Základním krokem přípravy je ekonomická analýza stavu
zaměstnavatele, včetně všech očekávaných příjmů a výdajů. Podle ní by měl
zaměstnavatel schopen určit, zda ve vztahu k
zaměstnancům bude muset po skončení
programu Antivirus přistoupit ke změnám. V tomto ohledu je zejména nutné pamatovat na fakt, že při
propouštění větší části
zaměstnanců se
zaměstnavatel může dostat do režimu hromadného
propouštění, což kromě
odstupného znamená i vyšší administrativní nároky. Celý proces je navíc minimálně o měsíc delší, což nese další náklady. „Několik našich větších klientů už si prošlo i hromadným
propouštěním, hlavně se jedná o oblast automotive nebo
průmyslové výroby. Klienti také například častěji řeší organizační změny a související
propouštění, jak správně ukončovat pracovní poměry ve zkušební době nebo zda při nástupu nových
zaměstnanců sjednávat pracovní poměry rovnou na dobu neurčitou,“ vyjmenovává David Šupej, advokát SEDLAKOVA Legal.
Aktuální zkušenosti také ukazují, že se
Antivirus znamená pro řadu
zaměstnanců rychlou pomoc, ale po zklidnění přijdou masivní kontroly. Těmi už někteří prochází a
Úřad práce chce zpravidla doložit celou řadu dokumentů a skutečností k desítkám až stovkám
zaměstnanců, které si vybírá jako kontrolní vzorek.
V případě výpovědi si musí
zaměstnanec předně uvědomit, zda dostává výpověď z pracovního poměru, nebo zda podepisuje dohodu o rozvázání pracovního poměru. Pokud dostává výpověď, pak jeho nároky vyplývají přímo ze
zákoníku práce, takže pokud je výpověď z takzvaně organizačních důvodů (například rušení částí
zaměstnavatele nebo nadbytečnost), pak má zajištěný nárok na
odstupné. K tomu ví, že pracovní poměr potrvá ještě minimálně další 2 měsíce, kdy poběží výpovědní doba. Paradoxně tak výpověď může znamenat pro zaměstnance větší jistotu, protože nedává stranám možnost se od některých pravidel odchýlit.
Pokud zaměstnance podepisuje dohodu, musí být obezřetnější. Špatně formulovanou dohodou, byť by ve skutečnosti byla uzavírána z organizačních důvodů, se
zaměstnanec může připravit o nárok na
odstupné. Pro zachování tohoto nároku je nutné, aby v dohodě byl buď výslovně uveden předmětný důvod (například právě nadbytečnost, zrušení daného
pracovního místa apod.) nebo pokud důvod uveden není, aby
odstupné bylo v dohodě přímo sjednáno. „Opakovaně se setkáváme s případy, kdy se
zaměstnavatelé pokouší podepsat se
zaměstnanci nevýhodné dohody, které je o tyto nároky mohou připravit. Pokud
zaměstnanec takovou dohodou jednou podepíše, jen velmi těžko se pak bude moci něčeho domáhat. Navíc u dohody se neuplatní žádná výpovědní doba, takže pracovní poměr může skončit už dnem jejího podpisu.
Zaměstnanci by si v takových případech měli vzít buď čas na rozmyšlenou, nebo se alespoň s někým poradit, pokud si nejsou jisti, co pro ně obsah dohody znamená,“ dodává David Šupej, advokát SEDLAKOVA Legal.
Podpora není poskytována na
mzdu, kterou
zaměstnanec musí obdržet za
práci, ale na náhradu
mzdy, která
zaměstnanci od
zaměstnavatele náleží, když se objeví nějaká překážka v
práci.
Stát tak z části
zaměstnavatelům proplácí náklady, které by sice
zaměstnavatelé museli nést tak jako tak, ale jsou to v podstatě peníze, které jsou hrazeny za to, že
zaměstnanec nepracoval. Na přechodné období takový přístup k udržení
pracovních míst určitě dává smysl, ale dlouhodobě to podle mě není udržitelné. „Je nutné si uvědomit, že podpora od
státu nikdy není 100% a každý
zaměstnavatel si musí spočítat, jak dlouho bude schopen
pracovní místa udržet nebo zda už je na místě řešit situaci např.
propouštěním. Přitom náklady na
propuštění zaměstnance z organizačních důvodů (typicky rušení
pracovních míst) mohou být poměrně
vysoké. Pokud sečteme jen klasickou výpovědní dobu a zákonné
odstupné, může se
zaměstnavatel dostat až na částku přibližně kolem 5
mezd zaměstnance, což u
průměrné mzdy činí cca 150 000
Kč na jedno
pracovní místo,“ říká David Šupej, advokát SEDLAKOVA Legal.