytnutím výhodných úvěrů a garancí či nevratnou hotovostní podporou. Celková pomoc ekonomice by měla dosáhnout až 20% HDP. Finanční prostředky na podporu ekonomiky chce vláda získat kromě zvýšení rozpočtového deficitu i v rámci domácích zdrojů – např.  zavedením nové maloobchodní daně, jednorázovou platbou zálohy daně pro bankovní instituce, snížením finanční podpory politických stran či převedením daně motorových vozidel z příjmu měst a obcí do státního rozpočtu. V obnově ekonomiky zasažené koronavirovou krizí klade Maďarsko velký důraz na udržení zaměstnanosti. Předseda vlády Viktor Orbán sdělil, že v Maďarsku nikdo během koronavirové krize nepřijde o práci a vláda vytvoří tolik míst, kolik jich bude během krize zrušeno. Vláda se snaží podpořit udržení pracovních míst skrze podporu zkrácených pracovních úvazků a platů v R&D sektoru a povzbudit vytváření nových pracovních míst podporou nových investic, nezaměstnaní mohou být zapojeni i do služeb armády či systému tzv. veřejných prací.

ICT: Veškeré technologie smart cities (mnoho obcí plánuje rozvoj chytrých technologií;

Stavebnictví: Aktuálně např. poptávka po dětských hřištích;

Zdravotnictví: Modernizace nemocnic;

Obrana: Přezbrojování maďarské armády;

Energetika: Výstavba dvou bloků na jaderné elektrárně Paks, uvažuje se o možné rekonstrukci velké hnědouhelné elektrárny Mátra či o posílení kapacit plynovodní sítě;

Chemický průmysl: V budoucnu by mělo být realizováno druhé kolo modernizace rafinérií firmy MOL;

Dopravní průmysl: Modernizace vozových parků v rámci veřejné dopravy, buduje se nová dopravní infrastruktura;

Potravinářství: Obecně je zájem o nové výrobky, hlavně v kategorii zdravé výživy nebo konzerv.

Maďarské ministerstvo financí odhaduje propad HDP v roce 2020 okolo 5%, v roce 2021 pak růst o 4,8%. Evropská komise odhaduje propad HDP v roce 2020 na 7%, OECD na 8-10 %. Rozpočtový schodek pro rok 2020 byl před pandemií naplánován na 1%, následně upraven na 3,8%, Co se týče rozpočtu pro rok 2021, předpokládá se schodek 2,9% HDP.

Nejsou

Při přejezdu hranic je nutné doložit:

1) že se jedná o vozidlo kategorie N (např. technickým průkazem);

2) že jde o přepravu realizovanou v souvislosti s podnikáním dopravce, ať již pro cizí nebo vlastní potřebu (např. formou dokladu o nákladu, faktury nebo objednávky);

3) vztah osoby, která řídí vozidlo k dopravci (formou pracovní smlouvy nebo potvrzením pro pracovníky mezinárodní dopravy);

4) 4) výpis z živnostenského rejstříku. Platí výjimka ze zákazu jízdy v neděli a ve státní svátky pro nákladní vozidla nad 7,5 t, pouze spolkové země Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Hesensko a Sasko tento zákaz opětovně uplatňují.

Více informací zde.

Od 26. května 2020 končí plošné a systematické kontroly na hranicích s Německem a otevírají se všechny silniční a železniční přechody.

Platí jen povinnost dodržovat minimální odstup mezi osobami 1,5 m a nošení roušek v uzavřených prostorách jako jsou obchody či MHD.

1) Finanční pomoc 50 mld. EUR malým a středním podnikům i OSVČ;

2) Kurzarbeit – stát zaplatí 70 % – 87 % neuskutečněného čistého výdělku dotčeného pracovníka a zároveň budou zaměstnavateli nahrazeny všechny sociální příspěvky za neodpracované hodiny. K tomuto opatření může podnik přistoupit, pokud je výpadkem práce postiženo už 10 % zaměstnanců;

3) Finanční pomoc velkým firmám v celkové výši 600 mld. EUR;

4) Firmy, které byly přímo postiženy koronavirem, mohou do konce roku 2020 odložit daňové dluhy a upravit platby daňových záloh;

5) KfW-Sonderprogramm 2020 – ručení za úvěry; u malých a středních podniků státní ručení do výše 90 % úvěru, v případě větších firem do výše 80 %. Půjčky jsou úročeny výhodnou sazbou – pro malé a střední firmy v rozmezí 1 % až 1,46 % p.a., u větších firem 2 % až 2,12 %.

6) Počátkem června 2020 byl přijat balíček opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru v hodnotě 130 miliard EUR, který zahrnuje celkem 57 opatření, která budou realizována ve druhé polovině letošního roku a v roce 2021. Mezi hlavní body patří dočasné snížení daně z přidané hodnoty z 19 % na 16 %, respektive ze 7 % na 5 % u snížené sazby DPH, program překlenovací pomoci pro zmírnění hospodářských a sociálních problémů malých a středních podniků v hodnotě 25 mld. EUR, zdvojnásobení státní pobídky pro koupi nových automobilů na elektrický pohon na 6000 EUR, která se ale nebude vztahovat na automobily se spalovacím motorem, dále balíček zahrnuje např. podpory pro obce a města, snížení cen elektřiny či jednorázový příspěvek na dítě („Kinderbonus“) ve výši 300 EUR.

7) Součástí balíčku opatření na podporu konjunktury je i Program překlenovací pomoci pro malé a střední firmy, které mají od 8. 7. 2020 možnost požádat o nenávratnou finanční pomoc od státu, která je ohraničena částkou 150 tis. EUR. Pomoc bude vyplácena ve třech rovnoměrných splátkách, které se uskuteční v červenci, srpnu a září 2020. O finanční pomoc v celkové výši 24,6 mld. EUR  budou moci požádat malé a střední firmy ze všech hospodářských odvětví, které byly z důvodu koronavirové pandemie postiženy výpadkem příjmů v měsících dubnu a květnu 2020.

Více informací zde.

Zdravotnictví: Jednorázové rukavice, desinfekční prostředky, toaletní papír

Potravinářství: Ovoce a zelenina, bio potraviny s certifikací

ICT: IT řešení v souvislosti s rozvojem e-commerce

Automobilový průmysl: Roste poptávka po malých vozech

Stavebnictví: Dodávky stavebních materiálů v souvislosti se státními investicemi do dopravní infrastruktury a veřejných staveb

Energetika: Dodávky dílů pro rozvodné sítě, větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny.

Jarní ekonomická prognóza spolkové vlády pro letošní rok předpovídá těžkou recesi, poklesHDP ve výši -6,3 %, pokles soukromé spotřeby o -7,4 % a exportů o -11,6 %. Nejsilnějšípropad ekonomické produkce se očekává v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku. Na konciroku 2020 by mělo začít oživení a v roce 2021 se očekává růst HDP o 5,2 %. Do stavu předkoronakrizí by se DE hospodářství mělo dostat až v roce 2022.

Beze změn a omezení

Bez omezení

1) Zavedení dočasné úpravy náhrady mzdových nákladů (podnikatel, který očekává ztrátu obratu přesahující 20 %, může požádat o příspěvek na plat po dobu tří měsíců; podmínkou je, že během dotačního období nesmí dojít k propuštění žádného zaměstnance)

2) Mimořádná podpora pro nezávislé podnikatele (dodatečná podpora pro nezávislé podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné po dobu tří měsíců, aby mohli pokračovat ve svém podnikání; podpora v rámci tohoto dočasného režimu je možná také ve formě půjčky na provozní kapitál se sníženou úrokovou sazbou)

3) Odklad platby daně (platí pro daň z příjmu u fyzických i právnických osob, daň ze mzdy a DPH)

4) Rozšíření záruky na financování podnikání (určeno pro podniky s problémy při získávání bankovních půjček a bankovních záruk, týká se malých a středních podniků i velkých společností

5) sleva na úrocích pro drobné podnikatelem na mikroúvěry (týká se zejména podnikatelů v oblasti stravovacích, maloobchodních, osobních služeb, stavebnictví a obchodních služeb; opatření spočívá v nabídce šesti měsíců úvěru se sníženým úrokem ve výši 2 %)

Více podobností zde

Během března až května bylo takto na podporu ekonomiky vynaloženo více než 10 mld. EUR. Vzhledem k delšímu pokračování omezení oproti původnímu předpokladu nizozemská vláda na konci května oznámila prodloužení dosavadního balíčku podpory s určitými úpravami o další tři měsíce. Celkový objem prostředků vyčleněný na období červen až srpen bude činit dodatečných 13 miliard EUR; z toho hlavní část ve výši deseti miliard bude použita na přímou podporu mezd. Dále bude vyčleněna 1 mld. EUR na podporu malých a středních podniků, které ztratily více než 30 % obratu; další prostředky pak budou vynaloženy na programy rekvalifikace pracovníků.

Čerpání podpory bude spojeno s omezujícími podmínkami – podniky např. nebudou moci vyplácet dividendy, nakupovat zpětně akcie, ani vyplácet odměny členům vedení a představenstva.

Předseda vlády Mark Rutte označil za hlavní smysl prodloužení podpory zabránit dramatickému růstu nezaměstnanosti. Je ovšem třeba, aby se podnikatelé a pracovníci přizpůsobili nové realitě a trvalým změnám.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: Translační medicína, regenerační medicína, genomika, onkologie, virologie, nanotechnologie a zobrazovací a monitorovací technologie.

Automobilový průmysl: Subdodávky výrobního zařízení; aktuálním trendem je nástup elektromobilů.

Energetický průmysl: Investice do obnovitelných zdrojů energie, větrných elektráren, dále podmořské kabely, rozvodové sítě, kotle na biomasu a kogenerační jednotky.

ICT: Antivirová ochrana, integrace informačních systémů a sítí, bezpečnostní systémy.

Kovozpracovatelský průmysl: Dodávky pro stavebnictví.

Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky publikoval čtyři scénáře k nastínění možného ekonomického dopadu pandemie koronaviru v letech 2020 a 2021. Scénáře používají různé výchozí body s ohledem na trvání omezení a závažnost ekonomického dopadu. Všechny scénáře vedou k recesi, kdy HDP klesne v roce 2020 od 1,2 % až o 7,7 %.

V nejmírnějším scénáři, kdy by omezení trvala pouhé 3 měsíce, se ekonomika zotaví již ve třetím čtvrtletí roku 2020; naopak v nejzávažnějším scénáři při trvání omezení po dobu 12 měsíců se předpokládá snížení HDP o 7,3 % v roce 2020 a 2,7 % v roce 2021. Podle tří ze čtyř scénářů bude hospodářský útlum závažnější než v krizových letech 2008 – 2009.

Netarifní:

Polský Ministr zdravotnictví Rozhodnutím ze dne 12.6.2020 zmírnil zákaz vývozu léků z Polska. Seznam léčivých přípravků, které nemohou být exportovány, se snížil na 298 položek.

Ochranné zdravotnické prostředky byly již dříve ze seznamu vyškrtnuty.

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem netarifní překážky nejsou.

Od 13. června 2020 zrušilo Polsko zákaz mezinárodní vlakové a autobusové přepravy ve vztahu k sousedním unijním státům: Německu, ČR, SR a Litvě.

Mezinárodní vlaková přeprava zůstala však i nadále přerušena s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Při překročení vnější pozemní hranice Polska/EU směrem do Polska (tzn. při jejím překročení z území Ruska, Běloruska a Ukrajiny) zůstává zachována povinnost čtrnáctidenní karantény, z níž jsou kromě řidičů v mezinárodní kamionové přepravy dále vyňaty tyto kategorie osob: letecké posádky; námořní rybářské posádky; posádky námořních lodí; posádky vlaků přepravujících zboží; řidiči vozů nebo skupiny vozů do 3,5t převážející věci (bez nutnosti, aby tento převoz byl předmětem podnikatelské činnosti); pracovníci v zemědělství pracující na druhé straně hranice se sousedním státem; příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů při výkonu služby; příslušníci spojeneckých vojsk plnící úkoly na území Polska; členové diplomatických misí, konzulárních úřadů a mezinár. organizací a jejich rodinní příslušníci (držitelé diplomatických pasů), občané EU, EHS a Švýcarska tranzitující přes území Polska do domovského státu nebo místa pobytu s tím, že přejezd přes území Polska nesmí trvat déle než 12 hodin.

Od 13. června 2020 jsou na polské straně otevřeny všechny silniční a železniční hraniční přechody se všemi unijními státy bez omezení. Zvláštní režim je pro fyzické osoby na hranici se Slezským vojvodstvím, které propojuje Polsko se severní Moravou a Slezskem (včetně Těšínska a dálničního spojení D1/A1) a je považováno za území s vysokým rizikem koronavirové nákazy. Na hranicích probíhají na české straně namátkové kontroly a po pobytu ve Slezském vojvodství jsou pro občany ČR nadále povinné negativní testy na COVID-19, případně může být nařízena karanténa.

Současně v Polsku skončily plošné a systematické kontroly na hranicích na vnitrounijních pozemních hranicích, tj. na hranicích s Německem, ČR a SR. Dočasně obnovené pozemní hraniční kontroly s Litvou ukončilo Polsko ke dni 12. června v 9.00 hod.Občané EU, osoby se statusem rezidenta v členském státě EU, občané států EHS a Švýcarska mohou polskou vnitřní pozemní státní hranici překročit svobodně v obou směrech a na všech místech, aniž by se na ně vztahovala povinná karanténa, resp. jakákoliv další omezení.

Od 16. dubna 2020 je v Polsku na veřejnosti zavedeno povinné nošení roušek přes obličej, nicméně od 30.05.2020 platí toto opatření pouze v uzavřených prostorách.Pro podnikatele z odvětví dopravy a logistiky se mj. doporučuje udržovat bezpečnou vzdálenost 1 – 1,5 metru od druhé osoby, preferovat (je-li to možné) kontakt s klienty využívajícími ICT vybavení (telefon, e-mail apod.) místo přímých kontaktů a provádění bezhotovostních plateb, používat ochranné gumové rukavice a antibakteriální gel.

V reakci na koronavirovou pandemii připravila polská vláda balíček ekonomických a sociálních opatření v celkové hodnotě 212 mld PLN (1,27 bil. CZK) pod názvem „Protikrizový štít“ (Tarcza Antykryzysowa). Balíček 31. 3. schválil parlament a podepsal prezident A. Duda.

Protikrizový štít má 5 pilířů: ochrana zaměstnanců, podpora a financování podnikání, ochrana zdraví, posílení a stabilizace finančního systému a veřejné investice.

Z ekonomického hlediska jsou nejdůležitější:

1) Zvláštní zákon podporující společnosti v souvislosti s epidemií koronaviru (tzv. specustawa), který osvobozuje mikropodnikya osoby samostatně výdělečně činné od placení sociálních dávek (ZUS) po dobu 3 měsíců. Zákon rovněž stanoví výplatu příspěvků za výpadek práce (pol. postojowe);

2) Rozšíření pravomocí Polského rozvojového fondu (PFR) tak, aby jej polská vláda mohla pověřit realizací programu poskytování finanční podpory podnikatelům prostřednictvím částečně nevratných půjček, podpory průběžného financování, převzetím akcií nebo podílů (tj. nově vydaných) a také jejich získáním/převzetím (tzn. z aktuálního základního kapitálu). Na tento „finanční štít“ pro mikro, střední a velké firmy by mělo být vynaloženo 100 mld PLN, které PFR získá prostřednictvím emise dluhopisů. Podporu budou moci získat pouze ty firmy, které jsou daňovým rezidentem na území Polska a poslední 2 roky platily v Polsku daně.

Polský Sejm přijal 17. 4.  balíček Protikrizový štít 2.0, kdy část úprav se týká regulace činnosti některých profesních skupin v průběhu pandemie – lékařů, učitelů, zemědělců, transportních firem. Doplňují se také pravidla pomoci pro podnikatele – osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění (ZUS) nejen pro mikrofirmy a OSVČ, ale také pro menší podniky. Je možné až třikrát žádat o výplaty příspěvků za výpadek práce. Rozšiřují se možnosti úprav podmínek a splátek půjček a úvěrů pro podnikatele.

Zdravotnictví: Ochranné zdravotnické prostředky, nanotextilie.

ICT: E-commerce.

Obrana: Prostředky pro chemickou, biologickou, radiologickou a nukleární ochranu.

Dle MMF by polská ekonomika mohla zaznamenat v tomto roce pokles HDP ve výši 4,6 %. Polsko by tak v rámci EU bylo 4. nejméně postiženou zemí (průměrný pokles 19 států eurozóny se odhaduje na -7,5%). V roce 2021 by mělo v Polsku dojít k opětovnému růstu na +4,2%, ekonomický vývoj by se pohyboval ve tvaru U.

Ministerstvo rozvoje společně s Národní bankou Polska (NBP) však optimisticky odhadují, že letos se podaří udržet kladnou nulu a v příštím roce by mohlo dojít k rychlému odražení ve tvaru V. Vycházejí přitom z toho, že asijské trhy po uvolnění hospodářských omezení rychle obnovily svou dynamiku. Současně se kriticky přiznává, že jakékoli prognózy jsou v tuto chvíli velmi obtížné a závisí na mnoha proměnných.

Polský ekonomický institut nově zpracoval dva rozdílné scénáře dalšího vývoje:

1) Pokud se podaří v květnu/červnu zrušit všechna hospodářská omezení a druhá vlna bude pouze mírná, HDP PL by mohl poklesnout o 4%.

2) V případě druhé vlny pandemie většího rozsahu a nutnosti omezit všechny sektory hospodářství opět na 1 – 2 měsíce by propad mohl dosáhnout 7,1%.

Bez omezení.

Pro přepravu zboží neplatí žádná mimořádná hygienická opatření, je ale podmínkou, že v automobilu mohou sedět pouze 2 osoby v jedné řadě, v případě, že spolu nesdílejí domácnost.

1) Krizový fond (Härtefallfonds), 2 mld. EUR.Pro OSVČ a malé podniky, pro podniky a start-upy založené v tomto roce a pro svobodná povolání a umělce.

Z fondu na digitalizaci, který byl ohlášen v roce 2019 a zatím nebyl spuštěn, budou přesměrovány finance (150 mil. EUR) k zachování likvidity pro start-upy v období koronavirové krize, které často nedosáhnou na bankovní úvěry.

2) Pomocný fond pro obzvláště zasažené podniky (Corona-Hilfsfonds), 15 mld. EURVláda firmám umožní úvěry se státní zárukou až do 100  % dlužné sumy. Účelem fondu je na jedné straně zajistit podnikům z branží nejvíce zasažených preventivními opatřeními a uzavíráním provozoven chybějící likviditu a částečně jim nahradit škody za fixní náklady, které v době mimořádných opatření musí nést. Zároveň tím má být zabráněno propouštění a šíření krize na další hospodářská odvětví a podniky v dodavatelském řetězci.

3) Státní záruky na úvěry, 9 mld. EURZáruky jsou udělovány prostřednictvím státní rozvojové banky Austria Wirtschaftsservice (AWS) pro MSP, Rakouské hotelové a turistické banky (ÖHT) pro podniky z oblasti cestovního ruchu a Österreichische Kontrollbank (OeKB) v případě velkých a exportních podniků.

4) Kurzarbeit, 12 mld. EURDochází ke zkrácení pracovní doby zaměstnance, část mzdy firmě kompenzuje stát prostřednictvím paušálů za chybějící hodiny, které zahrnují i náklady na odvody. Firmy nesou pouze náklady na práci, kterou zaměstnanci skutečně vykonají. Do září platí prodloužený model Corona-Kurzarbeit, v rámci něhož zaměstnanci musí během 3 měsíců v průměru odpracovat min. 10 % a max. 90 % původní pracovní doby a obdrží 80 – 90 % původní čisté mzdy. Od října do března bude v platnosti upravený model kurzarbeitu s podmínkou odpracování min. 30 % a max. 80 % původní pracovní doby. Firmy budou muset v rámci upraveného modelu již doložit, že je pro ně využití kurzarbeitu z ekonomického hlediska potřebné.

5) Odklady plateb daní a snižování záloh na dani, 10 mld. EUR

6) Podpůrný balíček  daňových úlev pro gastronomii 500 mil. EUR (vstoupí v platnost  1. 7. 2020)

7) Další investice a daňové úlevy 12 mld. EUR

Více informací zde.

Zdravotnictví: Výroba a distribuce: zdravotnických potřeb (ochranných respirátorů, roušek, OP masek, ochranného oblečení, jednorázových rukavic, atd.), inovativních hygienických výrobků, čistících a desinfekčních prostředků

Dále lékařská technika a vybavení pro laboratoře, výrobky zdravotní péče a pečovatelské pomůcky, záchranné a evakuační systémy, systémy dekontaminace, zdravotnické vybavení první pomoci, farmaceutické výrobky, vývoj očkovacích látek, biotechnologie.

IT: Cloud Computing, Distance Learning včetne aplikací pro tvorbu a úpravu videí, prodeje webových kamer, zpracování a analýza dat v podobe Big Data, vizualizace dat a nástroje pro modelování a simulaci, informační a komunikační technologie v lékařství, telemedicína, služby plánování a vývoje telekomunikační infrastruktury, inovativní systémy logistiky a skladování, doručovací a balíkové služby na míru.

Hospodářské instituty WIFO a IHS předpovídají v roce 2020 pokles HDP o 7 – 7,3 %, v r. 2021 růst HDP o 4,3 – 5,8 %

Predikce EU: Propad HDP v letošním roce -7.1 %, předpokládaný růst 2021 +5,6 %

Predikce MMF: Pokles HDP o 7 % s růstem o 4,5 % v příštím roce.

V souvislosti s nákazou COVID-19 je zakázáno z Rumunska vyvážet léky a zdravotnické potřeby po dobu 6 měsíců od vyhlášení stavu nouze tj. od 16. 03. 2020. 

Dočasné, úplné nebo částečné uzavřené jsou následujících hraniční přechody na rumunsko-maďarské hranici:  

1. a)Săcuieni, župaBihor (s výjimkou pohybu přeshraničních pracovníků); 
2. b)Carei, župaSatu Mare; 
3. na rumunsko-bulharské hranici:
4. a)Lipni?a, župaConstan?a; 
5. b)Dobromir, župaConstan?a; 
6. c)Bechet, župaDolj (s výjimkou nákladní dopravy); 
7. na rumunsko-ukrajinské hranici:
8. a)Isaccea, župaTulcea; 
9. na rumunské hranici s Moldavskou republikou:
10. a)Rădău?i-Prut, župaBoto?ani; 
11. b)Oancea, župaGalati; 
12. na rumunsko-srbské hranici:
13. a)Drobeta-TurnuSeverin, župa Mehedin?i (s výjimkou nákladní dopravy); 
14. b)Or?ova,Mehedin?i; 
15. c) Moldavsko Nou, župaCaraş-Severin;
16. d)Naidă?, župaCara?-Severin; 
17. e)Vălcani, župaTimi?; 
18. f)Stamora-Moravi?a, župaTimi? – železniční (kromě nákladní dopravy); 
19. g)Lunga, župaTimi?;

Detaily k?hraničním přechodům, aktuální informace a dokumenty k?dispozici na National Union of Road Hauliers from Romania 

 Při vjezdu do Rumunska jsou řidiči povinni aplikovat na přední sklo vozidla speciální nálepku, kterou obdrží od Státního inspektorátu pro kontrolu silniční dopravy a musí ji u sebe zachovat.  

V?případě tranzitu musí řidiči vyplnit tranzitní formulář Ministerstva dopravy, infrastruktury a spojů  

Interaktivní mapa s?vyznačenými povinnými tranzitními koridory, hraničními přechody, službami apod.

Negativní test na Covid-19 není vyžadován.

Pozn.: Doporučujeme, aby řidiči nákladních vozidel s maximální povolenou kapacitou vyšší než 2,4 t při vjezdu do Rumunska měli u sebe na hraničním přechodu a používali individuální prostředky ochrany jako dezinfekční prostředky, rukavice, obličejové masky. 

Na základě Rozhodnutí vlády č. 476 ze dne 16. června 2020 o prodloužení stavu pohotovosti (o 30 dnů) na rumunském území a opatřeních k předcházení a potírání účinků pandemie COVID-19  resp. základě vládního opatření ze dne 11. 6., které vstoupilo v platnost 15. 6., jsou: 

•  osoby, cestující ze zemí podle seznamu vypracovaného Národním ústavem pro veřejné zdraví osvobozeny od karantény/izolace, Česká republika je v tomto seznamu. 
• osoby, které přicházejí do Rumunska ze zemí, které jsou předmětem výjimky z karantény / izolace, ale které nepobývaly v příslušné zemi po dobu nejméně 14 dnů, vstupují do domácí karantény /izolace na uvedeném místě spolu se spolubydlícími, včetně rodiny/příbuzných

Dokument „Národní investiční a ekonomický plán obnovy“ je členěn na 20 prioritních oblastí: 

1. Podpůrné granty na opětovné zahájení činnosti, provozní kapitál a investice – 1,034 miliardEUR
2. Programy nevratného financování ke zvýšení konkurenceschopnosti MSP – 1,13 miliardEUR
3. Granty pro inovativní podnikatelské iniciativy a digitalizaci společnosti – 330 milionEUR
4. Podpora na rozvoj zemědělství a zemědělsko-potravinářského průmyslu – 368 milionEUR
5. Programy na financování nových investic a pro relokaci společností v?Rumunsku – 1,47 miliardEUR
6. Programy na zaručení úvěrů na pracovní kapitál a investic – 4,88 miliardEUR
7. Záruční programy k?zajištění hotovosti pro společnosti – 1,16 miliardEUR
8. Nástroje růstu kapitalizací společností a k?financování investic
9. Podpůrnéopatření pro zaměstnance a pro firmy za účelem opětovné zahájení činnosti 
10. Jinápodpůrnáopatření k?zaměstnávání pracovní síly 
11. Opatření sociální ochrany – 355 milionEUR
12. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (I) –53,3 miliardEUR 
13. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (II) – 7,2 miliardEUR
14. Energetická infrastruktura -12,48 miliardEUR
15. Zdravotní infrastruktura – 5,35 miliardEUR
16. Infrastruktura pro výchovu – 2,12 miliardEUR
17. Investice pro místní rozvoj – 8,2 miliardEUR
18. Zemědělská zavlažovací infrastruktura – 5 miliardEUR 
19. Investice pro životního prostředí – přidělení 2020 – 688 milionEUR
20. Sportovní infrastruktura – 4,3 miliardEUR 

V?tomto kontextu je Mapa oborových příležitostí aktuální. 

Odhad rumunské vlády pro rok 2020, tedy pokles o 1,9% HDP, je mnohem optimističtější než odhad Mezinárodního měnového fondu (MMF), který očekává, že rumunská ekonomika letos klesne o 5%.

Další pohled/očekávání pro rok 2020 nabízejí nejvýznamnější rumunské banky. Odhady se pohybují v rozsahu +1,8 % HDP (BCR – ErsteGroup) až -3,9 % HDP (BRD – Soc. Gen.). ING předpovídá +0,8 % HDP. V zásadě se banky shodují na tom, že nejzávažnější propad nastane v druhém čtvrtletí, ke konci roku 2020 očekávají návrat hospodářského růstu.

Raiffeisen Bank předpovídá pro následující rok 2021 nejméně 4,5% růst HDP.

Netarifní:

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem netarifní překážky nejsou.

S platností od 3.4. (s účinností dnem vyhlášení, 16.3.) je Rozhodnutím Euroasijské ekonomické komise  osvobozen od dovozního cla materiál určený na využití v souvislosti s opatřením proti šíření virové infekce (obvazy, dezinfekční prostředky, diagnostická činidla, injekční stříkačky atd.).

Rusko usnadnilo proces registrace léků zahraniční výroby na dobu trvání krizové situace.

Kamionovou dopravu lze provozovat jako za normálního provozu. Pokud jede kamion jedním směrem prázdný, objevují se informace o zvýšených kontrolách na zjištění účelnosti cesty. Lze to řešit najmutím dopravce, jehož řidiči disponují ruským pasem nebo alespoň již vydaným platným vízem. Doporučuje se nevozit potraviny a jiné zboží v jenom kamionu. Pokud není zbytí, zajistit jejich důkladné oddělení. Být připraven na možné problémy ve vnitrozemí při překračování vnitřních hranic jednotlivých subjektů Ruské federace, které mohou vyžadovat jiné podmínky, než deklaruje federální úroveň.

Provoz přes automobilové, železniční, říční a pěší hraniční přechody přes státní hranici Ruské federace a také přes pozemní část rusko-běloruské státní hranice byl od 30. března 2020 dočasně omezen. Řidiči kamionů nad 3,5 tun patří mezi výjimky, kterým je přejezd povolen.

Řidiči musejí být při vjezdu do Ruské federace vybaveni následujícími ochrannými prostředky:

1) Dezinfekční prostředky (vlhčené dezinfekční ubrousky, dezinfekční roztoky apod.);

2) prostředky zajišťující ochranu dýchacích cest (roušky, respirátory apod.);

3) gumové lékařské rukavice.

Vláda RF postupně přijímá opatření k podpoře ekonomiky a společností působících na ruském trhu, stejně jako klíčových odvětví zasažených koronavirovou situací. Více informací zde.

Potravinářství: Syrovátka pro výrobu suchých potravin

Zemědělství: Osiva a sadba, inkubační vejce a genetickém materiálu (býčí sperma a plemenný skot)

Kovozpracovatelský průmysl: Uzavírací ventily pro plynové lahve

Sportovní vybavení: Osobní kola, odrážedla.

Ruská národní ratingová agentura zveřejnila predikci, že ruská ekonomika přijde o 17,9 triliónů rublů. Ve své zprávě uvádí, že až 15,5 miliónů lidí může přijít o práci. Nejvíce podle agentury bude zasažen sektor služeb. Pokles HDP se nejčastěji prognózuje mezi 5-6 %.. V roce 2021 je možný až tří procentní růst, to vše za předpokladu rychlého návratu do běžného ekonomického života. Pesimistický scénář vývoje počítá s obnovením ekonomického růstu až v roce 2022. Státní rozpočet, na letošní rok plánovaný jako přebytkový, by se měl propadnout do deficitu 4-6 % HDP.

Během 3 – 6 měsíců tj. tedy do konce třetího čtvrtletí t.r. hrozí zhoršení situace bank kvůli růstu nesplacených úvěrů. Hrozí, že ruská vláda bude muset sektor podpořit, aby ho zachránila před kolapsem.

V krátkodobém, ale i dlouhodobém horizontu bude výrazným způsobem ruská ekonomika ovlivněna poptávkou a cenou ropy na světových trzích. Ruská vláda je schopna ekonomickou situaci země finančně saturovat nejspíš během celého roku 2020 a první čtvrtletí roku 2021 za předpokladu, že se bude zvyšovat cena a poptávka po ropě.

Zákaz jízdy nákladních vozidel platí v neděli a ve státní svátek od 00 hod. do 22 hod. podle zákona o silničním provozu, Výjimku ze zákona povoluje Prezídium Policejního sboru SR. Případná povolení jízdy nákladních vozidel v neděli a ve státní svátek jsou většinou vyhlašována na poslední chvíli. Doporučujeme proto pravidelně sledovat webovou stránku Ministerstva vnitra SR.

S ČR jsou otevřené všechny pozemní hraniční přechody.

Řidičům nákladní dopravy, kteří vstupují na území SR za účelem přepravy, nakládání a vykládání zboží, se nařizuje, aby při nakládání a vykládání zboží používali osobní ochranné pracovní prostředky, maximálně omezili přímý kontakt s personálem v zahraničí a měli vozidlo vybavené gumovými rukavicemi k použití podle potřeby a dezinfekční prostředky k pravidelnému čistění rukou.

1) Příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně osob samostatně výdělečně činných – OSVČ) na mzdu zaměstnance ve výši 80 % průměrné mzdy, maximálně 1.100 eur. Jedná se o zaměstnavatele, jejichž provozovny byly povinně uzavřené na základě rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví SR.

2) Příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně OSVĆ) na mzdu zaměstnance ve výši 80 % průměrné mzdy, maximálně 880 eur, kvůli překážce na straně zaměstnavatele (nemají práci pro zaměstnance) z důvodu pandemie (například přišel o objednávky). Jedná se o zaměstnavatele, jejichž provozovny nebyly povinně uzavřené na základě rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví SR (slovenský ekvivalent tzv. kurzarbeit).

2) Příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně OSVČ) na mzdu zaměstnance, pokud jim kvůli pandemii klesly tržby (meziročně či meziměsíčně) následovně: ? 20 % (příspěvek 180 euro), ? 40 % (300 euro), ? 60 % (420 euro), ? 80 % (540 euro).

3) Odklad placení pojistného na sociální pojištění za zaměstnavatele a u OSVČ za březen, květen a červen 2020 do 31. 12. 2020 při poklesu tržeb o více než 40 %.

4) Odpuštění placení pojistného na sociální pojištění za zaměstnavatele a u OSVČ za duben 2020, pokud měly v dubnu 2020 uzavřenou alespoň jednu provozovnu minimálně 15 kalendářních dnů, například na základě opatření Úřadu veřejného zdravotnictví SR.

5) SIH antikorona záruka 1 – záruky komerčním bankám na Slovensku prostřednictvím státní společnosti Slovak Investment Holding (SIH) na poskytování zvýhodněných překlenovacích úvěrů malým a středním firmám (MSP). Cílem je udržení zaměstnanosti v MSP. Maximální výše úvěru je 1,2 mil. eur. Splatnost úvěru 4 roky včetně 12-měsíčního odkladu splátek jistiny i úroku.

SIH antikorona záruka 2 – záruky komerčním bankám na Slovensku prostřednictvím státní společnosti Slovak Investment Holding (SIH) na poskytování zvýhodněných překlenovacích úvěrů firmám. Cílem je udržení zaměstnanosti. SIH přebírá záruky do výše 90 % úvěru. Maximální výše úvěru je 2 mil. eur. Splatnost úvěru 2-6 let včetně 12-měsíčního odkladu splátek jistiny i úroků. Maximální úroková sazba pro mikropodniky je 3,9 % a pro ostatní podniky 1,9 %.

6) Zaměstnancům v karanténě a rodičům při ošetřování dítěte (OČR) je hrazeno po celou dobu 55 % hrubé mzdy.

7) Odklad záloh na daň z příjmů při poklesu tržeb o více než 40 %.

8) Možnost započtení dosud neuplatněné ztráty z podnikání od roku 2014 najednou v daňovém přiznání za rok 2019.

9) Odklad splátek úvěrů a leasingových splátek pro OSVČ, malé a střední firmy až o 9 měsíců.

10) Poskytnutí státních záruk za úvěry pro malé a střední firmy i OSVČ od státních bank – Slovenská záruční a rozvojová banka (SZRB) a Eximbanka. Úvěry od SZRB ve výši 10 – 350 tis. eur a od Eximbanky 100 – 500 tis. eur. Splatnost úvěru 3 roky. Záruky za úvěry poskytuje Ministerstvo financí SR do výšky 80 % zůstatku jistiny úvěru.

11) Poskytnutí peněz od státu na nájem v provozovnách zavřených rozhodnutím Úřadu veřejného zdravotnictví SR (odhadovaná suma 200 mil. eur). Podpora státu na nájemné činí maximálně 50 % nájmu. Pokud pronajímatel poskytne nájemci nižší slevu z nájmu (například 30 %), stejným podílem přispěje na nájem i stát a zbytek nájmu zaplatí nájemce ve splátkách maximálně během 4 let.

Zdravotnictví: Osobní ochranné pomůcky, testy na koronavir, technologie na likvidaci bakterií a virů včetně koronaviru, inovativní léky.

Potravinářství a zemědělství: Ovoce, zelenina, maso a výrobky z nich, obnova závlahových systémů, jatky, konzervárny, mrazírny.

Energetika: Likvidace jaderného odpadu, tepelná čerpadla, kotle na zemní plyn, rychlé nabíječky pro elektromobily, zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy, transformátory 400/110 kV, skladování elektřiny, energetická hospodárnost veřejných budov.

Automobilový průmysl: Autodíly a příslušenství pro klasická, hybridní i elektrická auta, oběhová ekonomika (management recyklace odpadů z výroby, využívání použitých materiálů).

Železniční a kolejová doprava: Modernizace železniční infrastruktury (stanice, zastávky, koridory, terminály kontejnerové dopravy, elektrifikace), ekologické vlakové jednotky a vozidla, modernizace tramvajových tratí, tramvaje.

Dopravní průmysl a infrastruktura: Trolejbusy, elektrické autobusy, osobní elektrické lodě, informační dopravní systémy pro dálnice a silnice (např. meteostanice, automatické sčítače dopravy, systémy pro dynamické vážení), výstavba dálnic a rychlostních silnic, oprava mostů a silnic 1. třídy.

Obrana: Zbraňové systémy pro bojová obrněná vozidla, víceúčelová taktická vozidla, letištní radary, modernizace letiště Sliač na provoz nových stíhaček F-16.

Aktuální prognóza Ministerstva financí SR ze dne 22. 6. 2020 odhaduje letošní propad HDP o rekordních 9,8 %. Ekonomika začne ožívat až v druhé polovině letošního roku. V roce 2021  by měl už růst HDP dosáhnout 7,6 %. Předkrizovou úroveň by měla ekonomika dosáhnout až na konci roku 2022.

Slovenský parlament schválil dne 14. 7. 2020 zvýšení deficitu státního rozpočtu v letošním roce na téměř 12 mld. eur. Ministerstvo financí SR odhaduje výši deficitu státního rozpočtu v roce 2020 na úrovni 11,6 % HDP a výši veřejného dluhu na úrovni 65 % HDP. V roce 2019 přitom dosáhla výše deficitu 1,3 % HDP a výše veřejného dluhu 48 % HDP.    

Dne 21.6.2020 skončil stav nouze a země se navrací do tzv. „nové normality“.

Nebyla publikována žádná nová nařízení či omezení. Je třeba mít dokumentaci stejnou jako kdykoliv jindy.

Francouzsko-španělská hranice

Nejsou restrikce.

Více zde.

Hranice mezi Portugalskem a Španělskem je otevřená na přechodech:

• Tui, Pontevedra – Valença, Viana do Castelo
• Verín, Ourense – Vila Verde da Raia, Chaves
• San Martín del Pedroso, Zamora – Quintanilha, Bragança
• Fuentes de Onoro, Salamanca – Vilar Formoso, Guarda
• Cilleros, Cáceres – Termas de Monfortinho, Castelo Branco
• Valencia de Alcántara, Cáceres – Marvao, Portalegre
• Badajoz – Caia, Elvas
• Rosal de la Frontera, Huelva – Vila Verde de Ficalho, Beja

• Ayamonte, Huelva – Castro Marim, Faro

Nově:

Villanueva del Fresno, Badajoz – Mourao, Évora. Pracovní dny 7- 9 h a 18 – 20 h

Rihonor de Castilla, Zamora – Rio de Onor, Branganza. Středa a sobota – 10 – 12 h

Calvos de Randín, Ourense – Tourém, Montalegre. Pondělí – čtvrtek – 6 – 8 h a  17 – 19 hEncinasola, Huelva – Barrancos, Beja. Pondělí – čtvrtek – 6 – 8 h a  17 – 19 hArbo, Pontevedra – Melgaço, Viana do Castelo. Pracovní dny – 7 – 21 hSalvaterra do Mino, Pontevedra – Monçao, Viana do Castelo. Pracovní dny 7 – 21 hZamora – Miranda do Douro, Braganza. Pracovní dny 7 – 21 hTomino, Pontevedra – Vilanova de Cerveira, Viana do Castelo. Pracovní dny 7 – 21 h

Pohyb mezi Španělskem a Portugalskem je pro občany omezen do 30/6.

Více zde.

Z Maroka lze od 30/6 využít hraniční přechody Ceutě a Mellila.

Nošení roušek je ve Španělsku povinné v případě, že nelze dodržet sociální vzdálenost 1,5 metrů.

Dne 17.3. představil premiér Sánchez ekonomická opatření pro zmírnění dopadů krize ve výši 200 miliard euro. Vláda poskytne soukromým firmám prostředky a záruky v celkové výši 100 mld. eur. Chce zabránit tomu, aby nedostatek prostředků vedl firmy k insolvenci.  

Maximální objem půjčky je 1,5 mil. eur. Je možno žádat do konce roku. Úrok od 0,2 – 1% v závislosti na délce splácení. Odměna pro finanční instituci, která půjčku zrealizuje, je 0,05% z celkového majetku.

Prostředky byly poskytnuty také malým a středním podnikům na podporu digitalizace a rozšíření možností práce z domova.

Byly prodlouženy termíny na platby daní a povinných odvodů firem a OSVČ.

Vláda schválila poskytnutí bezúročných půjček na platby nájmů za provozovny a bydlení, odložení plateb povinných odvodů, daní a hypoték.

Téměř 3 milióny osob bylo v souvislosti s Covid-19 zařazeno do systému tzv. ERTEs, což je dočasné přerušení pr. poměru, tyto osoby pobírají  příspěvek v nezaměstnanosti ve výši 70% hrubého platu.

30 milionů eur vláda poskytla na výzkum zaměřený na Covid-19.

Finanční pomoc vlády míří taktéž do autonomních oblastí (17) na posílení zdravotnictví a sociálních služeb.

Státní program pomoci byl vypracován i pro automobilový sektor a cestovní ruch.

ICT: Software a hardware pro Iot, rozšířenou realitu, Big data, kybernetická bezpečnost

Energetický průmysl: Obnovitelné zdroje energie, Smart Grids a skladování elektrické energie, sanace a dekontaminace, skladování jaderného odpadu, modernizace jad. elektráren

Strojírenství: Dovoz průmyslových strojů, zařízení a komponent pro zpracovatelský, potravinářský a chemický průmysl, robotika

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: vybavení nemocnic a speciálních oddělení (JIP)

Španělsko bude dle prognóz jednou z ekonomicky nejvíc zasažených zemí pandemií COVID-19, ta zemi zasáhla vší silou (250 tisíc nakažených) a téměř 30 tisíc mrtvých.

Španělsko fungovalo v režimu nouzového stavu přes tři měsíce, což se podepsalo na téměř všech odvětvích.

Podpůrné a dobře míněné programy a sociální dávky, které nově zavedla vláda,  se velmi viditelně promítnou do výše deficitu veřejných financí v tomto roce. Dle MMF schodek rozpočtu překročí letos 13,8 % HDP a státní dluh, který se Španělsko léta snaží snížit, naroste na 123,3 % HDP. Vcelku pozitivní růst HDP (2 % HDP v roce 2019) se propadne kvůli pandemii o  12,8 %. Dopad současné krize bude znatelný v několika nadcházejících letech, negativně zasáhne řadu firem a podniků a odrazí se i na opětovném  nárůstu nezaměstnanosti, která přesáhne 20 %.

Při přejezdu hranic ke kontrolám nedochází. V případě namátkových kontrol může švédská strana požadovat standardní dokumentaci (tj. řidičský průkaz, technický průkaz, doklady o nákladu, pracovní smlouvu nebo potvrzení zaměstnavatele).

Platí standardní EU výjimka ze zákazu jízdy v neděli a ve státní svátky pro nákladní vozidla nad 7,5 t. pro vybrané zboží.

Bez omezení

Nejsou, ale je doporučeno mít u sebe dezinfekci a ochranné rukavice.

Švédská vláda, Centrální banka a další instituce v průběhu pandemie přišly s celou sérií balíčků na podporu ekonomiky zaměřené nejen na podporu pracovních míst, osob postižených krizí, ale také firem a živnostníků. Bližší informace naleznete zde.

Stavebnictví: Výstavba rezidenčních a komerčních objektů a  zdravotnických zařízení.

Strojírenství: Metalurgických výrobků, svařovaných konstrukcí, přesně obráběných dílů a montáží.

(více Mapa globálních oborových příležitostí).

Dle Vlády:

HDP?Švédska poklesne v roce 2020 o 6,0 %, v roce 2021 však očekává růst 3,0 % (v tzv. černém scénáři počítá s propadem HDP v roce 2020 až o 10 %). 

Nezaměstnanost?stoupne ze 7 % na 9,3 % (v tzv. černém scénáři až 13,5 %).Státní rozpočet v důsledku mimořádných balíčků na podporu ekonomiky skončí namísto v přebytku 47 mld. SEK (+0,95 % HDP) v deficitu 371 mld. SEK (-7,8 % HDP). Pro rok 2021 vláda počítá se schodkem ve výši 2,7 % HDP a návrat k?vyrovnanému rozpočtu se předpokládá až v?roce 2023. 

Zadlužení Švédska?stoupne z?35,2 % HDP na 45,7 % HDP, což bude stále jedna z?nejlepších hodnot v?EU. 

Inflace?spadne na nulu. 

Dle Centrální banky:

HDP?Švédska poklesne v roce 2020 o 6,6 %, v roce 2021 však očekává růst 4,6 % (v tzv. černém scénáři počítá s propadem HDP v roce 2020 až o 9,7 %). 

Nezaměstnanost?stoupne v roce 2020 až na 10,1 % (v tzv. černém scénáři 12,5 %). 

Inflace?spadne na nulu. 

V návaznosti na rozhodnutí CH vlády z 1.7.2020 se budou muset osoby přijíždějící do CH z určitých zemí a regionů podrobit desetidenní karanténě. Do karantény (doma nebo v jiném vhodném ubytovacím objektu) budou muset od 6.7.2020 všichni, kdo se ve 14 dnech bezprostředně předcházejících příjezdu do CH zdržovali v zemích či oblastech se zvýšeným výskytem Sars-CoV-2. V současné době na tomto seznamu zemí Česká republika není.

Aktuální seznam naleznete zde.

Z karantény jsou vyňaty osoby, které a/ přepravují zboží, b/ jejichž činnost je urgentně nutná (pracovníci ve zdravotnictví, pracovníci v oblasti bezpečnosti a ochrany veřejného pořádku, pracovníci mezinárodních organizací a zastupitelských úřadů), c/ které z naléhavých pracovních nebo medicínských důvodů přijíždějí denně nebo maximálně na dobu 5 dní, d/ které se v některé z rizikových zemí zdržovaly jako pasažéři v tranzitu po dobu max. 24 hodin, e/ které Švýcarskem pouze tranzitují přímo do některé jiné země.

Od 6.7.2020 byla celoplošně zavedena povinnost nošení ochranných roušek ve všech prostředcích veřejné hromadné dopravy.

Dopravní společnosti, které se chtějí vyhýbat zákazu nočních jízd a jízd o nedělích, jsou podrobeny běžnému schvalovacímu procesu. O povolení k individuální přepravě lze požádat prostřednictvím následujícího odkazu z webových stránek Spolkového silničního úřadu ASTRA, zde www.sonderbewilligung.ch. Pro jízdy ze zahraničí je za vydávání povolení odpovědný kantonální úřad toho kantonu, na jehož území po překročení hranic Švýcarska přepravce vstoupí jako první. V naléhavých případech mohou povolení k individuální přepravě vydávat i kantonální policejní úřady.

Spolkové ministerstvo financí rozhodlo o prodloužení lhůty pro  bezcelní vývoz zboží, které turisté zakoupili ve Švýcarsku, ze 30 na 90 dnů. Tato změna vstoupí v platnost od 1.8.2020 (tzn. platí pro zboží, které bude zakoupeno ve Švýcarsku po 1.8.2020).

Tranzitní a nákladní provoz funguje se všemi sousedními zeměmi i nadále neomezeně.

Od 15.6.2020 byly znovu otevřeny všechny dosud uzavřené hraniční přechody a Spolková celní správa opět zahájila provádění kontrol zaměřených proti pašování a přeshraniční trestné činnosti.

Pro osoby, které zboží převážejí, nejsou zavedena žádná zvláštní hygienická opatření. Na hranicích se kontrolují dovozní doklady, teplota se neměří a není povinnost nosit roušky (pouze v prostředcích městské hromadné dopravy). Všichni ve Švýcarsku musí zachovávat 1,5 m odstup a hygienická opatření, jako např. mytí rukou.

Od dubna požádalo přes 190 000 podniků o podporu v režimu Kurzarbeit pro 1,9 milionu lidí. To odpovídá 36% všech švýcarských zaměstnanců. Kvůli lepšímu zvládnutí situace vláda 1.7. 2020 prodloužila možnost čerpat podporu z programu Kurzarbeit ze 12 na 18 měsíců. OSVČ mohou vládní podporu nově čerpat až do poloviny září. Vláda zvýšila objem úvěrů pro Švýcarské spolkové dráhy (SBB) ze 200 mil. CHF na 750 mil. CHF.

Vláda přijala opatření na ochranu švýcarských společností před bankrotem. Společnosti, kterým hrozí bankrot, můžou oznámení o bankrotu odložit, existuje-li naděje, že své zadlužení v důsledku koronaviru opět odstraní. Podnikatelům jsou poskytovány úvěry, u kterých do výše 500 000 CHF ručí stát 100 %, při vyšších částkách nese 15% záruku i banka.

Program na podporu likvidity společností, zahájený v březnu 2020, končí k 31. červenci 2020. Všechny švýcarské společnosti, které v rámci tohoto programu chtějí ještě získat překlenovací úvěr, musí podat žádost nejpozději k tomuto datu. Dosud byly přijaty žádosti o půjčku od cca 133 000 společností v celkové výši 16 miliard CHF.

Potravinářství: Na máslo, vejce, mouku a další produkty, byl navýšen celní kontingent a jejich dovoz byl usnadněn.

Věda, výzkum, inovace: Švýcarsko patří v této oblasti dlouhodobě ke světovým lídrům, otevírá se tak prostor pro česká řešení.

ICT: Vzhledem ke stále rostoucímu významu digitalizace se především v současné době nabízí příležitosti v mnoha sektorech, jako například E-commerce, FinTech, E-learning, E-games atd.

Vládní expertní skupina předpokládá pro r. 2020 pokles HDP o 6,2% (předpověď na duben 2020 ještě činila pokles HDP o 6,7%) s průměrnou roční mírou nezaměstnanosti 3,8%. Takovýto scénář by představoval největší ekonomický pokles od roku 1975.

Expertní skupina tím do značné míry potvrzuje své předchozí odhady a očekává, že největšího propadu bude pravděpodobně dosaženo ve druhém čtvrtletí 2020. Pokud nepřijdou další pandemické vlny s drastickými omezeními, měla by se švýcarská ekonomika začít zotavovat od druhé poloviny roku 2020.

I v roce 2021 by mělo pokračovat mírné oživení švýcarské ekonomiky. Zvýšení HDP o 4,9% (předpověď v dubnu 2020 činila: 5,2%) se očekává za předpokladu, že nedojde k žádným dalším zpřísnění zdravotních a hygienických opatření, že se nebude hromadně propouštět, omezí se bankroty firem a že se zahraniční poptávka po zboží a službách bude pozvolna normalizovat.

Situace na trhu práce se bude zotavovat jen pomalu: podle předpovědí bude růst míra nezaměstnanosti v roce 2021 i nadále a měla by dosáhnout ročního průměru 4,1%, zaměstnanost poroste jen mírně.

Dojde k mírnému poklesu inflace, přičemž se neočekávají výrazné změny ve výši úrokových sazeb. Směnný kurz vůči euru se bude pohybovat kolem 1,05 CHF.

Pro rok 2020 počítá CH vláda s deficitem státního rozpočtu ve výši 3-5 mld. CHF (namísto plánovaného přebytku ve výši okolo 3 mld. CHF), pro rok 2021 s deficitem okolo 1 mld. CHF. Dobrá zpráva je, že pro léta 2022 a 2023 není třeba plánovat žádný úsporný program.

Pro české a unijní exportéry obecně nejsou. Došlo ovšem ke zrušení veškerých importních cel na chirurgické masky a respirátory (dříve 20 %), etanol (dříve 13 %) a na plicní ventilátory (dříve 13 %).

Vzhledem k prudce rostoucímu deficitu běžného účtu, turecká strana od poloviny května zavedla 30% clo na dovoz až 800 výrobků. Cílem byla ochrana tureckých výrobců před levnou asijskou produkcí, která je dle Ankary do země často dovážena přes EU. Toto opatření a jeho vliv na export z EU do Turecka je unijními autoritami i zastupitelským úřadem analyzováno.

Netarifní:

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem netarifní překážky obecně nejsou. Nicméně, zastupitelský úřad má zkušenost s celou řadou případů, kdy bylo zboží na celnici pozdrženo bez zjevného důvodu, a byly vyžadovány dokumenty, které neměly právní opodstatnění. Je třeba také počítat s tím, že turecké úřady budou vyžadovat „Certificate of origin“ s cílem zamezit levnému dovozu z Asie přes EU.

Od 4. 3. platí zákaz vývozu zdravotnického materiálu. Tento zákaz byl několikrát modifikován, v současnosti je zakázané bez povolení vyvézt pouze prostředky osobní ochrany potřebné pro boj s Covid19, mimo látkových roušek.

Turecko v současnosti hlásí otevřené hraniční přechody pro mezinárodní nákladní dopravu s Bulharskem (Kapikule, Hamzabeyli), Řeckem (Ipsala, Pazarkule, Uzunkopru), Gruzií (Sark, Turkgozu, Aktas), Irákem (Habur), Sýrií (Oncupinar, Cobanbey), Íránem (Gurbulak).

Pravidla pro přechod hranice s Iránem a Irákem jsou zpravidla přísnější a velice často se mění. V případě potřeby doporučujeme operativní konzultace se zastupitelským úřadem.

Řidiči vstupující do země musí projít zdravotní prohlídkou, mít u sebe dostatečné množství dezinfekce a roušek a ochranu úst a nosu nosit na všech veřejných místech.

Dle údajů Ministerstva financí dosáhla finanční pomoc alokovaná státem na boj s koronavirem 10 – 11% tureckého HDP (cca 89 mld. USD). Vládní pomoc měla široké zaměření, od jednorázových výplat v hotovosti pro nejchudší, až po snahu co nejvíce napomoci exportérům, která se projevila v poskytování výhodných úvěrů až do výše v přepočtu cca 7,3 mil. USD přes státní Turk Eximbank. Zásadní otázkou pro Turecko se nyní ovšem stává dostupnost mezinárodního financování. To za situace, kdy jeho pohledávky v zahraniční měně se splatností v příštích 12 měsících, dosahují až 24% jeho HDP. Tato skutečnost může být dále komplikována všeobecně očekávaným pozvolným propadem TRY, což dále zkomplikuje přístup k zahraničním měnám. Dohoda s Mezinárodním měnovým fondem, která by situaci mohla zjednodušit, se v tuto chvíli jeví jako poměrně nepravděpodobná. 

Potraviny: Cereální výrobky, pražená kávová zrna.

Zemědělství: Organická hnojiva, krmiva pro zvířata, doplňky stravy pro zvěř.

Strojírenství: Obráběcí stroje, vysoce přesné technologie pro obrábění, soustružení a frézování.

Světová banka předpokládá pád TR HDP v?roce 2020 o 3,8 %, Mezinárodní měnový fond?o 5 %, Evropská komise o 5,4 %,?Economist?Intelligence?Unit?je ještě pesimističtější a předpovídá propad 5,9 %.?Turecko slovy ministra financí?Albayraka?ovšem na konci roku 2020 stále počítá v?pozitivním?růstem?svého HDP. Dle vyjádření ministra financí dosáhl?finanční balíček pomoci?ve spojitosti s?Covid19?alokovaný státem?10-11 % HDP (89 mld. USD).??? 

Nejsou

Netarifní:

Od poloviny března 2020 je zakázáno exportovat z Ukrajiny definovaný zdravotnický materiál využitelný k zamezení šíření koronaviru. Jedná se o položky, jako jsou ochranné laboratorní oděvy, zdravotnické rukavice, zdravotnické ochranné masky, ochranné brýle, respirátory (kategorie ne níže než FFP2) a další. Exportovat již lze zdravotnické ochranné obleky a zdravotnické pláště jednorázové.

Při přejezdu hranic musí mít řidič kamionu osobní doklady, pas, doklady ke kamionu a k nákladu.  Nákladní silniční doprava je na Ukrajině omezena ve městech, a to v době dopravních špiček od 7,00 do 10,00 a dále od 17,00 do 20,00. V Kyjevě je nákladním vozidlům povoleno projíždět od 20,00 do 7,00 po definovaných cestách a ulicích.

Od 22.5. 2020 došlo na Ukrajině k otevření většího počtu hraničních přechodů na hranicích s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Moldavskem (vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci zůstává uzavřena většina přechodů s Běloruskem a Ruskem). Přehled otevřených hraničních přechodů zveřejňuje na svých webových stránkách Státní pohraniční služba Ukrajiny.

Od 22. 6. 2020 ČSA obnovily pravidelné letecké spojení mezi Kyjevem a Prahou.

Ukrajina též zavedla tzv. adaptivní (pružný) přístup k cizincům, kteří na Ukrajinu přijíždějí. Pokud přijedou ze zemí „zelené zóny“, budou vpuštěni do země bez potřeby projít povinným lékařským pozorováním/sebeizolací. Musejí však doložit pojištění nákladů souvisejících s léčbou COVID-19 či pozorováním (umístěním v karanténním zařízení). Pokud přijedou ze zemí „červené zóny“, musejí podstoupit 14denní pozorování/sebeizolaci, kterou lze absolvovat za použití mobilní aplikace „jednej doma“ nebo fyzicky ve stacionářích vyčleněných místní samosprávou. Pozorování/sebeizolaci lze ukončit předložením negativního testu na COVID-19, provedeného metodou PCR na území Ukrajiny po překročení hranice. Rovněž je vyžadováno pojištění nákladů souvisejících s léčbou COVID-19.

Řidiči kamionů májí mít ochranné roušky. Na státní hranici je řidičům kontrolována teplota případně je proveden rychlotest.

V rámci reakce na pandemii koronavirusu již v polovině března 2020 přijala Nejvyšší rada Ukrajiny „protikrizové zákony“ zahrnující opatření na podporu domácích podnikatelů a obyvatel (moratorium na daňové audity, výjimky z placení pokut, osvobození od platby nájmu při nemožnosti využití nemovitosti apod.). Dále byl přijat program „Dostupné úvěry 5-7-9%“ k podpoře malých a středních podniků, zjednodušeny procedury veřejných zakázek (tj. bez elektronických aukcí) a procedury pro registraci léků (pokud jsou registrovány v některé zemi EU), Národní banka Ukrajiny zavedla program na refinancování bank až na 5 let.

V polovině dubna 2020 byl v Nejvyšší radě schválen „protikrizový rozpočet“, tj. oproti původnímu rozpočtu na rok 2020 (schválený v prosinci 2019) se příjmy snížili o 119,7 mld. hřiven (o 11%) na celkových 975,8 mld. hřiven a výdaje se zvýšily o 82,4 mld. hřiven (o 7%) na celkových 1266,4 mld. hřiven. Byl posílen „rezervní fond“ vlády. Nejvíce byly zvýšeny výdaje na penze a na státní program „zdravotnických garancí“.

Na konci května 2020 ukrajinská vláda schválila státní program na podporu ekonomiky, zahrnující „krátkodobé iniciativy“ (bezpečné fungování ekonomiky, ochrana domácí výroby před importy), „opatření v jednotlivých sektorech“ (podpora průmyslu, energetiky, dopravy apod.) a „podpora jednotlivých segmentů ekonomiky“ (podpora SMEs, investic, inovací apod.).

Zdravotnictví: v rámci budování nových částí nemocnic je zájem o zdravotnické zařízení a technologie a též o zdravotnický materiál (zvýšená poptávka je i po zdravotnickém materiálu využívaném k boji proti šíření pandemie koronavirusu);

Obrana – pasivní sledovací systémy, obrněná technika, komunikační prostředky, výrobní spolupráce v leteckém průmyslu;

Vodohospodářství a odpadní průmysl – budování moderních skládek, závodů na třídění a zpracování odpadů a čističek odpadních vod ve vybraných městech;

Energetika –modernizace energetické infrastruktury včetně jaderných elektráren;

Zemědělství a potravinářský průmysl –zařízení potravinářského sektoru, zemědělská technika, potraviny v oblasti zdravé výživy a různých delikates, zájem je o ukrajinské sezónní pracovníky;

Dopravní průmysl – – spolupráce při transformaci a modernizaci státní železnice Ukrzaliznicja (dodávky komponentů, modernizace lokomotiv), zajištění osobní železniční dopravy mezi západní Ukrajinou a ČR.

V 1. čtvrtletí 2020 pokleslo HDP na Ukrajině o 1,5 % v porovnání se stejným obdobím roku 2019, největší propad HDP se očekává ve 2. čtvrtletí 2020.  Dle odhadu Národní banky Ukrajiny by se HDP na Ukrajině mělo v roce 2020 snížit o 5 % s tím, že v roce 2021 se očekává hospodářský růst.

Mezinárodní měnový fond očekává, že v důsledku pandemie koronavirusu dojde ke snížení ukrajinského HDP o 7,7 % v roce 2020. Dále se předpokládá, že v roce 2021 dojde ke stabilizaci ukrajinské ekonomiky a HDP se zvýší o 3,6 %. Dne 12.6. 2020 Ukrajina obdržela první tranši makroekonomické pomoci od Mezinárodního měnového fondu  ve výši 2,1 mld. USD. Pomoc je poskytována v rámci nového programu SBA pro Ukrajinu (Stand – by Arrangement) ve výši 5 mld. USD.

Netarifní:

Pro export z ČR v souvislosti s koronavirem netarifní překážky nejsou.

Od 7. dubna 2020 jsou v platnosti restrikce na vývoz vybraného zdravotnického materiálu z USA. Vývoz většiny respirátorů, roušek a dalších ochranných pomůcek tak podléhá schválení Federal Emergency Management Agency. Více informací zde

Bez omezení

Bez omezení

Řidiči kamionů musí mít nasazenou roušku při vstupu do USA. US Customs and Border Protection realizuje vizuální kontroly a namátkově i testování.

Centrální banka FED srazila úrokovou míru na 0 %, zavázala se k neomezenému nákupu dluhopisů a spustila nové úvěrové nástroje určené soukromému i veřejnému sektoru. Dne 27. března 2020 prezident Trump podepsal zákon CARES Act – fiskální balík v objemu přes 2 bln. USD. Jeho součástí je i program půjček v objemu 349 mld. USD pro malé podniky za účelem krytí mzdových nákladů. Pro enormní zájem byly prostředky vyčerpány v období dvou týdnů byly navýšeny o dalších 384 mld. USD. O půjčky z tohoto programu administrovaného federální agenturou Small Business Administration mohou žádat i americké pobočky společností ze třetích zemí (tedy i z ČR), pokud splňují všechna kritéria. 

Americká exportní/importní banka EXIM spustila balíček opatření pro americké firmy a finanční instituce. Více informací zde 

Zdravotnictví: Zdravotnické pomůcky – více informací zde.

OECD vydala na začátku června odhad vývoje HDP pro scénář s?jednou vlnou a dvěma vlnami pandemie: 

Jedna vlna: 

HDP 2020: –7,3 %, 2021: +4,1 % 

Dvě vlny:  

HDP 2020: -8,4 %, 2021: +1,9 % 

Nejsou

Netarifní:

Nebyla přijata žádná omezení vývozu či dovozu v kontextu pandemie koronaviru, s jedinou výjimkou – farmak, jako je např. adrenalin, inzulín, paracetamol a morfin, a nově i lék Dexamethasone, který byl 16.6.2020 v UK schválen proti covid-19. Konkrétně britská vláda od března 2020 rozšířila na 80 položek již dříve platný seznam léků a farmakologických substancí, na které platí zákaz „paralelního exportu“ (tj. spekulativního nákupu registrovaných léčivých přípravků ve velkém množství přesahujícím potřeby konkrétního odběratele, a jejich následného přeprodeje za vyšší cenu do jiné země, bez součinnosti s držitelem rozhodnutí o registraci). Firmám, které se dopustí „paralelního exportu“ těchto farmak hrozí tvrdý postih. Kompletní seznam léků je dostupný na stránkách vlády.

Aktuálně cestující z ČR nemusejí v Británii podstupovat po příjezdu karanténu, viz následující bod. Až na výjimky však musejí před cestou do UK vyplnit kontaktní formulář. Tato výjimka z karantény prozatím platí pouze na území Anglie a Skotska. Ostatní země UK (Wales, Severní Irsko) svá pravidla oznámí později. Seznam zemí vyjmutých z karantény zde. Pravidla pro hodiny strávené za volantem byla v souvislosti s pandemií koronaviru v Británii dočasně zmírněna, ale v současnu již platí standardní pravidla (evropští i místní řidiči mohli po dobu platnosti opatření denně řídit 11 místo původních 9 hodin – pro řidiče z EU platilo uvolnění mezi 23.3. a 31.5.2020, pro britské řidiče až do 12.6.2020. Více informací na webu vlády).

Přechody jsou otevřené. Žádné vládní omezení se netýká ani fungování mezinárodních letišť. Mezi ČR a Británií nyní létají společnosti ČSA, British Airways, EasyJet a Ryanair.

Aktuálně cestující z ČR nemusejí v Británii podstupovat po příjezdu karanténu (pokud nepobývali 14 dnů před příjezdem do Británie v zemi, na niž se povinnost karantény i nadále vztahuje – seznam zemí vyjmutých z karantény zde). Musejí však před příjezdem do Británie vyplnit on-line registrační formulář na internetu britské vlády (nejdříve 48 hodin před příjezdem a nejpozději před britskou pasovou kontrolou).

Pokud cestující přijíždějí ze zemí, na které výjimka neplatí,  musejí po příjezdu do Británie nastoupit karanténu (autoizolaci). Cestující z těchto zemí musejí prostřednictvím on-line formuláře na internetu britské vlády před příjezdem, nebo nejpozději na letišti před pasovou kontrolou, nahlásit číslo letu / hraniční přechod příjezdu a adresu, kde hodlají autoizolaci podstoupit. Pokud by cestující neměl předem zajištěno v UK odpovídající ubytování (za které je považován „např. i hotel, ubytování u přátel“), bude muset využít některého ze zařízení zajištěných vládou, které si bude muset uhradit; k dopravě z letiště na místo karantény by měli cestující využít individuální dopravní prostředek (auto), nikoliv MHD, „v maximální možné míře“. Budou probíhat namátkové kontroly, sankce za neprovedení registrace je stanovena na 100 GBP a za porušení karantény na 1 tis. GBP. 

Ve veřejné dopravě je povinné nosit roušku či jiné adekvátní zakrytí obličeje. Ve Skotsku je od 10. 7. 2020 a v Anglii od 24. 7. 2020 povinné nosit roušky též v obchodech. Doporučujeme také sledovat web britské vlády, dle vývoje situace mohou být operativně přijata nová opatření.

Britská vláda vydala doporučení pro řidiče kamionů, zaměstnavatele a další pracovníky v mezinárodní dopravě. Doporučuje se především dodržování minimálně 2 metrových rozestupů, nošení roušek pouze v místech, kde nelze rozestupy dodržet, zvýšení frekvence mytí rukou a čištění povrchů,  snížení počtu lidí, s nimiž je každý člověk v kontaktu prostřednictvím ustavení pevných týmů pracovníků, vozidla by neměla být sdílena a měla by být dobře větrána, atd.

Karanténa aktuálně není pro osoby cestující do Británie z ČR (a dalších 60 zemí, viz předchozí bod) zavedena.

Ve veřejné dopravě je povinné nosit roušku či jiné adekvátní zakrytí obličeje. Ve Skotsku je od 10. 7. 2020,  v Anglii od 24. 7. 2020 a v Severním Irsku od 1. 8. 2020 povinné nosit roušky též v obchodech. Doporučujeme také sledovat web britské vlády, dle vývoje situace mohou být operativně přijata nová opatření.

Dne 25. března 2020 byl schválen nový zákon (tzv. „Covid Bill“), pro flexibilní finanční podporu. Britská vládní reakce na podporu hospodářství v době pandemie čítá balíček opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů koronaviru ve výši 30 mld. GBP, zaměřených na veřejné zdravotnictví, občany, OSVČ a firmy. Podpora je zaměřena na firmy napříč sektory, např. zdravotnictví získalo 14,5 miliardy GBP, a 3,5 miliard GBP bylo alokováno na udržení provozu železniční dopravy, a další programy jsou určeny pro ostatní sektory ekonomiky. Vláda také platí 80% mezd pracovníků, které firmy nechaly doma, ale nepropustily je (cca 9,3 mil. osob); od června musejí firmy schéma spolufinancovat, až do konce října, kdy program končí. Vláda dále kompenzuje až 80% průměrných ušlých příjmů OSVČ. Nad tento rámec je k dispozici na překlenovací půjčky firmám 330 mld. GBP (15 % GDP země). Britská centrální banka Bank of England snížila základní sazbu ze 0,75% na současných 0,10%, a uvolnila pravidla pro banky k poskytování půjček. Očekává se, že vláda masivně podpoří ekonomiku prostřednictvím investic především do zdravotnictví, infrastruktury, energetiky a to i za cenu navýšení státního dluhu.

Více informací o vládních programech na podporu ekonomiky a jednotlivých sektorů na webu velvyslanectví v Londýně

ICT: Již v akutní fázi pandemie byla jasně zřejmá zvýšená poptávka po digitálních a on-line řešeních umožňujících zajistit služby při zachování fyzických rozestupů, ale i např. distanční fungování pracovních týmů (home office). A tento trend bude pokračovat. On-line nakupování je v Británii dlouhodobě oblíbené (více než polovina spotřebitelů pravidelně nakupuje na internetu, již před pandemií probíhalo 18% všech nákupů on-line, i ve skupině nad 65 let má více než polovina osoba s on-line nakupováním zkušenosti) a v době krize dramaticky narostlo. Poptávka bude vzrůstat jak po samotné on-line nabídce výrobků a služeb, tak po platformách a řešeních pro e-commerce, herní průmysl, rozšířenou a virtuální realitu, digitální marketing a edtech, tak po fyzické infrastruktuře pro internetové připojení (vládní plán do 2025 zajistit giga-bitové širokopásmové připojení kabelem pro 30 mil domácností).

Zdravotnický a farmaceutický průmysl: Již těsně před koronavirovou pandemií patřil zdravotní  sektor, resp. Národní zdravotní služba NHS, k deklarovaným prioritám vlády. NHS nutně potřebuje realizovat projekty obnovy řady nemocnic, a to jak stavební, tak přístrojové. Čelíce koronavirové krizi pak vláda na jaře 2020 alokovala na podporu NHS další balíček ve výši 6,6 miliardy GBP, která je zaměřena na zajištění nemocničních lůžek, nákup plicních ventilátorů, diagnostických testů, ochranných prostředků i výzkum vakcíny. Vybudováno bude také 40 nových nemocnic. Podrobněji na webu velvyslanectví ČR v Londýně. 

Infrastruktura: Vzrůstá poptávka po řešeních podporující fyzické rozestupy ve veřejných prostorách, dopravních prostředcích, ale i pracovištích či restaurací atd. Vláda přislíbila balíček 2 mld. GBP na podporu cyklistiky a chůze. Vláda připravuje „národní cyklistický plán“, který stanoví, jak do roku 2025 zdvojnásobit cyklistiku a zvýšit chůzi. Bude spuštěn pilotní provoz schématu e-skútrů k pronajmutí ve městech. Vláda alokuje 10 mil. GBP na dobíjecí stanice pro el. automobily.  Pokračovat budou také největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky – v průběhu krize vláda rozhodla o pokračování příprav a zahájení výstavby dlouho chystané vysokorychlostní železnice na sever Anglie – tzv. projekt HS2. Podrobněji na webu velvyslanectví ČR v Londýně. 

Energetika: Ochrana klimatu a dekarbonizace ekonomiky budou klíčovým aspektem hospodářské obnovy – platí cíl dosáhnout nulových emisí CO2 z britské ekonomiky jako celku do roku 2050. Do roku 2025 musejí ukončit provoz všechny hnědouhelné elektrárny a ze stávajících jaderných bloků má do roku 2030 ukončit provoz 7 a zůstat funkční jen jedna jaderná elektrárna. Do roku 2030 tak bude potřeba nalézt nové zdroje pro čtvrtinu britské energie, přičemž hlavní roli budou hrát jádro a obnovitelné zdroje. Pokračuje výstavba jaderného zdroje Hinkley Point C, a plánovány jsou další dva jaderné bloky, převážně v čínsko-francouzské režii (Sizewell B, Bradwell). Stále důležitější roli budou mít obnovitelné zdroje (především z off-shore větrných farem), ukládání energie (bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny), úspory energie (zateplování staveb), elektromobilita a chytrá energetická řešení. Podrobněji na webu velvyslanectví ČR v Londýně. 

Sektor volného času (krátkodobě): V souvislosti s omezení pohybu a cestování je zvýšená poptávka po domácím (kancelářský a zahradní nábytek, grily) a sportovním vybavení (jízdní kola, elektrokola, domácí posilovny a sportovní pomůcky), produktech pro kutily či výrobcích pro rekreaci a lokální turistiku.

Více na stránkách Velvyslanectví ČR v Londýně.

České firmy také od května mají možnost v Británii využít dotovaných služeb PROPEA.

Podle vládní agentury Office for Budget Responsibility (OBR) je britská ekonomika je na cestě ke svému nejhoršímu roku za posledních 300 let a největšímu schodku v období míru. V nové zprávě nastínila OBR tři scénáře budoucího vývoje, které všechny předpovídají nejhorší recesi za 300 let (pokles ekonomiky o 10,6% až 14,3% HDP). OBR předpovídá masivní nárůst deficitu státního rozpočtu (do výše 13-21 % HDP) a státního dluhu (nad 100 % HDP). Podle OBR bude k obnovení stability britských veřejných financí zapotřebí buď zvýšení daní o 60 mld. GBP nebo návrat k úsporným opatřením (indikátorem směřování vlády může být fakt, že ministerstvo financí zahájilo rozsáhlý přezkum daně z kapitálových výnosů.) Podle zprávy OECD utrpí britská ekonomika pravděpodobně nejhorší škody způsobené krizí covid-19 z rozvinutých zemí. OECD předpovídá propad britského HDP v roce 2020 o 11,5 %, což je horší hodnota než v případě Francie, Itálie či Španělska. V případě druhé vlny infekce v letošním roce se má HDP snížit dokonce o 14 % Jedním z faktorů identifikovaných OECD je význam sektoru služeb pro britské hospodářství. Obchod, cestovní ruch, realitní trh a pohostinství společně významně přispívají k HDP a všechny byly těžce zasaženy lockdownem. OECD také doplnila, že pokud UK neuzavře obchodní dohodu s EU do konce roku 2020 nebo nezavede alternativní opatření, vystaví se hrozbě výrazně negativních dopadů na obchod a pracovní trh.

Podle letní predikce Evropské komise by mělo britské HDP poklesnout v letošním roce o 9,7 %. Jarní predikce EK přitom předpokládala kontrakci ekonomiky „jen“ o 8,3 %. EK předpovídá, že příští rok HDP vzroste o 6 % – ale pouze tehdy, bude-li současný „status quo“ v obchodních vztazích zachován.