Naděje dožití v okresech Jihomoravského kraje

Nejvyšší naději dožití v porovnání okresů Jihomoravského kraje mají muži žijící v Brně-městě a ženy v okrese Vyškov. V porovnání s průměry let 2001 až 2005 se pravděpodobná délka života v okresech kraje zvýšila u mužů v průměru téměř o 4 roky a u žen o 3 roky.

Naděje dožití neboli střední délka života osoby ve věku 0, 45, 65 a 80 let vyjadřuje průměrný počet let, který má ještě naději prožít osoba daného věku. Údaje jsou výsledkem podrobných úmrtnostních tabulek zpracovaných pro jednotlivé okresy (resp. správní obvody obcí s rozšířenou působností) nepřímou metodou výpočtu pravděpodobností úmrtí s jednoletým věkovým intervalem, zvlášť pro muže a ženy. Pro vyloučení nahodilých výkyvů se za menší územní celky zpracovávají z průměrů za pětileté kalendářní období, nejnověji za roky 2015 až 2019. Pro stanovení rozdílů mezi okresy nebo správními obvody, popř. pro stanovení pořadí jsou údaje o věku v textu, v tabulkách a grafech uvedena v hodnotách s přesností na dvě desetinná místa.

Z tabulky 1 a zejména z grafu 1 je zřejmé, že ve srovnání naděje dožití v okresech kraje jsou na tom nejlépe muži v Brně a ženy v okrese Vyškov. Muži narození v roce 2019 v Brně by se mohli v průměru dožít 77,27 roku, naproti tomu muži narození v okrese Břeclav v průměru o 1,57 roku méně. Ve srovnání s ostatními okresy ČR pravděpodobný věk dožití mužů v okrese Brno-město je 6. nejvyšší. Nejvyšší pravděpodobný věk dožití u mužů byl za pětileté období zjištěn v Praze (78,06 roku), nejnižší v okrese Most (73,14 roku).

Ženy se v průměru dožívají vyššího věku - ženy narozené v roce 2019 v okrese Vyškov by se mohly v průměru dožít až 82,80 roku. To je o 0,84 roku více než v okrese Znojmo, což je okres, ve kterém byla v kraji zjištěna naopak nejnižší pravděpodobná hodnota dožití žen. Je ale zřejmé, že rozdíly v předpokládaném věku dožití žen okresů v kraji jsou velmi malé. Srovnání s ostatními okresy ČR je u žen podobné jako u mužů, pravděpodobný věk dožití žen v okrese Vyškov je 6. nejvyšší. Nejvyšší pravděpodobný věk dožití u žen byl z průměru za pětileté období zjištěn v okrese Hradec Králové (83,21 roku), nejnižší pravděpodobný věk dožití žen byl zjištěn v okrese Most (78,94 roku).

Pokud muži žijící v okresech Jihomoravského kraje již v roce 2019 dovršili věk 65 let, mají ještě před sebou v průměru minimálně 16 let života. Ženy z okresů kraje ve stejném věku pak nejméně 20 let. Nově se uvádí i naděje dožití 80letých – v okresech kraje u mužů je to v průměru ještě 7 let života a u žen v průměru 9 let.

Tab. 1 Naděje dožití v okresech Jihomoravského kraje (průměr za období 2015 až 2019)

Graf 1 Naděje dožití při narození v okresech Jihomoravského kraje (průměr z období 2015 až 2019)

Jak se postupně zvyšovala naděje dožití při narození v okresech Jihomoravského kraje v uplynulých letech podle pohlaví, ukazuje graf 2. Pravděpodobná délka života za poslední pětileté období je v okresech kraje ve srovnání s obdobím let 2001 až 2005 u mužů v průměru o 3,70 roku vyšší a u žen v průměru o 3,01 roku vyšší. U mužů v okrese Břeclav je průměr z let 2015 až 2019 proti průměru z let 2001 až 2005 dokonce o 4,18 roku vyšší. U žen je nejvyšší nárůst naděje dožití v okrese Blansko, a to o 3,55 roku.

Graf 2 Vývoj naděje dožití mužů a žen při narození v okresech Jihomoravského kraje

V tabulce 2 a v grafu 3 jsou uvedeny hodnoty naděje dožití podle pohlaví ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) v Jihomoravském kraji. Z uvedeného lze vyčíst, že u narozených v letech 2015 až 2019 jsou na tom nejlépe s nadějí dožití muži ve správním obvodu ORP Šlapanice a ženy v SO ORP Slavkov u Brna. Nejméně příznivý ukazatel u mužů i u žen byl zjištěn v SO ORP Mikulov. Rozdíl proti SO ORP Šlapanice u mužů činí 3,06 roku, u žen rozdíl proti SO ORP Slavkov u Brna činí 2,26 roku.

Tab. 2 Naděje dožití ve správních obvodech ORP Jihomoravského kraje (průměr za období 2015 až 2019) 

Graf 3 Naděje dožití při narození ve správních obvodech ORP Jihomoravského kraje
(průměr za období 2015 až 2019)

Poznámka:
V roce 2018 od dat za rok 2017, resp. 2013–2017, přistoupil Český statistický úřad k úpravě metodiky konstrukce úmrtnostních tabulek. Změna se týká způsobu zpracování vstupních reálných dat a spočívá v inovaci funkce pro vyhlazování reálných měr úmrtnosti a v inovaci funkce pro modelování úmrtnosti v nejvyšších věcích. Dále došlo k úpravě způsobu výpočtu průměrné délky života v prvním a posledním roce života a formy převodu měr úmrtnosti na kvocienty. Data za regiony byla přepočtena od roku 2005, resp. průměru let 2001–2005.

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
E-mail: karel.adam@czso.cz
Tel.: 542 528 172