FT: Švédským firmám kontroverzní vládní přístup k pandemii prospěl

I když se čekal opak, porážely švédské společnosti v posledních dvou týdnech svými kvartálními výsledky analytické odhady na hlavu. Od telekomunikační společnosti Ericsson po výrobce spotřební elektroniky Electrolux a výrobce zámků Assa Abloy, ve všech těchto případech doručily švédské firmy zisky vysoko nad tím, co se čekalo na trhu, i když v některých případech to mohlo znamenat jenom menší propad, než se obávali analytici. Napsal o tom list Financial Times.

Vyvstává tím otázka, do jaké míry vděčí tato pozitivní překvapení kontroverznějšímu švédskému přístupu ve zvládání koronavirové pandemie. Švédsko totiž na rozdíl od zbytku Evropy a Severní Ameriky nezavedlo karanténní opatření a školy i řada obchodů tu zůstala otevřená. Byl to experiment s veřejným zdravím, napsal list Financial Times.

Švédský přístup byl kontroverzní i proto, že míra úmrtí na obyvatele tu byla mnohem vyšší než v sousedním Norsku, Dánsku a Finsku. Jiné evropské země, které karanténu zavedly, jako Británie, Francie nebo Belgie, na tom z hlediska mortality byly ještě hůře.

Podobně tomu je i v případě předpokládaného dopadu na ekonomiku. Podle ekonomů a centrální banky by měl letos pokles švédského HDP dosáhnout -5 %, zhruba stejně jako v Norsku a Dánsku. Itálie, Británie nebo Francie jsou na tom ale znovu hůře.

Swedbank, nejstarší švédská banka, zaúčtovala zisk před zdaněním ve druhém čtvrtletí 6 mld. SEK. Meziročně to je o trochu méně, analytické odhady to ale přestřelilo o 40 %. Její generální ředitel Jens Henriksson říká, že velké firmy začínají splácet půjčky, které si nabraly v březnu na začátku pandemie. Menší firmy si nepůjčily tolik, kolik se čekalo.

„Neřeknu ano ani ne. Nebyli jsme tak moc zavření. To znamená pozitivní efekt.,“ uvedl podle listu FT také k možné podpoře ze strany švédského přístupu ke koronaviru.

Většina bank zaknihovala vysoké rezervy na možné ztráty z nesplácených úvěrů. I ty byly však menší než analytické odhady. Handelsbanken pak překvapila investory, když ohlásila nejmenší takové rezervy za poslední roky.
Analytici poukazují na rozdíl mezi švédskými firmami se silnou orientací na domácí trh, jako jsou komerční banky zaměřené na retail, které z přístupu švédské vlády těžily nejvíce, a mezi výrobci, kteří tvoří velký švédský exportní sektor a kteří stáli před sníženou globální poptávkou.

Výrobce nákladních aut Volvo Group, průmyslové skupiny Alfa-Laval, Trelleborg a SKF a společnost pro zdravotnickou technologii Getinge vykázaly každá pokles zisku za druhé čtvrtletí, porazily ale odhady.

Jedním možným vysvětlením je to, že expertní prognózy dopadů koronaviru byly moc temné, a to nejenom ve Švédsku, ale po celé Evropě. Všem průmyslovým skupinám pak pomohly náznaky zotavování v Číně a robustní úvodní zotavení ve velké části Evropy.

Podle Martina Lundstedta, CEO Volvo, měl ale švédský odlehčený přístup ke koronavirové krizi „dosti omezený efekt“ vzhledem k narušeným dodavatelským řetězcům na hranicích. „Je to více o faktu, že mnoho švédských firem fungovalo na základě flexibility,“ uvedl.

Velkou obavou je nyní návrat viru a případná druhá vlna v Evropě a v USA.

Podle Alrika Danielsona, generálního ředitele výrobce kuličkových ložisek SKF, je nyní velkou otázkou, jak rychlé zotavování bude. Jeho firma nechala svoje kanceláře ve Švédsku otevřené po celou krizi a předpokládala, že pokud lidé neonemocní, budou tam chodit. Základní provozní zisk jí za tři měsíce do června klesl skoro o polovinu oproti situaci před rokem, byl ale pořád třetinu nad analytickými odhady. Akcie firmy jsou od začátku roku zhruba na svém. Od března, kdy pandemie propukla naplno, ale stouply o více než polovinu.

Danielson ale není sám, kdo si myslí, že Švédsko má drobnou psychologickou výhodu, když zůstalo otevřenější a lidé tam nebyli tolik vyděšení z toho, že pracují, nakupují a stýkající se i jinými mimo svoje domovy.

Mnoho pracovníků v zemi až do nedávna pracovalo z domova. Rozhodnutí nechat otevřené školy a školky ale znamenalo hodně pro zaměstnance s malými dětmi, domnívá se Esbjorn Lundevall, akciový stratég z banky SEB. „Myslím si, že běžný zaměstnaný Švéd je díky tomu produktivnější. Vzít děti ze školy bude mít dlouhodobé účinky Konkrétní finanční účinek je těžké vypočítat, je to ale skutečně zásadní,“ uvedl také.

Švédským manažerům mezitím dělá starost to, jak málo vidí na konec roku. Generální ředitel SEB Johan Torgeby říká, že pokud se ostatní podmínky nezmění, pomohla švédská nulová karanténa úvěrové kvalitě švédských firem. Obavy z druhé vlny ale nemizí. „Zavře svět znovu všechno, nebo ne?“ ptá se také tento vysoce postavený manažer.

Zdroje: FT