Největší škody tohoto druhu vznikly při občanských nepokojích v roce 1992 v Los Angeles. Tehdy soud zprostil viny čtyři policisty, kteří před ním stanuli za násilné zacházení při zatýkání Afroameričana Rodneyho Kinga. Tento verdikt vedl k vzepětí vlny násilností v ulicích, která byla vedena především příslušníky stejného etnika. Během několika dnů tam panovala situace srovnatelná s občanskou válkou. Škody se tehdy vyšplhaly na 775 milionů USD, což by dnes odpovídalo hodnotě 1,4 miliardy USD. Rasové nepokoje z roku 1965 byly spojeny se škodou ve výši 357 milionů USD a povstání po smrti Martina Luther Kinga v roce 1968 „přišlo“ na 231 milionů USD na majetkových škodách. Tyto historické částky byly přepočteny současným kurzem.
Nynější nepokoje a násilnosti vyvolané smrtí Georga Floyda nejsou bohužel lokálně ohraničeny, ale probíhají souběžně v mnoha amerických metropolích. Děje se tak znovu převážně v afroamerické komunitě navzdory zákazu vycházení a dalším restrikcím volného pohybu. Vzedmutí negativních vášní najednou na mnoha místech vede pojišťovny k odhadu, že tentokrát půjde o historicky nejvyšší škodu, údajně o mnohonásobek dosavadních.
Za příklad si experti z pojišťoven berou protesty v Chile z loňského roku vzniklé kvůli sociální nerovnosti v zemi. Škody tehdy podle odhadu vyšplhaly až na 2 miliardy USD. Například podle zástupců města Minneapolis v USA už začátkem měsíce června činila dosavadní místní škoda z aktuálních nepokojů minimálně 55 milionů USD. Nejméně 220 budov si do té chvíle prošlo požárem. A konec násilností je stále v nedohlednu, takže škoda každým dnem roste.
Pro porovnání: nejdražší pojištěnou škodou způsobenou člověkem byl atentát na Světové obchodní centrum ve výši 26 milionů USD. Celosvětově největší pojistnou událostí byla škoda hurikánem Katrina s „cenovkou“ 82 miliard USD. Dá se však předpokládat, že celosvětová pandemie koronavirem tuto událost trumfne.
_w60h45_w76h50.png)
RSS
Přebírání zpráv
