Patria (Patria Finance)
Letecká doprava  |  03.08.2020 05:24:23

The Economist: Letecký průmysl povstane z popela, zářivější než kdy dřív


Letecké společnosti prodávají kvůli omezením cestování a strachu z nákazy méně letenek. Výrobci letadel vyrábí méně letounů, a tak potřebují i méně dílů od svých dodavatelů. Prodejci letenek mají méně zákazníků. Mnohé z těchto firem snížily produkci a propustily tisíce pracovníků. Nyní je otázkou, jak hluboko propadnou, jak rychle se mohou zotavit a jaké budou dlouhodobé dopady. Podle The Economist ale nakonec povstanou z popela zářivější, než kdy dříve.

Letecký komplex je obrovský. V loňském roce vzlétlo 4,5 miliardy cestujících a nebe zaplnilo více než 100 000 komerčních letů denně. Tyto cesty dávaly práci 10 milionům pracovníků: 6 milionům na letištích, včetně zaměstnanců obchodů a kaváren, manipulátorů zavazadel, leteckých kuchařů a podobně; 2,7 milionům pracovníků aerolinek a 1,2 milionů lidí pomáhajících s plánováním letů. V roce 2019 tak pomohli generovat příjmy ve výši 170 miliard USD pro světová letiště a 838 miliard USD pro letecké společnosti. Airbus a Boeing, duopol na vrcholu dodavatelského řetězce letadel, měly tržby 100 miliard dolarů. Celý letecký průmysl měl tržby asi 600 miliard dolarů. A pokud přidáte ještě cestovní kanceláře, jako jsou Booking Holdings, Expedia a Trip.com, získáte jen u těchto jmenovaných roční tržby ve výši 1,3 bilionu dolarů.

Pak ale přišel koronavirus. Šéfové leteckých společností přehodnocují trendy v počtu cestujících, u nichž se očekávalo, že se v příštích 15 letech zdvojnásobí, tak jako tomu bylo s neochvějnou pravidelností od roku 1988. Namísto toho, aby výnosy z letecké dopravy letos vzrostly o 4 %, klesnou o 50 % na 419 miliard USD. Po deseti letech nebývalých zisků se nyní další dva roky očekává celková ztráta 100 miliard USD. To je stejná suma jako polovina všech nominálních čistých zisků, které tento průmysl posbíral od druhé světové války, počítá poradenská firma Aviation Strategy. Luis Felipe de Oliveira, generální ředitel společnosti ACI World, která zastupuje světová letiště, předpovídá, že v roce 2020 dojde k poklesu příjmů o 57 %.

I přes známky života, zejména na domácích trasách v Americe, Evropě a Číně, zůstává výhled nejistý. Na letouny pro dálkové lety se jen práší. A ačkoli některé americké letecké společnosti očekávají příští rok návrat k téměř plnému provozu, druhá vlna covid-19 by mohla tyto naděje zmařit. Oživení čínských domácích letů zastavil v červnu jen malý nárůst infekcí v Pekingu. Jak říká jeden vedoucí pracovník v letectví: „nejtěžší je mluvit o příštích 12 měsících“.

Podle další poradenské společnosti Cirium je stále zaparkováno přibližně 35 % celosvětové flotily přibližně 25 000 letadel. To je sice méně než dubnové dvě třetiny, ale stále hrozné. I když se provoz v roce 2021 obnoví na 80 % loňských úrovní, očekává se, že spousta letadel zůstane na zemi. Banka Citigroup předpovídá na příštích 18 měsíců nadměrnou kapacitu 4 000 letadel.

Velká mezera výrobců letadel

Výrobci letadel, kteří se připravovali na zrychlení výroby, jsou nyní nuceni udělat pravý opak. Airbus, který měl nevyřízených více než 6 100 objednávek na své tryskáče A320, chtěl údajně navýšit produkci ze 60 těchto letounů za měsíc na 70. Místo toho jich vyrábí 40. Podobné poklesy zaznamenávají i jeho dálková letadla. Situaci u Boeingu navíc ještě zhoršuje zákaz létání pro jeho 737 MAX. Toto letadlo přesto dále vyrábí a doufá, že jej letos znovu povolí. Do začátku roku 2022 bude výrobu pomalu zvyšovat na 31 za měsíc. Stejně jako Airbus, i Boeing oznámil škrty letounů s širším tělem.

Tím se otevírá velká mezera mezi tím, co tato dvojice výrobců chtěla prodat, a tím, co ve skutečnosti prodají. Podle poradců u Olivera Wymana bude globální flotila do roku 2030 o 12 % menší, než kdyby ke koronaviru nedošlo. Podle hrubého výpočtu The Economist to znamená o 4 700 letadel méně, což by mohlo znamenat ztrátu výnosů pro Boeing a Airbus ve výši zhruba 300 miliard USD.

Náhradní díly na ocet

Je otázkou, zda produkce výrobců letadel zvládne uživit dodavatelský řetězec, do kterého patří výrobci motorů (Rolls-Royce, GE), výrobci trupů a dalších částí (Spirit AeroSystems), specializované firmy na materiály (Hexcel, Woodward) a společnosti, které vyrábějí avioniku a elektrické systémy (Honeywell, Safran). A to nepočítáme i jejich nesčetné menší dodavatele. Maximální dodavatelský řetězec Boeingu se rozkládá na přibližně 600 firem. Mnoho z nich před krizí investovalo velké peníze a očekávalo silnou poptávku. 29. července Boeing uvedl, že ve druhém čtvrtletí dodal jen 20 letadel oproti 90 kusům před rokem a že tržby z komerčních letadel klesly o 65 % na 1,6 miliardy USD. Následující den zveřejnily prudký pokles příjmů také společnosti Airbus a Safran.

Příkladem za všechny jsou výrobci motorů. Kromě nižší poptávky po jejich soupravách (Rolls-Royce měl dodávat Airbusu 500 kusů ročně, nyní jich pravděpodobně vyrobí jen 250) čelí kolapsu poptávky po náhradních dílech a revizích, upozorňuje David Stewart z Olivera Wymana. Letecké společnosti, které mají vlastní údržbu, mohou vyměňovat části nebo i celé motory z odstavených letadel. Rolls-Royce, jehož motory pohánějí dvě pětiny všech dálkových letadel, pozastavil výplatu dividendy, uvedl, že chce snížit počet pracovních míst 9 000 a vzal si půjčku ve výši 2 miliard liber. A to bude možná muset investory požádat o další 2 miliardy. Výnosy letecké divize společnosti GE za druhé čtvrtletí se meziročně snížily o 44 %, což vedlo i ke snížení celkových výsledků tohoto konglomerátu.

Tichá letiště

Na druhém konci leteckého průmyslu jsou letiště. Asi 60 % jejich výnosů pochází z poplatků leteckých společností a cestujících a zbytek z maloobchodu nebo třeba z parkování. Jenže nyní jsou na tom všichni špatně. Letištní obchody a restaurace v Americe přijdou od nynějška do konce roku 2021 o 3,4 miliardy dolarů, předpovídá asociace Airport Restaurant & Retail Association. Jak poznamenává de Oliveira z ACI World, dvě ze tří letišť před krizí byla ve ztrátě, teď jsou všichna.

V červenci společnost Standard & Poor's znovu snížila rating dluhopisů čtyř evropských letišť, včetně amsterdamského letiště Schiphol a Curychu, a sleduje londýnský Gatwick a Řím kvůli jejich nevalné šanci zvyšovat poplatky, zatímco dál pálí hotovost. Ratingová agentura odhaduje snížení plánovaných kapitálových výdajů na evropských letištích v letech 2020–2023 o 10 miliard EUR, což může narušit instalaci bezkontaktní technologie, která by naopak mohla pomoci cestující ujistit, že jsou terminály bezpečné.

Všechno zlé je pro něco dobré?

Přesto tu existuje několik příležitostí. Letecké společnosti se restrukturalizují. Velcí evropští přepravci pod tlakem nízkých nákladů svých soupeřů dále snižují náklady. BA propustily 30 000 pracovníků a chtějí je najmout zpět za méně velkorysých podmínek. Bankroty a škrty vytvoří na trhu mezery, letadla jsou levná, kdysi vzácných pilotů je teď hodně a letiště budou mít volné sloty, pokud jim bude povoleno je přerozdělit.

Silní dopravci teď mají šanci získat větší podíl na trhu. Wizz Air, maďarský nízkonákladový dopravce, doufá, že do března navýší kapacitu. Jeho hlavním trhem je střední a východní Evropa, která byla pandemií zasažena méně a jejíž zákazníci jsou mladí a méně se bojí létat.

Někteří dopravci mohou radikálně přehodnotit své finanční struktury, což by mohlo pomoci rychlejšímu růstu leasingu. Domhnal Slattery, šéf velkého pronajímatele Avolonu, si myslí, že mnohé aerolinky mohou dospět k názoru, že nepotřebují vlastní letadla a že by se místo toho mohly soustředit na prodej a marketing.

Tento sektor také přehodnocuje svou uhlíkovou stopu. Odvážnější letecké společnosti se silnější rozvahou mohou krizi využít k obnově svých flotil, čímž budou zelenější. Vyjednávací síla je teď na jejich straně: lze vyjednat vše, včetně odkladů, záloh a cen.

Pokus omyl

Warren East, šéf Rolls-Royce, má podezření, že „volání po udržitelnosti z dob před covidem se vrátí silnější než kdy jindy“. Airbus se stále angažuje v létání s nulovými emisemi, říká šéf Airbusu Guillaume Faury - vidí to jako příležitost. Aby Boeing zůstal konkurenceschopný, musel by na to reagovat. Zejména evropské vlády to považují za prioritu. Francouzský záchranný balíček za 15 miliard EUR pro letectví a kosmonautiku zahrnuje fond výzkumu a vývoje za 1,5 miliardy EUR, který má pomoci Airbusu rozjet do roku 2035 osobní letoun na krátké lety s nulovými emisemi (pravděpodobně poháněný biopalivy nebo vodíkem). Krize vedla k větší spolupráci s dodavateli, díky čemuž by inovace mohly být „rychlejší, štíhlejší a levnější“ (i když to znamenalo propuštění 15 000 pracovníků).

Čína, která se zoufale touží stát se mocností v komerčním letectví, může tato narušení považovat za způsob, jak urychlit vstup na globální trh, říká Robert Spingarn z banky Credit Suisse. Spekuluje, že brazilský Embraer, jehož sloučení s Boeingem v dubnu padlo, by mohl začít spolupracovat s čínským COMAC na výstavbě letadla schopného konkurovat Airbusu a Boeingu. Brazilci by mohli dodat průmyslové know-how a Číňané průmyslovou sílu.

Cestujícím v rouškách v poloprázdných letadlech, kteří čekají na letištích duchů se zavřenými obchody, se může zdát, že zážitek z létání už nikdy nebude stejný. Ale letectví se už dříve podařilo znovu postavit na nohy. A je pravděpodobné, že se tak stane znovu. A navíc se změnou k lepšímu.

Zdroj: The Economist


Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

The Economist: Letecký průmysl povstane z popela, zářivější než kdy dřív (2)

Diskuze a názory uživatelů na téma: The Economist: Letecký průmysl povstane z popela, zářivější než kdy dřív
03.08. 08:05  Že by??? (Vedúci odchytovej služby Bohnice)

Poslední zprávy z rubriky Letecká doprava:

10.09.2020  Kolik peněz může Smartwings dostat od Boeingu? 2,5 miliardy korun Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)
02.09.2020  Ghana otevřela svůj vzdušný prostor mzv.cz (MZv ČR)

Přečtěte si také:

21.03.2020Bitcoin z krize povstane silnější než kdy dříve cryptokingdom.tech (Crypto Kingdom)




Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | M Mobil verze
Menu Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Pojištění Koronavirus

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Uživatel:
Upravit profil
Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Zapomenuté heslo ?
Registrace nového uživatele