Zaměstnanci

V nejčetnější skupině zaměstnanců uvedlo celkem 1 868,3 tis. osob, že se u nich projevily negativní vlivy související se současnou situací jejich zaměstnavatelů. Podíl postižených mužů a žen byl přitom prakticky shodný (na úrovni 43 %).

 

 

 

 

Ve 2. čtvrtletí roku 2020 byly relativně významné rozdíly v hodnocení situace v jednotlivých krajích. Nejčastěji pociťovali negativní dopady zaměstnanci s bydlištěm ve Středočeském kraji (54,3 %). Zde se projevuje silná ekonomická vazba s Prahou, když do hlavního města pravidelně vyjíždí za prací vysoký počet Středočechů. Vysoký je i podíl zaměstnanců s pocitem ohrožení v Libereckém kraji (53,9 %), za kterým následuje Praha (49,3 %). Nejméně se cítili ohrožení zaměstnanci v Královéhradeckém kraji (29,8 %) a v Pardubickém kraji (32,2 %). Je zřejmé, že region Severovýchod (Královéhradecký, Pardubický a Liberecký kraj) se vyznačuje velkými územními rozdíly v dopadu krize na skupinu těchto pracujících.

 

 

 

 

Podíl negativních dopadů se velmi liší z hlediska jednotlivých odvětvových sekcí. Absolutně nejvyšší počet zaměstnanců zasažených krizí byl logicky ve zpracovatelském průmyslu (711,4 tis.), vysoký byl i v sekci obchodu. Vzhledem k mimořádným podmínkám pocítil dopady i poměrně vysoký počet zaměstnanců ve školství. Podmínky zaměstnanců pro výkon svého zaměstnání se mezi odvětvími značně liší. Relativně málo byli ohroženi zaměstnanci v primárním sektoru a s výjimkou zpracovatelského průmyslu v celém sekundárním sektoru. Velkou diferenciací se vyznačuje terciární sektor služeb. V odvětví veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení se cítila ohrožena jen pětina všech zaměstnanců, ve zdravotnictví a sociální péči čtvrtina a v sekci informační a komunikační činnosti 30 %. V řadě sekcí se pohybuje podíl ohrožených zaměstnanců kolem 40 %. Naopak kritická situace je v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti a zejména v sekci ubytování, stravování a pohostinství.

 

 

 

Z hlediska míry postižení podle vzdělání jich nejvíce bylo mezi zaměstnanci se základním vzděláním (45,3 %) a středním vzděláním bez maturity (46,1 %). S rostoucí úrovní formálního vzdělání se podíl postihnutých snižuje. Ve skupině zaměstnanců s maturitou to bylo 42,6 % a ve skupině absolventů terciárního stupně vzdělání jen 39,7 %. Ve skupině základního vzdělání a středního vzdělání bez maturity pociťovalo problémy více žen než mužů, ve skupinách se středním vzdělání s maturitou a vysokoškoláků naopak mírně převažovali muži.

 

 

Celkem 82,2 % zaměstnanců (1 531,5 tis.) zasažených krizí uvedlo, že se jedná spíše o dočasné problémy. Přitom na rozdíl od skupiny sebezaměstnaných je diference mezi muži a ženami relativně malá (muži 82,8 %, ženy 81,6 %).

 

 

Sebezaměstnaní

Negativní dopady současné situace na ekonomiku, tržby či objem práce a zakázek pociťuje většina (60 %) samostatně výdělečně činných osob či podnikatelů. To představuje 514 tis. osob.

 

 

 

Z regionálního hlediska vyjadřovaly nejčastěji obavy podnikající osoby ve Středočeském kraji a v Praze.

 

Přestože většina sebezaměstnaných respondentů při podnikání na problémy způsobené koronavirovou pandemií narazila, 72 % z nich se přiklání k názoru, že jde o dopady spíše dočasné a že je bude možné překonat například s pomocí nějakého vládního programu.

 

 

 

 

Procentuálně nejčastější kladné odpovědi na otázku pociťování dopadů jsou ve vzdělávání (95 %), ubytování a pohostinství (94 %) a v sekci ostatní činnosti (86 %). Nejmenší podíl byl u podnikajících v zemědělství (34 %). Početně dominují sebezaměstnaní ve stavebnictví, jelikož se sebezaměstnaní zabývají největší měrou právě tímto odvětvím. Vysoký počet byl také v odvětví obchod a opravy, co souviselo s plošně uzavřenými provozovnami, a také v profesních, vědeckých a technických činnostech.

 

 

 

V odpovědích byly na rozdíl od zaměstnanců významné rozdíly mezi oběma pohlavími. Výraznější obavy byly zjištěny u podnikajících žen, z nichž pocítilo dopady 64 % oproti 58 % mužů. Ženy také považují situaci za závažnější – dopady za vážné (ohrožující jejich podnikání) považuje téměř třetina žen, zatímco podnikající muži sdílejí tento názor pouze z jedné čtvrtiny.

Nejvíce pocítily dopady mladé ženy (okolo 75 %) a s narůstajícím věkem podíl kladných odpovědí u žen klesal k polovině. Naopak u mužů byl sklon mírně rostoucí, u mladých mužů jen okolo 50 % a v nejvyšších věkových kategoriích okolo 60 %. Posuzování vážnosti dopadů na podnikání se s přibývajícím věkem velmi mírně snižovalo u obou pohlaví.

 

Pokud se samostatně výdělečně činné osoby potkaly s negativními důsledky, pak za vážné a ohrožující jejich podnikání je považovaly nejčastěji osoby podnikající v posledním článku distribuce zboží, tedy ve velkoobchodu a maloobchodu a v údržbě a opravě motorových vozidel a motocyklů.

 

Podstatně méně se s dopady koronakrize setkaly osoby se základním vzděláním, zejména ženy. U mužů byly odpovědi vůbec výrazně méně škálované podle dosaženého vzdělání než u žen, u kterých nejčastěji hlásily dopady ty se středním stupněm vzdělání, viz graf. V posuzování vážnosti dopadů na podnikání u těch, kteří je pocítili, nebyly mezi skupinami statisticky významné rozdíly.

 

 

 

 

Nezaměstnanost se zvyšuje hlavně u mužů

Současná situace příliš neumožňuje činit nějaké jednoznačné závěry ohledně vývoje nezaměstnanosti. Důvodů je několik, nejmarkantnější zkreslení běžných ukazatelů může být způsobeno tím, že nejsou zaznamenáni lidé, kteří se na určitou dobu vzdali hledání práce, případně ti, kteří se například starají o děti a nebyli připraveni nastoupit do pracovního procesu. Je tedy potřeba vnímat metodické vymezení u míry nezaměstnanosti, především to, že tento ukazatel pracuje pouze s lidmi, kteří jsou na trhu práce, resp. jsou ekonomicky aktivní. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku hledalo aktivně práci a bylo připraveno nastoupit do zaměstnání 126 tisíc osob. Meziroční relativní přírůstek činil 24 %. Vyšší nárůst byl zaznamenán u mužů, v jejichž skupině se počet nezaměstnaných mezi druhým čtvrtletím letošního a loňského roku zvedl o 38 %. U žen došlo ke zvýšení o 12 %. Častějším důvodem k ukončení zaměstnání se stalo propuštění, meziročně se počet těchto případů zvedl o 123 %.

 

Čerstvě propuštění ze zaměstnání

Dotazník ve druhém čtvrtletí nově zjišťoval i postoje čerstvě nezaměstnaných, kterých bylo ve 2. čtvrtletí 2020 zachyceno celkem 31,2 tis. Tazatelé ČSÚ se ptali, zda budou moci respondenti nastoupit na původní místo nebo k původnímu zaměstnavateli. Největší část odpovědí (44 %) byla, že rozhodně nenastoupí na původní pracovní místo, a asi 41 % nezaměstnaných se přikláněla k názoru, že spíše nenastoupí k původnímu zaměstnavateli. Ke svému zaměstnavateli se vrátí okolo 4 % nezaměstnaných a 11 % respondentů uvedlo, že jejich zaměstnavatel již ukončil svou činnost (výrobu).

 

 

Zdali najdou nové pracovní místo v původním oboru, 39 % nezaměstnaných neřeší a 29 % považuje nalezení takového místa za obtížné. V původním oboru bude hledat pracovní příležitost 25 % čerstvě nezaměstnaných. Pouze 7 % osob, které nedávno přišly o práci, si myslí, že obor, v němž dosud pracovali, není perspektivní.

 

 

Nejčastěji neřeší nalezení místa v původním oboru nezaměstnaní ze zpracovatelského průmyslu, jako na obtížné nahlížejí na nalezení místa v původním oboru zejména bývalí zaměstnanci z oblasti velkoobchodu, maloobchodu nebo oprav a údržby motorových vozidel. Lidé dříve pracující v odvětví ubytování a stravování jsou připraveni si hledat své příští zaměstnání v původním oboru.

 

Finanční problémy, které v důsledku pandemie a ztráty zaměstnání postihly domácnost, považuje za dočasné 42 % nově nezaměstnaných, pro 41 % jsou tyto problémy těžké a 17 % je hodnotí jako vážně ohrožující domácnost a její platební schopnosti. Vážné ohrožení cítí především jednočlenné domácnosti. Tříčlenné domácnosti nejčastěji uváděly spíše těžké problémy a v domácnostech o čtyřech a více členech se vypořádávají s nezaměstnaností snáz a vzniklé nesnáze vnímají jako dočasné.

 

 

Zpracoval: Marta Petráňová, Ilona Mendlová a tým VŠPS

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ

Tel.: +420 274 054 357

E-mail: marta.petranova@czso.cz