Víkendář: Prospívají finance společnosti?

Ekonom Luigi Zingales se před časem na stránkách American Finance Association ptal, zda finance prospívají společnosti. Při hledání odpovědi na tuto „provokativní otázku“ poskytl jak argumenty pro, tak proti. A mimo to „přesvědčil mnohé, že postoje veřejnosti k finančnímu sektoru jsou důležité“. Na stránkách ProMarket to uvádí ekonom Manish Jha se svými kolegy a následně se zaměřuje na to, co si o financích myslí lidé ve vybraných zemích a jaké to může mít dopady na ekonomiku.

Ekonom měří sentiment vůči financím pomocí toho, jak se o nich hovoří „v milionech knih v různých jazycích“. Právě knihy podle něj dobře ukazují, jak se postoje vyvíjely v čase. Konkrétně ekonom zkoumal, zda se zmínky o financích blíží spíše tvrzení, že tento sektor společnosti prospívá, nebo že jí škodí. K tomu byl používán jazykový model BERT a jeho výstup shrnuje následující graf. V něm vidíme dlouhodobý vývoj sentimentu vůči financím v osmi jazykových skupinách:

Na první pohled je zřejmé, že postoje k financím jsou v čase jen velmi málo proměnlivé a vzájemné pořadí se u jednotlivých jazyků mění jen výjimečně. Obecně pak platí, že jazyky zemí, které více tíhnou ke kapitalismu, souvisejí s větší vstřícností vůči finančnímu sektoru. Jinak řečeno, knihy psané v americké a britské angličtině vykreslují finance v pozitivnějším kontextu než knihy psané třeba v ruštině, či němčině.

Ekonom se zaměřuje i na to, jak sentiment ovlivnily významné a zlomové události, jako třeba revoluce či kolaps Sovětského svazu. V první řadě podotýká, že tyto události mohou být samy o sobě výsledkem změny sentimentu – pokud například mnoho lidí ztratí důvěru v banky, může dojít k masovému odlivu depozit a k problémům v celém systému a ekonomice. Ekonom se tak zaměřil zejména na přírodní pohromy, protože jejich příchod lze z uvedeného pohledu považovat za náhodný, a ne za výsledek předchozí změny sentimentu.

Jha se konkrétně zaměřil na 60 přírodních pohrom, ke kterým došlo v letech 1900–2009. Z toho šlo ve 32 % případů o epidemie, ve 30 % případů o zemětřesení a v 15 % případů o záplavy. Ukázalo se, že „průměrná pohroma sentiment vůči financím zhoršuje“. Jenže celkový obrázek je pestřejší: Epidemie a zemětřesení sentiment silně zhoršují. Jde přitom o události, na které obvykle neexistuje pojištění. Naopak pohromy, které jsou většinou „dobře pojištěné“, jako jsou záplavy, zpravidla sentiment zlepšují.

Ekonom míní, že tento jev lze vysvětlit tím, že „pojištěné pohromy“ rozprostřou náklady pohromy napříč celou společností, a to jak geograficky, tak mezi generacemi. Výsledkem je pozitivní sentiment, ale opak platí v případě, že náklady jsou koncentrované do určité části společnosti tak, jak tomu je u nepojištěných pohrom. Ekonom v této souvislosti zmiňuje, že v současné době je již patrný rostoucí negativní sentiment vůči pojišťovnám či hedge fondům.

Ekonom se ptá i na to, zda podobné otázky a analýzy mají nějaký praktický význam. Podle něj je odpověď kladná a dokazuje to analýzou vztahu mezi popsaným sentimentem, vývojem produktu a úvěrovou nabídkou. Ukazuje se, že dlouhodobé zlepšování sentimentu vůči financím má pozitivní dopad na ekonomickou aktivitu. Pokud tato zjištění dáme do souvislosti se současným děním ve světové ekonomice, podle ekonoma dojdeme k závěru, že se sentiment zhorší, a to posílí negativní dopady pandemie na světové hospodářství. Ekonom konkrétně tvrdí, že horší sentiment by měl v následujících pěti letech za důsledek pokles tempa růstu úvěrové nabídky ve světové ekonomice o 2 procentní body a tempa růstu produktu o jeden procentní bod.

Zdroj: ProMarket