Vláda musí hledat cestu, jak umožnit lidem volit

Krajské a senátní volby a COVID-19: otázky a odpovědi)

Jak se díváte na to, jak k problému využití volebního práva u nakažených lidí přistupuje vláda?

Ministerstvo vnitra má pravdu, že zákon ponechává záměrně možnost omezit volební právo pro případ extrémních situací. Třeba jako ochranu před šířením pandemie. Pokud by tedy byli takto omezeni nakažení voliči, tak to v rozporu se zákonem není. Z dosavadních všech výroků mi tedy nepřijde, že by volební právo bylo ohroženo. Ale zároveň chápu určité obavy a kritiku.

Ďábel se ale skrývá v detailu. Zákon o volbách sice předpokládá skutečně takové omezení, ale ve velmi obecné rovině. To znamená, že již nekonkretizuje jednotlivé konkrétní případy, kdy takové omezení je možné. Jinými slovy není přesně určeno, co se myslí pojmem lidé v karanténě. Vzniká tak otázka, jestli jde o člověka, který leží v nemocnici, je prudce nakažlivý a jakýkoliv styk s ním třeba i prostřednictvím nějakých ochranných oděvů může vést k riziku nákazy. Anebo na druhém pólu je to člověk, který se vrátil z nějaké oblasti, kde je virus ve zvýšené hodnotě zastoupen, šíří se prostě více, ale není vůbec žádný důkaz o tom, že tento konkrétní člověk je nakažen nebo že může někoho dalšího nakazit a jenom je v domácím ošetřování. Nebo dokonce ani ne ošetřování, normálně funguje z domova, ale pro jistotu nevychází.

Vláda by měla k základním právům přistupovat jako k východisku řešení, nejen jako k nějakým nudným omezením. Myslím si, že vláda má rezervy v základním nastavení, jako východisko si klade jen statistiku nemocných, ale základní práva jsou pro ni jen omezením. Jenže ono je to právě naopak. Řešení státních orgánů by měla směřovat k tomu, aby základní práva byla maximálně umožněna.

Lze podle vašeho názoru problém ještě nějak legislativně řešit? Například upravit korespondenční hlasování…

Myslím, že na to je již pozdě. Korespondenční hlasování není jednoduché zorganizovat. Navíc má i mnoho nevýhod. Z principu věci u něj nelze zajistit 100% tajnost hlasování.

Jsou ještě nějaké další možnosti?

Samozřejmě varianta je volby nějakým způsobem odložit. Což by se muselo udělat zákonem, pokud by dnes byly informace, že v té době bude skutečně masivně nebezpečné volit, že bude velká část populace zasažena nějakým rizikem toho viru, pak si dovedu představit odložení voleb. Je tady také možnost mobilních uren, kdy někdo obchází potenciálně nakažené, ale sám je dostatečně chráněn. Hlasovací lístky se pak třeba nechají klidně i den dva někde ležet, aby zase nemohly někoho nakazit. Zde je ale třeba vyřešit, aby se někdo nemohl k těmto hlasovacím lístkům dostat a nějakým způsobem je upravit. Na druhou stranu tu situaci tady už máme několik měsíců. Předpokládám, že nějaké přípravy už vláda učinila. Lze se také inspirovat v zahraničí. V mezidobí se uskutečnilo mnoho voleb, dokonce v sousedních státech, připomenu prezidentské volby v Polsku.

Pokud by se volby nekonaly/byly odloženy – jak by to bylo s mandátem stávajících zastupitelů – platil by i nadále?

Volby lze odložit jen za nouzového stavu a maximálně o šest měsíců. To je striktní omezení předpokládané ústavním zákonem o bezpečnosti. Toto odložení by navíc mohlo být provedeno jen zvláštním zákonem. Toto odložení by zároveň mohlo znamenat prodloužení stávajících mandátů. I zde však platí limit šesti měsíců.

Pokud by se situace vyskytla u parlamentních/prezidentských voleb – je to stejné?

Ano, stejné podmínky platí pro všechny volby.

Řeší podobnou věc i někde v zahraničí? Jak k tomu případně přistupují?

Zajímavý je vývoj v Chorvatsku, kde právě teď v červenci Ústavní soud stanovil, že vláda musí zajistit možnost volit i lidem v té tzv. předběžné karanténě. Naopak vývoj v Polsku před časem v souvislosti s prezidentskými volbami byl velmi bouřlivý a obnažil některé nedostatky korespondenčního hlasování.

Může teoreticky dojít k ústavní/parlamentní krizi, kdyby nebylo možné volby uskutečnit?

O ústavní krizi v určitém slova smyslu jít může, ale fungování státu by nemělo být ohroženo, neboť vláda, soudy a Parlament můžou fungovat i nadále. Osobně neočekávám, že k odkladu voleb dojde.

Jakou šanci uspět u soudu by měli lidé – pokud by žalovali (stát?), že jim neumožnil volit?

Konkrétní voliči v karanténně, kterým by byla možnost volit upřena mají podle mého názoru velmi malou šanci. Náš právní řád totiž neumožňuje, aby se daní voliči spojili a podali společnou žalobu. Jeden každý z nich pak těžko prokáže, že právě jeho hlas by volby býval byl rozhodl. Větší šanci by měl spíše poražený kandidát nebo kandidátka. Například v senátních volbách někdy totiž skutečně rozhoduje několik málo desítek hlasů a pokud je podpora třeba nějak regionálně rozvrstvena, dovedu si to představit.

Kde byste případně viděl hranici, kolik lidí by muselo být v karanténě, aby se to již nemohlo považovat za platné volby?

Hovoří se o hranici 10 procent voličů v daném volebním obvodu. Dovedu si ale představit, že v konkrétních situacích to může být i výrazně nižší číslo. To by platilo pro situace, kdy bychom dokázali říct, že voliči, kteří nemohli volit, mohli výsledek voleb skutečně ovlivnit. Například, když je regionální podpora kandidátů nějak rozvrstvená a najednou bychom několik vesnic uzavřeli a díky tomu by zvítězil kandidát, který voliče zrovna v tom regionu nemá, tak si to dovedu představit i při nižších počtech omezených voličů.

Text připravil a otázky zodpověděl: Ondřej Preuss, zakladatel portálu dostupnyadvokat.cz